Jindra Krejčík, skutečným jménem Jindřich Krejčík, (28. března 1905 Plzeň – 18. července 1945 Rudná) byl regionální politik, organizátor odboje za druhé světové války, podplukovník, autor divadelních her a překladatel, původním povoláním poštovní úředník, v roce 1945 předseda Revolučního národního výboru v Plzni.
Život
Mládí a příchod do Plzně Po maturitní zkoušce v roce 1924 začal pracovat na Ministerstvu pošt a telegrafů. V letech 1927–1929 absolvoval vojenskou prezenční službu u 33. pěšího pluku „Doss' Alto".
Nejdříve byl poštovním praktikantem a čekatelem a nakonec se v roce 1934 stal poštovním tajemníkem. Působil v Praze, Mariánských Lázních a Plzni, kde od roku 1931 zůstal natrvalo. Ve 30. letech se zde podílel na společenském a kulturním životě.
Německá okupace Po okupaci Čech, Moravy a Slezska v březnu 1939 nacistickým Německem se v Plzni zapojil do domácího odboje. Nejprve působil v Hnutí plzeňských pošťáků, v němž řada zaměstnanců hlavní pošty a telegrafního stavebního úřadu z budovy v Solní ulici pomáhala při doručování ilegálních tiskovin, poškozovala telekomunikační zařízení, odposlouchávala hovory pracovníků nacistických úřadů a získávala důležité politické, hospodářské a vojenské informace, které předávala pražské centrální skupině Kapitán Nemo. Tato odbojová základna napojená na Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) byla v létě 1942 rozbita, mnozí poštovní zaměstnanci byli zatčeni a dvacet z nich bylo popraveno. V únoru 1943 rozhodlo pražské vedení ÚVODu o vytvoření nové vojenské organizace v západních Čechách. Ta měla mimo jiné úkoly připravovat povstání, jež mělo začít v návaznosti na předpokládanou spojeneckou invazi do západní Evropy a osvobození okupovaných území. Touto organizací se stala Druhá lehká divize (známá také jako 2. lehká tajná divize). Jejímu štábu velel plukovník Václav Kučera a jejími vedoucími představiteli se stali Jindra Krejčík, Miroslav Ferra a Jaroslav Mattas. V červnu 1944 však došlo k rozsáhlému zatýkání členů 2. LD gestapem a popravám, proto zůstala organizace až do konce války prakticky nečinná. Podplukovníku Krejčíkovi, jenž byl již od dubna 1943 v úplné ilegalitě, se podařilo uprchnout a díky Burešovým, Šaškovým a dalším rodinám, které ho ukrývaly, se dožil povstání. Jeho manželka byla během okupace dvakrát internována v Malé pevnosti Terezín a dceru vychovávali příbuzní.
Po osvobození V Plzni propuklo povstání spontánně 5. května 1945, ale ještě týž den se jeho řízení ujal Revoluční národní výbor, jenž vznikl už na konci války při schůzce odbojových skupin 14. dubna na Lochotíně a který Jindřich Krejčík vedl. Během dopoledne se už vyjednávalo o předání plzeňské radnice do české správy, členové RNV zde složili slib věrnosti a podplukovník Krejčík se stal prvním poválečným předsedou Národního výboru města Plzně. Funkci vykonával do 16. července 1945, kdy proběhly na náměstí Republiky veřejnou aklamací volby do plzeňského zastupitelstva a zároveň došlo k odstoupení RNV. náhled|Předmluva k Dřevěnému náprstku s věnováním Zemřel při automobilové nehodě 18. července 1945 na silnici za Dušníky (nyní Rudná) v místě zvaném Na Vypichu, když se vracel z Prahy. Domněnku, která se šířila mezi účastníky domácího odboje, že nehoda byla zinscenována stoupenci Josefa Ullricha, se nikdy nepodařilo spolehlivě prokázat, ani vyvrátit. Pohřeb se konal 23. července 1945 na Ústředním hřbitově v Plzni. Manželka Alžběta Krejčíková požádala o přidělení místa v urnovém háji, který byl vyhrazen pro zasloužilé plzeňské občany.
Rodinný život V Plzni se v listopadu 1932 oženil s Alžbětou, rozenou Kasalovou, a následující rok se jim narodila dcera Alena. náhled|Obsah Dřevěného náprstku
Dílo Od roku 1932 spolupracoval s Loutkovým divadlem feriálních osad jako autor divadelních her i loutkoherec. Jiří Trnka zde pro něj navrhl loutku Plecka. V divadle se hrála jeho dramata pro dospělé: Velké dobrodružství (1932), Don Quijote (1933), Jaro a spol. (1934). Společně s Jaroslavem Kuncmanem napsali hry: Po nás potopa (1933) a Princ Karneval (1934). Pro ochotnické soubory vytvořil v roce 1938 veselohry s důmyslnými zápletkami: Vyzvědači – Bílý pavouk a Holub na střeše a v roce 1939 Vzpouru výměnkářů. Překládal také detektivní romány z angličtiny a operetní libreta a spoluredigoval divadelní časopis Vykřičník (vyšlo celkem 5 čísel). Ve strojopisu se dochoval soubor básní a deníkové záznamy z let 1943–1945, kdy žil v ilegalitě.
Vydané divadelní hry Vyzvědači: (bílý pavouk): veselohra skoro špionážní o třech jednáních: vhodná hra k účelům brannosti. V Praze: A. Neubert, 1938. 80 s. Naše scéna; sv. 336. Holub na střeše: trestanecká veselohra o třech jednáních. V Praze: A. Neubert, 1938. 71, [I] s. Naše scéna; sv. 349. Vzpoura výměnkářů: vesnická veselohra o třech jednáních. V Praze: A. Neubert, 1939. 83, [I] s. Naše scéna; sv. 362. Princezna Milena: loutková hra o čtyřech jednáních. Plzeň: Nakladatelství knižnice Osvěta, Jaromír Mareš, 1941. 29, [I] s. Loutkové hry knižnice Osvěta; č. 83. Dřevěný náprstek: dvacet snadných her pro rodinná loutková divadélka... Plzeň: Nakladatelství knižnice Osvěta, Jaromír Mareš, 1942. 108, [II] s. Loutkové hry knižnice Osvěta; č. 91-94. Dostupné z: https://ndk.cz/view/uuid:f50b69b0-ff3d-11e2-9923-005056827e52?page=uuid:43254060-46d5-11e3-ae53-5ef3fc9ae867 Karafiát, Jan. Broučci: pro loutková divadla do šesti obrazů upravil Jindra Krejčík. Vydání I. Plzeň: Osvěta, 1946. 39 stran. Loutkové hry knižnice Osvěta; číslo 86.
Překlady Hunter, John. Tři havrani. Překlad Jindra Krejčík a Jaroslav Duben. Autorisované vydání. Praha: Jan Svátek, 1930. 215 stran. Argos: výbor nejlepších detektivních a dobrodružných knih; svazek 8. Mason, Alfred Edward Woodley. Vězeň v opálu: detektivní román. Překlad Jindra Krejčík. Autorisované vydání. Praha: Jan Svátek, 1930. 189, to je 289 stran. Argos; svazek 3. V Archivu města Plzně je uložen fond, který obsahuje rukopisy her, básní a deník, a ve Sbírce dokumentů plzeňského odboje 1939 –1945 jsou fotografie.
Ocenění Za války byl představiteli londýnského odboje povýšený na podplukovníka Československé armády na vnitřní frontě. Za odbojovou činnost byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Od roku 1991 je po něm pojmenována ulice Krejčíkova (dříve Stavbařů) na plzeňském Východním Předměstí.
Odkazy
Reference
Literatura LAŠTOVKA, Vojtěch. Plzeň v boji proti fašismu: stručné dějiny odboje Plzeňanů proti fašistickým okupantům 1938-1945. Vydání první. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1975. 159 stran, 36 nečíslovaných stran obrazových příloh. ROUČKA, Zdeněk. Američané a západní Čechy 1945: unikátní fotografie = Americans in West Bohemia 1945: exclusive pictures. Vyd. 1. Plzeň: ZR&T, 2000. s. LONDON VOTRUBA, Jiří. Z galerie otců Plzně, aneb, Střípky vědomostí o těch, kteří v různých dobách stáli v čele města, a o časech, jež společně s ním prožívali. Plzeň: J. Votruba, 2011. 149 stran. KASTNEROVÁ, Irena. Byl Jindřich Krejčík jednou z prvních poválečných obětí komunismu, nebo přišel o život vlastní nepozorností? Deník Nová Pravda. 1991-07-18, roč.1, čís. 39, s. 9. DOBRÁ, Hana. Jindřich Krejčík. Plzeňský kulturní přehled Kultura. Č. 3 (1995), s. 17. Plzeň 1945 [online]. [cit. 2025-01-29]. http://plzen1945.cz/?p=2099
Související články Seznam představitelů Plzně
Externí odkazy
ČDE – Loutkové divadlo Feriálních osad Jindra Krejčík v Souborném katalogu ČR Jindra Krejčík v Knihovně Divadelního ústavu Jindra Krejčík v katalogu SVK Plzeňského kraje
Kategorie:Čeští místní politici Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Primátoři Plzně Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Podplukovníci Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Osobnosti Květnového povstání českého lidu Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Narození v roce 1905 Kategorie:Narození 28. března Kategorie:Narození v Plzni Kategorie:Úmrtí v roce 1945 Kategorie:Úmrtí 18. července Kategorie:Úmrtí v okrese Praha-západ Kategorie:Oběti dopravních nehod Kategorie:Pohřbení v Plzni Kategorie:Muži