Kumulace funkcí označuje stav, při kterém jedna osoba zastává souběžně několik (veřejných) mandátů nebo funkcí. Může se jednat o mandáty a funkce na stejné úrovni správy (horizontální) nebo na různých úrovních (vertikální), například starostka obce, která je zároveň zvolenou členkou parlamentu ve stejném státě. Kumulace funkcí je často předmětem kritiky ve veřejné debatě, mimo jiné proto, že politici pobírají odměny z obou mandátů nebo funkcí, přičemž se někdy zpochybňuje, zda jsou schopni řádně vykonávat obě funkce.

Termín se běžně používá v sociologii a politologii. V českém politickém prostředí se jedná o poměrně rozšířený jev, který vyvolává debaty o efektivitě, střetu zájmů a finančních odměnách.

Vznik a vývoj termínu Teoretické základy moderní diskuse o kumulaci byly položeny především v zemích s víceúrovňovým systémem vládnutí, kde dochází k přirozenému střetu mezi lokálními, regionálními a centrálními zájmy. Poprvé se objevuje v roce 2009 v práci francouzského politologa Juliena Navarro, který ve své studii o kumulaci ve francouzském parlamentu analyzuje střet mezi politickou tradicí a reformními tlaky moderní demokracie. Následně byla ve Francii v roce 2014 přijata přímá zákonná omezení souběhu mandátu poslance a exekutivních funkcí na nižších úrovních samosprávy.

V české odborné literatuře byla kumulace mandátů popsána v roce 2016, přičemž první legislativní omezení bylo účinné od roku 2020.

Kumulace funkcí je ve Velké Británii známá jako dual mandate nebo double jobbing, ve Spojených státech amerických jako double-dipping, ve Francii cumul des mandats a v německém jazykovém prostředí Doppelmandat nebo Mehrfachmandat.

Situace ve světě Většina demokratických států kumulaci funkcí (tzv. „duální mandát“) omezuje, aby zabránila střetu zájmů, časovému přetížení volených zástupců a zajistila oddělení mocí. Přístup se však liší: zatímco v anglosaských zemích je kumulace vzácná a často zákonem zakázaná, v některých evropských zemích (např. Belgie, Francie) měla dlouhou tradici.

Evropská unie: zatímco na počátku existence Evropského parlamentu byli jeho členové jmenováni národními parlamenty, od přímých voleb do Evropského parlamentu (od roku 2004) platí zákaz souběhu mandátu poslance Evropského parlamentu a člena národního zákonodárného sboru. Cílem tohoto opatření bylo zajistit, aby se europoslanci plně věnovali práci v unijních institucích a nedocházelo k oslabování vazby na voliče v národních parlamentech kvůli absencím. Francie: Francie byla dlouho proslulá systémem cumul des mandats, kde bylo běžné spojení funkce poslance a starosty významného města. Zásadní zlom přinesla legislativa z roku 2014 (s účinností od roku 2017), která zakázala držení výkonné funkce v místní samosprávě (starosta, předseda rady) současně s mandátem v národním či Evropském parlamentu. Belgie: Patří k zemím s nejvyšší mírou kumulace na světě; velká část poslanců zde zároveň působí v místní samosprávě jako starostové či radní. Spojené státy americké a anglosaské země: Ve Spojených státech amerických, v Kanadě či Austrálii je kumulace funkcí na federální a státní úrovni legislativou nebo ústavou zpravidla zcela vyloučena.

Politické a právní přístupy ke kumulaci funkcí se značně liší. V některých zemích je kumulace funkcí pevnou součástí politické kultury (např. Belgie a Francie), v jiných může být zákonem zakázána. Například ve federálních státech často není držitelům federálních úřadů povoleno zastávat státní úřady. Ve většině států členství v nezávislé soudní moci nebo státní správě obecně vylučuje možnost současného zastávání úřadu v exekutivě nebo legislativě. Ve státech s prezidentským nebo dualistickým parlamentním systémem vlády nemohou být členové výkonné moci současně členy zákonodárné moci a naopak. Ve státech s dvoukomorovým zákonodárným sborem obvykle nelze být současně členem obou komor. Držitel jedné funkce, který zvítězí ve volbách nebo je jmenován do jiné funkce, kde je kumulace funkcí zakázána, musí buď rezignovat na svou původní funkci, nebo novou funkci odmítnout.

Ke kumulaci někdy dochází automaticky, pokud výkon jedné funkce podle zákona zahrnuje i výkon jiné funkce nebo pokud je určitý orgán složen z členů jiných orgánů.

Situace v Česku Reakce na souběh veřejných funkcí se začaly objevovat po roce 2010, situace v české politice kulminovala mediálně sledovaným případem Jiřího Čunka. V dubnu 2017 se Čunek ocitl pod silným tlakem médií i opozice, neboť jako současný držitel postů hejtmana, senátora a starosty Vsetína pobíral měsíční odměny v souhrnné výši přesahující 300 000 Kč, což bylo více, než v té době činil plat premiéra. Následná legislativní reakce se zaměřila na omezení odměny při souběhu funkcí - první omezení přinesl zákon č. 263/2019 Sb. s účinností od roku 2020 a další zásadní posun nastal v roce 2025, kdy byl v Poslanecké sněmovně projednán a schválen příslušný zákon č. 57/2025 Sb. Prostřednictvím novelizace zákonů o obcích, krajích a hlavním městě Praze stanovuje, že pokud člen zastupitelstva obce zastává zároveň funkci v krajském zastupitelstvu nebo v hlavním městě Praze, obdrží plnou odměnu pouze z jednoho samosprávného celku – toho, který mu poskytne vyšší odměnu. Druhý samosprávný celek vyplatí pouze 40 % této částky. Stejný princip platí i pro neuvolněné členy zastupitelstev zastávající funkce starosty, primátora nebo místostarosty a zároveň působící v krajském zastupitelstvu či Senátu nebo Poslanecké sněmovně a vládě. Tato ustanovení nabyla účinnost od ledna 2026.

Zákonné opatření, s cílem regulovat výši odměn u politiků s více funkcemi, by mělo vést k větší transparentnosti a efektivitě veřejné správy. +Právní úpravy souběhu funkcí ve veřejné správěÚroveňFunkceStavZastupitelstvo obceZastupitelstvo krajeZastupitelstvo hl. m. PrahyParlament / vládaobecčlen zastupitelstva obceneuvolněný————uvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2020§72,odst.1 OZmístostarosta / náměstek primátoraneuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2026§72,odst. 2 OZuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2020§72,odst.1 OZstarosta / primátorneuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2026§72,odst. 2 OZuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2020§72,odst.1 OZkrajčlen zastupitelstva krajeneuvolněný————uvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2020§47, odst. 1 KZhejtman / náměstek hejtmananeuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2026§47, odst. 2 KZuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2020§47, odst. 1 KZčlen zastupitelstva hl. m. Prahyneuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026—§53,odst. 2 ZHMPuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2020§53,odst. 1 ZHMPprimátor hl. m. Prahy / náměstekneuvolněný—od 1.1.2026od 1.1.2026§53,odst. 2 ZHMPuvolněnýod 1.1.2026od 1.1.2026od 1.1.2020§53,odst. 1 ZHMP Vysvětlivky k tabulce:

OZ = zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) KZ = zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení)

ZHMP = zákonač. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze — = není upraveno zákonem

Kritika Kritici argumentují, že souběh několika funkcí může vést k neefektivitě a střetu zájmů. Veřejní funkcionáři s více mandáty nemusí zvládat plně vykonávat všechny své povinnosti, přičemž kumulace přináší také vyšší finanční příjmy, což může být veřejností vnímáno negativně.

Příklady kumulace funkcí v Česku Podle platné legislativy je při současném výkonu více funkcí ve veřejné správě (v obecním zastupitelstvu, zastupitelstvu kraje, Parlamentu České republiky či vládě) omezena odměna.

+ Seznam českých politiků se souběhem funkcí podléhajícím regulaci odměn, k lednu 2026 (výběr) Jméno a příjmení Obecní úroveň Krajská úroveň Státní úroveň Kraj Jana Mračková Vildumetzová zastupitelka Karlovarského kraje senátorka Parlamentu ČRKarlovarský Martin Netolický radní města Česká Třebová hejtman Pardubického krajePardubický Robert Stržínek starosta Valašského Meziříčí zastupitel Zlínského kraje poslanec Parlamentu ČRZlínský Miloš Vystrčil zastupitel města Telč zastupitel Kraje Vysočina senátor Parlamentu ČRVysočinaMonika Brzesková starostka Kravařposlankyně Parlamentu ČRMoravskoslezskýBohuslav Niemiecnáměstek primátora města Havířovposlanec Parlamentu ČRMoravskoslezskýJana Murovástarostka Města Albrechticeposlankyně Parlamentu ČRMoravskoslezský Jiří Čunekhttps://www.facebook.com/piratizlk/posts/990488116449934 starosta města Vsetín zastupitel Zlínského kraje senátor Parlamentu ČRZlínskýPavel Bartoňmístostarosta města Vsetínzastupitel Zlínského krajeposlanec Parlamentu ČRZlínskýMonika Hubíkováradní města Slavičínzastupitelka Zlínského krajeposlankyně Parlamentu ČRZlínský Tomáš Chmela starosta města Slavičín náměstek hejtmana Zlínského krajeZlínskýStanislav Blahastarosta města Uherské Hradištězastupitel Zlínského krajeZlínskýEliška Olšákovánáměstkyně hejtmana Zlínského krajeposlankyně Parlamentu ČRZlínskýRóbert Telekyzastupitel města Vsetínposlanec Parlamentu ČRZlínskýRadek Vondráčekzastupitel města Kroměřížzastupitel Zlínského krajeposlanec Parlamentu ČRZlínský

Reference

Literatura

Externí odkazy Detailní rozprava v Poslanecké sněmovně k novele zákona vydané pod č. 57/2025 Sb.

Kategorie:Veřejné právo Kategorie:Veřejná správa v Česku Kategorie:Politologie