Adrianopolské příměří, někdy označované také jako Istanbulská smlouva či smlouva z Edirne, představuje významnou kapitolu v dějinách střední Evropy. Podepsaná 19. června 1547 v Istanbulu, tato dohoda byla výsledkem dlouhodobých vojenských konfliktů mezi Osmanskou říší a Habsburskou monarchií, jako bylo obléhání Ostřihomi roku 1543, přičemž do jednání byli zapojeni i představitelé Svaté říše římské.
Historický kontext Na počátku 16. století se situace ve střední Evropě dramaticky změnila. Po bitvě u Moháče v roce 1526, kdy uherský král Ludvík II. padl při střetu s Turky, se Uherské království dostalo pod vliv Osmanské říše. V důsledku toho se ujal moci Jan Zápolský, kterého sultán Sulejman Nádherný ustanovil správcem Transylvánie. Habsburkové, zejména arcivévoda Ferdinand I. a císař Karel V., si však nárokovali uherskou korunu a neuznali vládu Zápolského.
Politická situace se dále zkomplikovala, když Habsburkové potřebovali zajistit východní hranici, aby se mohli soustředit na protestantské nepokoje na západě, což nakonec sehrálo roli i ve vypuknutí třicetileté války (1618–1648). Kromě vojenských střetů sehrály svou roli i diplomatické iniciativy, například v roce 1525, kdy francouzský velvyslanec Jean Frangipani v Istanbulu jednáním o osvobození zajatého krále Františka I. Francouzského usiloval o oslabení Habsburků.
Obsah smlouvy a průběh vyjednávání
Předcházející dohody a příměří V listopadu 1545 bylo po sérii konfliktů sjednáno 18měsíční příměří mezi oběma mocnostmi. Po vyčerpávajících jednáních, do kterých se zapojil i vyslanec císaře Karla V. Gerhard Veltwick, se začaly vést finální rozhovory, jež vyústily v podepsání první písemné dohody mezi Habsburky a Osmanskou říší.
Hlavní body smlouvy
Uznání osmanské nadvlády: Ferdinand I. a Karel V. uznali, že oblasti Uherska pod kontrolou Osmanské říše zůstanou v jejím držení. Tributární povinnost: Habsburské území v severním a západním Uhersku se zavázalo platit Osmanské říši každoroční tribut ve výši 30 000 zlatých florinů (v tureckých pramenech uváděno jako 30 000 dukátů), což mělo sloužit jako pojistka pro Vídeň. Vzájemná zdrženlivost: Obě strany se zavázaly, že během platnosti smlouvy na sebe nezaútočí. Obchodní ujednání: Smlouva rovněž umožňovala obchodníkům obou stran volný obchod za předpokladu placení stanovených daní.
Dokument byl sepsán v osmanské turečtině a platnost dohody stanovil na pět let. Ratifikace následovala v několika fázích, kdy například císař Karel V. a sultán Sulejman Nádherný potvrdili závazky svých států.
Důsledky a následné události Adrianopolské příměří přineslo Habsburkům relativní mír na východní hranici, což jim umožnilo věnovat více pozornosti protestantským nepokojům v západní Evropě. Avšak napětí mezi Osmanskou říší a Habsburky v Uhersku přetrvávalo.
Po smrti Jana Zápolského v roce 1540 nastaly vnitřní spory o uherskou vládu. Isabela Jagellonská, která převzala péči o novorozeného syna Jana, byla vyslána do Lipovy, aby spravovala Erdel (Transylvánii). Uherský regent Jiří Martinuzzi brzy uzavřel tajné dohody s Ferdinandem I., což v červenci 1551 vedlo k přijetí nové dohody, jež upevnila Ferdinandův nárok na Uhersko. Konflikt se opět vyostřil, když rakouské vojsko zaútočilo na území v Erdelu, které bylo pod osmanskou ochranou, čímž bylo porušeno Adrianopolské příměří.
Odpovědí sultána Sulejmana a jeho vojenských velitelů, jako byl Sokollu Mehmed Paša, byly vojenské operace zaměřené na ochranu osmanských zájmů v regionu. Osmanská vojska tak znovu získala několik strategických pevností a území, což dále prohlubovalo rozpory mezi oběma říšemi.
Závěr Adrianopolské příměří z roku 1547 představuje významný mezník, kdy se střetávaly ambice evropských mocností a expanze Osmanské říše. Uznáním osmanské nadvlády nad částmi Uherska a zavedením tributárního systému se nastolil dočasný mír, který však nemohl zastavit dlouhodobé mocenské spory. Tato dohoda nejenže změnila politické uspořádání střední Evropy, ale i předznamenala další konflikty, jež formovaly evropskou historii až do počátku 20. století.
Odkazy
Reference
Kategorie:Rakousko-turecké války v Uhersku (1526–1568) Kategorie:Ferdinand I. Habsburský Kategorie:Příměří