náhled|Pomník v Praze ke 100. výročí esperanta a 85. výročí pražského esperantského klubu

Objekty Zamenhof/Esperanto, zkráceně označované jako ZEO, jsou objekty pojmenované na počest Ludvíka Lazara Zamenhofa nebo esperanta. Tato zkratka byla poprvé použita v knize Huga Röllingera Monumente pri Esperanto (1997) – jedná se o ilustrovanou dokumentaci 1044 objektů o Zamenhofovi nebo esperantu v 54 zemích.

Tyto objekty mohou být: ulice, třídy, náměstí, parky, busty, domy, kavárny, restaurace, stromy atd. Může se jednat i o objekty pojmenované po významných esperantistech.

ZEO v Česku

1914: Vůbec první esperantský pomník na světě byl postaven v roce 1914 ve Františkových Lázních během 4. celorakouského kongresu esperantistů (31. května – 3. června 1914), kterého se zúčastnilo 300 lidí. Byl však za druhé světové války zničen fašisty. Nyní se na jeho místě nachází pamětní deska z iniciativy Svazu handicapovaných esperantistů, především tehdejšího předsedy Josefa Vaněčka (15. října 1991). 1914: Josef Blažek v Olomouci označil svůj rodinný dům názvem „Vila Esperanto“ (ulice Dvořákova 36) 1932: V Olomouci při 5. československém kongresu esperanta byl zasazen v prarku esperantský strom, před ním vztyčen pamětní kámen a přilehlá ulice byla pojmenová „Ulice Dr. Zamenhofa“. 1934: V Bohumíně byl postaven pomník L. L. Zamenhofovi, který během války zničili fašisté, avšak v roce 1990 byl na jeho místě postaven nový. 1935: V Lázních Bělohrad, kde bývaly úspěšné esperantské kurzy, byla jedna z ulic pojmována Alej L. L. Zamenhofa a obnovena po válce v roce 1959. 1936: V Lichnově nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm z iniciativy Romana Michny byl posteven pamětní kámen L. L. Zamenhofovi, za války zničený fašisty. 1936: Esperantská vila v Luhačovicích 1938: V Litoměřicích otevřena Vinárna Esperanto 1947: V Bohumíně postaven v parku pomník a v roce 1951 přilehlá ulice dostala jméno „Alej dr. Esperanta“. 1947: V Pardubicích jedna z ulic pojmenována po esperantském básníku Stanislavu Schulhofovi (1864–1919), profesně byl lékař 1949: V Hradci Králové byla jedna ulice pojmenována jako „Zamenhofova“. 1950: Esperantské zátiší v Kopřivnici, v místním parku, z iniciativy Rudolfa Zanášky (1907–1954), zakladatele skautingu a esperantismu ve městě. Později byl park zrušen kvůli výstavbě nového sídliště. V roce 2011 místní skauti našli v lese kámen z pomníčku a zjistili, že desku s nápisem zachránil jeden z místních esperantistů. Rekonstruovaný pomníček se nyní nachází ve skautském centru Vanavian v Kopřivnici. 1952: Pomník J. A. Komenského v Ostravě, postavený esperantisty, protože Komenský byl průkopníkem myšlenky mezinárodní řeči. Hlavním iniciátorem byl Alois Kubala (11. května 1952) 1964: Pomník ve městě Příbor na památku Theodora Čejky, zakladatele esperantského hnutí u nás (5. května 1964) 1967: Ve Velkých Losinách zasazen esperantský strom 1967: V Nymburce odhalena pamětní deska Josefu Šilhartovi (1876–1958) s nápisem v češtině a esperantu, že šířil esperanto mezi železničáři 1970: Ve Frýdku-Místku otevřena Kavárna Esperanto. 1975: V městském muzeu v České Třebové bylo zřízeno esperantské oddělení. 1978: Na náhrobku Theodora Kiliana (1894–1978) v Třebíči, autora učebnic esperanta, rozhlasových kurzů a překladu Čapkovy Bílé nemoci (1938), je nápis „zasloužil se o esperanto“. 1979: Pamětní deska na domě v Příboře, kde se v roce 1897 scházel první dělnický esperantský kroužek, který vedl A. Sattek. 1987. Pomník v Praze ke 100. výročí esperanta a 85. výročí pražského esperantského klubu 1990: V Lánech zasazen esperantský strom. 1990: Ulice v Třebíči, kde stojí dům učitele T. Kiliána, byla pojmenována „Esperantistů“. 1990: Ve Slaném zasazen esperantský strom. 1990: V lázních Jeseník zasazen esperantský strom. 1991: Na hrobě esperantského básníka Stanislava Schulhofa jedna z jeho básní (v Pardubicích) 1992: V České Třebové otevřena Kavárna Esperanto. 1995: V Litomyšli na hrobě esperantského spisovatele Karla Píče (1920–1995) je informace, že tvořil literaturu v esperantu. 1999: V Prostějově ulice „Esperantská“ 2000: Ve Znojmě v parku Domu dětí a mládeže zasazen esperantský strom 2002: Esperantský strom v Ostravě-Porubě 2008: Ve Svitavách v Ottendorferově knihovně bylo otevřeo Muzeum esperanta 2008: V Praze-Štěrboholech pojmenována ulice jako Zamenhofova a stejně se jmenuje i autobusová zastávka. 2010: V parku v České Třebové postaven pamětní kámen k 50. výročí místního esperantského klubu Amikeco. 2012: Ve Svitavách esperantský strom s pamětním kamenem. Další zasazen v roce 2019.

Literatura Časopis La Marto, č. 1/1914, str. 7–10; č. 5/1914, str. 49–50; č. 6/1914, str. 73 Drahomír Kočvara: Esperantaj monumentoj, vydal esperantský klub Ostrava-Vítkovice v roce 1995 Listo de Zamenhof/Esperanto-objektoj en Ĉeĥio v esperantské Wikipedii

Externí odkazy Pomník v časopise La Marto Slavnostní odhalení pomníku ve Františkých Lázních v roce 1914 Seznam esperantských objektů v esperantské Wikipedii Hugo Röllinger: Monumente pri Esperanto Esperantské objekty ve Wikimedia Commons Esperantské objekty v Česku na Wikimedia Commons

Kategorie:Pomníky a památníky Kategorie:Esperantská kultura