O přirozenosti rostlin je rozsáhlé základní dílo české botanické literatury a vědecké terminologie, jehož první oddíl byl poprvé publikován v Praze roku 1820. Vycházelo postupně v sešitech až do roku 1835, avšak jeho vydávání zůstalo nedokončeno. Jeho autory a současně vydavateli byli Bedřich Všemír hrabě z Berchtoldu a Jan Svatopluk Presl. Druhý oddíl o metabolickém využití a chemickém složení rostlin zůstal nevydán. Třetí oddíl (botanický popis s herbářem) vycházel v letech 1821–1835. Hlavním (a od roku 1825 jediným) autorem, redaktorem a vydavatelem byl Presl. Hrabě Berchtold byl, kromě své vědecké kompetence, současně sponzorem celého vydání. Když ale roku 1834 odjel z Čech, finančně nákladný podnik zkrachoval a vydávání 3. oddělení bylo roku 1835 zastaveno. Mnohé české názvy rostlin, které jsou povýtce Preslovým dílem, se tu objevily vůbec poprvé. Svým rozsahem, velkým formátem i překrásnou obrazovou částí (třetí oddíl obsahuje 160 celostránkových mědirytových příloh po způsobu herbáře, v přednostním vydání ručně kolorovaných), představuje jeden z nejdokonalejších edičních počinů českého národního obrození.
Struktura díla První oddělení Oddělení z roku 1820 obsahuje pouze textovou část sestávající z 10 kapitol: Připsání Krátký dějopis rostlinictví v Čechách Obádání živobytí povšechného Přechod k živobytí rostlinnému Částky rostliny skládající: částky rozborem chemickým vydobyté (prvky); částky pitvou nabyté; oudy rostlinné Názvy obecné v rostlinství užívané. Názvosloví (terminologia) O hospodářství rostlin: O vzrůstu; O vyměšování; O hýbání; O rozplozování; O nemocech a smrti O soustavě neb rozdělení rostlin O rozšíření rostlin po Zemi O zřízení rostlináře a zachování jeho
Druhé oddělení Druhé oddělení mělo podle dobového svědectví obsahovat "zákony živobytí živočišného a základy o mocech a oučincích rostlin a dále i slovník chemicko-umělecký".BERNARD, cit. práce, s. 788 Rukopis se nedochoval a není ani známo zda, či v jaké podobě vznikl.
Třetí oddělení Část z let 1821–1835 obsahuje 2 později zkompletované díly (z tiskárny vycházely po jednotlivých sešitech v měsíční periodě). Textová část každého z nich obsahuje detailní popis rostlin dle jednotlivých řádů, čeledí a rodů a soubor 80 mědirytových tabulí, vždy s českým a latinským názvem. Protože dílo zůstalo nedokončeno, nebyl publikován ani jeho obsah.
Je možné odhadnout, jak rozsáhlé by nedokončené třetí oddělení nakonec bylo. Po vydání 49. sešitu v roce 1835 se na 1300 stranách dostalo pouze na 30 rostlinných řádů z celkových 189, které Presl popsal v prvním oddělení (str. 215-274). To hrubě nekorespondovalo s počátečními odhady, že celkem bude mít dílo 40 sešitů. Ukončeno bylo tedy přibližně ve své šestině; celkem tedy mělo nabýt do téměř 8000 stran textu a dalších 2000 stran s ilustracemi (s jedním tisícem mědirytin). To by z něj učinilo jedno z nejrozsáhlejších botanických děl vůbec. Snad tento prostý propočet, nechuť předplatitelů podílet se na financování stále bobtnajícího Rostlináře a náklady spojené s jeho vydáváním vedly k zastavení tohoto monumentálního edičního projektu.
Ilustrace a tisk Autorem všech ilustrací byl Presl, který své kreslené předlohy z osobního herbáře sám přenášel mědirytovou jehlou na měděné tiskové desky. Když bylo v tiskárně Bohumila Haaseho hotovo, část nákladu putovala zpět do Preslova bytu, kde černobílé tisky ručně kolorovaly jeho dvě sestry, Klára a Terezie.BERNARD, cit. práce, s. 790.
V roce 1820 bylo první oddělení vytištěno frakturou, tehdy v Čechách dominantním druhem písma, ale už od roku 1821, kdy začalo vycházet třetí oddělení, tisklo se antikvou, tedy písmem, které v podstatě používáme dodnes. Během 20. let přešly z tzv. švabachu na čitelnější a "ne tolik německou" antikvu hlavně odborné a vlastenecké časopisy a vědecké publikace. Používání fraktury se ovšem táhlo až do padesátých let 19. století zejména v tiskovinách určených prostým čtenářům. Presl tu tedy sehrál roli průkopnickou i směrem k vizuální emancipaci české literatury vůči literatuře německé (která používala frakturu až do roku 1941).
Seznam publikovaných rostlinných řádů Z přehledu níže je patrný zásadní Preslův vliv na formování českého botanického názvosloví. Ze všech jeho názvů (pomineme-li drobné odchylky typu jasen-jasan, zimolýz-zimolez ap.) se neujal toliko první – ořešinec (dnes lotos). Téměř všechny další názvy Preslových rodů (modře) se používají dodnes k označení rostlinných čeledí. náhled|Ořešinec krásný (dnes lotos indický), ručně kolorovaný mědiryt, O přirozenosti rostlin III, díl 1, sešit 1, 1821, obr. 1.|295x295pixelů
Díl 1.
Ořešincovité (dnes lotosovité) Leknínovité Žábníkovité Vodňankovité (dnes voďankovité) Pryskyřníkovité Makovité Jasenovité dnes vřazeny k olivovníkovitým Dýmnivkovité (Fumariaceae) dnes vřazeny k makovitým Lilkovité Hořcovité náhled|Citroník limoun, kolorovaný mědiryt, O přirozenosti rostlin III, díl 2, sešit 30, 1825, obr. 52.
Díl 2.
Podražcovité Jmélovité Vavřínovité Zimolýzovité (dnes zimolezovité) Bezovité Lepicovité Kokoticovité Svlačcovité Dřišťálovité Javorovité Maďalovité (dnes mýdelníkovité) Lipovité Kaparovité Oreláníkovité Šácholanovité Rosnatkovité Citroníkovité (dnes routovité) Myrtovité Brslenovité (dnes jesencovité) Řešetlákovité
Publikované části BERCHTOLD, Friedrich von; PRESL, Jan Svatopluk, O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář, obsahující jednání o živobytí rostlinném pro sebe a z ohledu jiných životů podle stavu nynějšího znání, k rozšíření přírodnictví, v potažení na užitečnost v rolnictví, hospodářství, řemeslech, umění i obchodu a v vztahování obzvláštním k lékařství, Oddělení první, Praha: vlastním nákladem autorů, 1820, 324 s. Dostupné on line. BERCHTOLD, Friedrich von; PRESL, Jan Svatopluk, O přirozenosti rostlin aneb Rostlinář, obsahující popsání a vyobrazení rostlin podle řádů přirozených spořádané, s zevrubným vyznamenáním vlastností, užitečnosti a škodlivosti, obzvláště vyvodin a zplodin, způsobu vydobývání, posledních dobroty a porušenosti nejjistějšího poznání a skoušení, též způsobu užitečných sázení, chované a rozmnožování, ustanovený pro lékaře, hojiče, hospodáře, umělce, řemeslníky a vychovatele. Oddělení třetí, Praha: vlastním nákladem autorů, 1821–1835. 1. díl [datován 1823] 484 stran + 80 mědirytových tabulí [dokončeno]. 2. díl [datován 1825, 508 stran + 80 mědirytových tabulí. 1. část herbáře dostupná on-line (černobílá varianta) 2. část herbáře dostupná on-line (kolorovaná varianta).
Literatura
"Berchtold and Presl (1823–1835)", Persons, Collections and Topics. Hunt Institute for Botanical Documentation, Carnegie Mellon University, 2016. Retrieved 10 July 2016.
BERNARD, Alexandr Josef , "Josef Svatopluk Presl (K staleté památce narození jeho)". IN: Osvěta XXI, Praha: 1891, (na s. 788-792 podrobně o vzniku spisu O přirozenosti rostlin). Dostupné on-line HOFFMANNOVÁ, Eva, Jan Svatopluk Presl, Karel Bořivoj Presl. Praha: Melantrich, 1973, 299 stran. Edice Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, sv. 34. REVEAL, James, "A Rare Botanical Book", University of Maryland, 21. 4. 2000. STAFLEU, Frans A.; COWAN, Richard S. (1976–1988), Taxonomic literature: a selective guide to botanical publications and collections with dates, commentaries and types. Taxon. Lit., ed. 2 (TL2) (2nd ed.). Utrecht: Bohn, Scheltema & Holkema. ISBN 90-313-0224-4.
Reference
Kategorie:Knihy z roku 1820 Kategorie:Česká literární díla Kategorie:Herbáře