Maximilian svobodný pán von Pitner ( Maximilian Franz Ferdinand Freiherr von Pitner) (16. prosince 1833 Štýrský Hradec – 21. října 1911 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1848 a jako nižší důstojník se vyznamenal v několika námořních válkách. Absolvoval cestu kolem světa a řadu let působil ve Vídni v námořní sekci ministerstva války. Svou kariéru završil jako dlouholetý velitel námořní základny v Pule (1886–1898), v roce 1898 byl penzionován v hodnosti admirála.
Biografie náhled|vlevo|Kontradmirál Maximilian von Pitner náhled|vlevo|Korveta SMS Erzherzog Friedrich, s níž Pitner absolvoval cestu kolem světa (1868–1871) Byl synem lékaře Ferdinanda Pitnera (1808–1877), osobního chirurga vévodkyně z Berry. Maximilian v roce 1845 nastoupil ke studiu na námořní škole v Benátkách, v revolučním roce 1848 bez dokončeného vzdělání vstoupil jako provizorní kadet k námořnictvu. Během revolučních bojů v Itálii se zúčastnil blokády Benátek a bombardování Ancony. V letech 1849–1850 na parníku Marianna absolvoval cestu po zemích Středomoří (Řecko, Malta, Tunis) a v roce 1851 byl povýšen na praporčíka. Pokud nesloužil na lodi, pobýval v Terstu, Benátkách nebo Dubrovníku. Kromě válečného námořnictva sloužil jako nižší důstojník také v civilní a obchodní dopravě. V roce 1856 byl jmenován poručíkem a dostal pod velení menší plavidla.
V roce 1861 byl povýšen na fregatního kapitána a vyznamenal se v dánsko-německé válce (1864), kam byl vyslán rakouský námořní kontingent. Jako velitel řadové lodi SMS Kaiser byl pobočníkem admirála Wüllerstorfa a vyznamenal se při okupaci ostrovů Sylt a Föhr. V roce 1865 byl přidělen k válečnému přístavu v Terstu a v další válce s Itálií (1866) vynikl jako velitel fregaty Donau svými manévry v bitvě u Visu. Poté byl v letech 1866–1868 pobočníkem arcivévody Leopolda, generálního inspektora námořnictva.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 84, 767 dostupné online
V letech 1868–1871 se jako velitel korvety Erzherzog Friedrich zúčastnil několikaleté expedice admirála Petze na Dálný východ a do jižní Ameriky. Během této cesty proslul jako vynikajicí navigátor a v roce 1870 byl povýšen na kapitána řadové lodi (Linien-Schiffs-Capitän).Rangs- und Eintheilungs-Liste S. M. Kriegs-Marine 1876; Vídeň, 1876; s. 3 dostupné online Po návratu do Evropy působil v letech 1871–1883 ve Vídni jako přednosta prezidiální kanceláře námořní sekce na ministerstvu války.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 228 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 833, 838 dostupné online
K datu 1. listopadu 1882 byl povýšen do hodnosti kontradmirálaRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1882; Vídeň, 1882; s. 3 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 902 dostupné online a v letech 1883–1885 byl velitelem 1. eskadry.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 59 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1885; Vídeň, 1885; s. 101 dostupné online V letech 1885–1886 zastával funkci prezidenta Námořního technického výboru Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1886; Vídeň, 1886; s. 81 dostupné online a svou kariéru završil jako dlouholetý velitel válečného přístavu v Pule (1886–1898).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 316 dostupné online K datu 1. listopadu 1889 byl povýšen do hodnosti viceadmirálaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1890, Vídeň, 1889; s. 1007, 1013 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1890; Vídeň, 1890; s. 5 dostupné online a nakonec dosáhl hodnosti admirála (1. dubna 1898).Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 3dostupné online Téhož roku byl ke dni 1. srpna 1898 penzionován.Služební postup Maximilina Pitnera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 139 dostupné onlineRangs- und Eintheilungs-Liste der k. u. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 86 dostupné online
Zemřel ve Štýrském Hradci 21. října 1911 ve věku 77 let a byl pohřben v rodinné hrobce na hřbitově St Leonhard.
Rodina V roce 1861 se v Terstu oženil s Mathildou Sandriniovou (1838–1915). Měli spolu tři děti, z nichž jedna dcera zemřela v dětství. Syn Karl Hektor (1863–1946) byl c. k. tajným radou, sekčním šéfem na ministerstvu financí a nakonec prezidentem Zemské banky v Bosně a Hercegovině.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1917; Gotha, 1917; s. 723 dostupné online Mladší syn Siegfried (1865–1945) sloužil nejprve u námořnictva, později byl diplomatem a dlouholetým generálním konzulem ve Vratislavi.DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarns) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhältnisse und Biografien; Vídeň, 2017; s. 519–520 (heslo Siegfried von Pitner) ISBN 978-3-205-20493-0
Tituly a ocenění náhled|vpravo|Hrobka rodiny admirála Maximiliana Pitnera na hřbitově St Leonhard ve Štýrském Hradci Za zásluhy ve válce s Itálii byl v roce 1867 povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. V roce 1884 byl povýšen do stavu svobodných pánů (diplom vystaven ve Vídni 11. února 1884).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1889; Gotha, 1889; s. 642–643 dostupné online Jako velitel námořní základny v Pule obdržel v roce 1894 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 190 dostupné online Během služby u námořnictva získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Maximilina Pitnera in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1898; s. 267 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná pamětní medaile (1864) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1866) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1867) 60x60pixelů Válečná medaile (1873) 60x60pixelů komturský kříž Řádu Františka Josefa (1879) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1882) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1888) 60x60pixelů|bezrámu|velkokříž velkokříž Řádu Františka Josefa (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky I. třídy (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Guadalupe (1867, Mexiko) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Spasitele (1872, Řecko) 60x60pixelů Řád svaté Anny II. třídy (1873, Rusko) 60x60pixelů Řád siamské koruny II. třídy (1873, Siamské království) 60x60pixelů komandérský kříž Řádu sv. Mořice a sv. Lazara (1875, Itálie) 60x60pixelů Řád knížete Danila I. II. třídy (1883, Černá Hora) 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (1883, Francie) 60x60pixelů Řád Medžidie II. třídy (1883, Osmanská říše) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (1889, Německo) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (1894, Německo) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské koruny (1896, Rumunsko) 60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (1898, Rusko)
Odkazy Reference
Literatura SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl I. 1808–1895; Biblio Verlag Osnabrück, 1997; s. 321–327 (heslo Maximilian von Pitner) ISBN 3-7648-2511-1
Externí odkazy Maximilian von Pitner in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští admirálové Kategorie:Rakouští cestovatelé Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Příslušníci Rakousko-uherského námořnictva Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Císařského řádu Guadalupe Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu thajské koruny Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Narození 16. prosince Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Narození ve Štýrském Hradci Kategorie:Úmrtí 21. října Kategorie:Úmrtí ve Štýrském Hradci Kategorie:Pohřbení ve Štýrském Hradci Kategorie:Muži