Lillehammer (kommune)

Lillehammer je kommune v norském kraji (fylke) Innlandet. Žije tam 28 768 obyvatel (stav k 1. lednu 2024) a nachází se na severním konci jezera Mjøsa. Správním centrem je město Lillehammer, ve kterém se v roce 1994 konaly zimní olympijské hry

Geografie Kommune Lillehammer se nachází v centru kraje (fylke) Innlandet a hraničí na severu s kommune Øyer, na východě a jihovýchodě s Gjøvik, na jihu s Ringsaker, na jihozápadě s Nordre Land a na severozápadě s Gausdal. Zahrnuje území kolem severního konce severozápadního ramene jezera Mjøsa, které je největším jezerem v Norsku. Severem území protéká řeka Lågen která se severně od města Lillehammer vlévá do jezera Mjøsa. Teče z údolí Gudbrandsdalen směrem do jezera Mjøsa. Na jejím východním břehu se nachází město Fåberg. Ze severozápadu přitéká řeka Gausa a jižně od Fåbergu se vlévá do řeky Lågen, těsně před ústím do jezera. Město Lillehammer se nachází na severovýchodním břehu jezera Mjøsa. Ve městě se do jezera vlévá řeka Mesna.

Celková plocha kommune je 477,94 km², z toho vnitrozemské vody mají celkem 27,22 km².

Příroda Geologii komune Lillehammer tvoří převážně sparagmit,Sparagmit je místní název pro prekambrické (jotnien) metamorfované horniny sedimentárního původu (konglomeráty, pískovce, arkózy) ve Skandinávii. Termín zavedl J. Esmark (1820). na živec bohatý pískovec vzniklý na počátku kambria. Ve Fåbergu kolem dolního toku řeky Gausy jsou zemědělské oblasti, dále na západ a na jih (Saksumdalen) se nacházejí velké lesní oblasti a ve vyšších polohách východně od města Fåberg jsou hojně navštěvovaná turistická střediska. Delta řeky Lågen je chráněna jako přírodní rezervace kvůli svému významu pro ptactvo a biologickou rozmanitost. Celková rozloha přírodní rezervace činí dvě procenta rozlohy komune. Na východě a na západě řeky Lågen a jezera Mjøsa terén stoupá a dosahuje výšek až 1000 m, Nadmořská výška Nevelfjell činí 1091,5 m. Je to nejvyšší bod v kommune Lillehammer.

Podnebí Komune Lillehammer má kontinentální klima s chladnými zimami a horkými léty. Roční průměrná teplota je 4,4 °C, s měsíčním průměrem −6,1 °C v lednu a 16,1 °C v červenci. Roční úhrn srážek je 717 mm, nejsuššími měsíci jsou únor až duben a nejvlhčí srpen.

Obyvatelstvo Většina obyvatel žije podél břehů řeky Lågen a jezera Mjøsa a v menší míře také v Gausdal, v údolí řeky Gausa. Díky rozmachu turistiky v horských oblastech se i tam zvyšuje počet obyvatel. Zemědělská oblast je hustě obydlená, včetně měst Jørstadmoen, Fåberg a Vingrom. Lillehammer zažil růst populace v celém poválečném období. V desetiletém období 2015 až 2024 to bylo 5,4 procent.

V kommune je několik sídelních oblastí nazývaných tettsted, tedy sídelních oblastí, které se pro statistické účely počítají jako města. Největší tettsted je město Lillehammer s 21 468 obyvateli. Dalšími jsou Jørstadmoen s 656, Fåberg s 682, Vingrom se 752 a Vingnes s 1524 obyvateli (k 1. lednu 2024).

Obyvatelé kommune se nazývají Lillehamring. Stejně jako v mnoha kommune v kraji (fylke) Innlandet je oficiálním psaným jazykem bokmål, nejrozšířenější ze dvou norských jazykových forem. Rok19861990199520002005201020152020Počet obyvatel22 12822 78224 17024 72425 07526 38127 30028 345

Tettstedy v kommune Lillehammer ČísloObrázekJménoPočet obyvatelPlocha v km²1501vlevo|100x100pixelůLillehammer21 46811.531502vlevo|100x100pixelůJørstadmoen6560.81503vlevo|100x100pixelůFåberg6820.521505100x100pixelůVingrom7520.641506vlevo|100x100pixelůVingnes15240.97

Historie Lillehammer byla malá osada s asi 50 obyvateli, které byla udělena obchodní práva a v srpnu 1827 se z ní stal kjøpstadKjøpstad byl právní termín používaný od raného středověku pro norskou obec s plnými obchodními výsadami udělenými králem (kjøpstadsprivilegier).. Cílem bylo vytvořit zastávku pro cestující a překladiště zboží na strategicky výhodném místě na severním konci jezera Mjøsa a na jižním konci dopravního koridoru Gudbrandsdalen. V roce 1827 získal Lillehammer svůj první městský plán. Město vzniklo kolem farmy Hammar. Plán města obsahoval dvě ulice probíhající převážně paralelně s břehem jezera Mjøsa, které protínalo deset ulic příčných. Starým centrem města protéká řeka Mesna, na které bylo postupem času vybudováno velké množství průmyslových závodů. Během dvou let počet obyvatel vzrostl na 360.V roce 1842 byla Lillehammeru udělena městská práva. V roce 1856 byl na jezeře uveden do provozu parník Skibladner. V roce 1894 následovalo napojení na norskou železniční síť. Město tak bylo rychle a snadno dostupné a díky příznivému suchému vnitrozemskému klimatu se vyvinulo v rekreační středisko pro lidi s plicními chorobami. Brzy následovali první turisté, kteří ocenili sněhovou jistotu, a umělci, kteří byli fascinováni zvláštním světlem. Kromě toho se zde usadily první společnosti, mimo jiné, přádelna bavlny. Velmi významné bylo pro město pořádání zimních olympijských her 1994.

Kommune Lillehammer vznikla v rámci zavádění místní samosprávy v roce 1837. K 1.lednu 1906 pak k ní byla přičleněna oblast se 140 obyvateli, která dříve patřila k městu Fåberg. 1. ledna 1964 byl i Fåberg s 13 381 obyvateli začleněn do Lillehammeru. Před připojením měl Lillehammer 5 905 obyvatel.Dag Juvkam: Historisk oversikt over endringer i kommune- og fylkesinndelingen. (PDF) ve: Statistisk sentralbyrå. 1999, zpřístupněno 28. února 2023 (norština). Do 31. prosince 2019 patřil Lillehammer tehdejšímu kraji (fylke) Oppland a město Lillehammer bylo jeho správní centrum. Oppland byl v rámci regionální reformy 1. ledna 2020 začleněn do nově vytvořeného kraje (fylke) Innlandet.

Hospodářství a infrastruktura

Doprava Přes kommune Lillehammer vede v severojižním směru evropská trasa dálnice E6, Vede od jihu podél západní strany jezera Mjøsa do vesnice Vingnes. Odtud přes most do města Lillehammer na protějším břehu. Z Lillehammeru pokračuje na sever podél východního břehu řeky Lågen. Spojuje mimo jiné města Moelv, Brumunddal a Hamar. náhled|Nádraží Lillehammer Severojižním směrem přes kommune Lillehammer také prochází železniční trať Dovrebanen. Je to železniční trať z hlavního města Oslo do Trondheim. Vede rovněž podél řeky Lågen, ale na rozdíl od E6 vede stále podél východního břehu jezera Mjøsa. Trať dovrebanen má stanici ve městě Lillehammer a zastávku v Hunderfossen na severu kommune. Nádraží  v Lillehammeru bylo otevřeno v roce 1894, když byla uvedena do provozu železniční trať z Hamar do Tretten. Stanice se nachází přibližně 185 kilometrů od hlavního nádraží Oslo S. Od roku 1986 je zastávka též v Hunderfossen.

Ekonomika Ekonomickým centrem celé oblasti údolí Gudbrandsdalen je město Lillehammer. Zatímco průmysl ztratil na významu, obchod a sektor služeb na významu nabyl. Průmysl se původně usadil hlavně podél řeky Mesna, která sloužila k výrobě elektřiny.

V bývalé kommune Fåberg se podél řeky Gausa nacházejí půdy zvláště vhodné pro zemědělství. Pěstuje se tam obilí. Především je však rozšířen zejména chov zvířat.

Horské oblastí východně od města navštěvuje v zimě mnoho turistů. Kommune Lillehammer patří k turisty nejvíce navštěvovaným. Známá lyžařská střediska jsou Hafjell, Nordseter a Sjusjøen.

Ve městě Jørstadmoen je velitelství kybernetické divize norských ozbrojených sil Cyberforsvaret.

V kommune jsou dvě vodní elektrárny. Elektrárna Hunderfossen byla uvedena do provozu v roce 1963 a využívá spád kolem 46 metrů. V letech 1991 až 2020 měla průměrnou roční produkci kolem 597 GWh. Druhou elektrárnou je vodní elektrárna Mesna v obou jezerech Nord-Mesna a Sør-Mesna. Od roku 1985 se zde využívá spádová výška kolem 356 metrů. Průměrná roční produkce je asi 158 GWh.

V roce 2021 z přibližně 14 500 zaměstnaných lidí pracovalo přibližně 10 700 v samotném Lillehammeru. Více než 500 lidí dojíždělo do kommune Oslo a Ringsaker a více než 100 lidí do Gjøvik, Hamar, Øyer a Gausdal. Celkově je ale pracovních míst v kommune přebytek. V roce 2021 dojíždělo do Lillehammeru více než 1000 lidí ze sousedních kommune Ringsaker a Gausdal. Z kommune Øyer a Gjøvik to bylo více než 500 lidí.

Politika Od roku 1945 do roku 2023 měl Lillehammer starosty pouze ze strany Arbeiderpartiet. Po volbách v roce 2023 se stal starostou Hans Olav Sundførze jako první ze strany Høyre

Vzdělávání Ve městě Lillehammer se nachází kampus Høgskolen i Innlandet (HINN).

Vysoká škola Høgskolen i Lillehammer byla samostatná státní univerzita s 3000 studenty a 250 akademickými zaměstnanci. Vznikla v roce 1971 a byla rozdělena do 4 fakult. Existovala v Lillehammeru do konce roku 2016. 1. ledna 2017 byla sloučena s univerzitou Hedmark (Høgskolen i Hedmark). To byla státní univerzita v norských městech Hamar a Elverum v kraji (fylke) Innlandet s přibližně 3 700 studenty a 400 zaměstnanci (2006).

Nově vzniklá Inland Norway University of Applied Sciences (INN University) je státní univerzita aplikovaných věd, Nachází se na šesti místech (Evenstad campus, Lillehammer campus, Rena campus, Elverum campus, Blæstad campus, Hamar campus) a má kolem 13 000 studentů, kteří jsou zapsáni ve více než 50 bakalářských a více než 30 magisterských programech. Univerzitní programy pokrývají oblasti ekologie, psychologie, sportu, společenských věd, jazyka, cestovního ruchu, podnikání a také leadershipu a inovací.

Kultura, media a kostely

Kultura Lillehammer je hlavním místem konání několika každoročních festivalů a akcí.

Lillehammer Live, festival populární hudby. DølaJazz, festival jazzové hudby. Norský festival literatury Festival Amandus, filmový festival a soutěž pro mladé filmaře. Vinterpride, LGBT festival hrdosti, slaví se vždy v únoru.

Media V Lillehammeru má své hlavní sídlo norská soukromá rozhlasová stanice P4 Radio Hele Norge. Noviny Gudbrandsdølen Dagningen vycházejí v Lillehammeru. Norsko-americký televizní seriál „Lilyhammer“ se odehrává v LillehammeruAlle drei Staffeln Lilyhammer bei Netflix tvdigital.de ze 29. července 2015, zpřístupněné 17. září 2015.

Muzea a pamětihodnosti vlevo|náhled|160x160pixelů|Maihaugen náhled|150x150pixelů|Stavkirke Garmo Ve městě Lillehammer se nachází Maihaugen, muzeum kulturní historie, otevřené v roce 1904. Je to regionální muzeum pro region Gudbrandsdalen. Jeho součástí je Poštovní muzeum (Postmuseet) a Norské olympijské muzeum (Norges Olympiske Museum). Ve skanzenu Maihaugen se také nachází roubený kostel stavkirke. Má půdorys kříže a původně byl postaven v Garmo kolem roku 1200 jako Stavkirke Garmo na území dnešní kommune Lom. Na počátku 20. století byl ale přemístěn do skanzenu Maihaugen a zrekonstruován na muzeum. Při rekonstrukci byla použita většina materiálů způvodní budovy kostela. náhled|220x220pixelů|Muzeum umění v Lillehammeru|vlevo Ve městě Lillehammer je také Muzeum umění (Lillehammer Kunstmuseum), které vzniklo přestavbou původního muzea u příležitosti konání olympijských her v roce 1994. Budovu muzea navrhla architektonická kancelář Snøhetta.

Ve městě Fåberg se nachází Norské silniční muzeum (Norsk Vegmuseum). náhled|150x150pixelů|TrolletNa severu kommune se také nachází největší zábavní park v Norsku, Hunderfossen Familiepark. Byl založen v roce 1984 a má více než 60 atrakcí a památek. Nachází se ve vesnici Hunderfossen ve Fåbergu, podél západního břehu řeky Gudbrandsdalslågen, asi 15 kilometrů severně od města Lillehammer.

Kostely náhled|150x150pixelů|Lillehammer kirke Lillehammer kirke ve městě Lillehammer je farní kostel norské církve. Je to kostel pro farnost Lillehammer, který je sídlem děkanství Sør-Gudbrandsdal prosti v diecézi Hamar. Červený, cihlový kostel byl postaven v dlouhém kostelním designu v roce 1882 podle plánů vypracovaných architektem Henrikem Thrap-Meyerem. Kostel má kapacitu asi 650 lidí. V roce 1959.byl přestavěn. vlevo|náhled|150x150pixelů|Fåberg kirke