František Prošek (20. září 1922 Střezimíř – 26. července 1958 Praha) byl český archeolog, geolog, paleolitik, speleolog a autor odborných textů z těchto oborů.
Život Mládí a protektorát František Prošek se narodil 20. září 1922 v Střezimíři do rodiny pekařského dělníka. Absolvoval měšťanskou školu a po ní šel do učení na mechanika. O archeologii se zajímal již od dětství. Ještě jako učeň se seznámil s archeologem Ladislavem Hájkem (1909–1987) a pod jeho vlivem soustředil Prošek svůj zájem na starší dobu kamennou (paleolit). Prošek se na začátku druhé světové války účastnil v Českém krasu a v okolí Prahy (pod vedením českého univerzálního přírodovědce Jaroslava Petrboka (1881–1960)) řady exkurzí a výkopů. Během druhé světové války byl František Prošek totálně nasazen (v letech 1942 až 1943) na práci v nacistickém Německu, ale z důvodů nemoci byl odsud odeslán zpět do protektorátu, kde po návratu (v letech 1943 až 1946) pracoval v pražské zbrojovce Jawa.
Po druhé světové válce, studia a počátky praxe náhled|vpravo|Jeden z jeho vysokoškolských profesorů – Jan Filip Po skončení druhé světové války a znovuotevření českých vysokých škol se František Prošek zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze jako mimořádný posluchač ke studiu archeologie (prehistorie) (u archeologa a historika profesora Jana Filipa (1900–1981)). Zároveň ještě souběžně studoval obor geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Časová náročnost denního studia spočívala v přednáškách (a praktických cvičeních), které se konaly v dopoledních a odpoledních hodinách, takže student František Prošek, který si na živobytí v Praze vydělával prací, byl nucen celý rok přijímat v zaměstnání výhradně noční směny. Situace se zlepšila a Prošek se mohl soustavněji věnovat dvojitému vysokoškolskému studiu poté, co se mu podařilo získat místo zřízence v Geologicko–paleontologickém ústavu Univerzity Karlovy (u paleontologa a popularizátora této vědy profesora Josefa Augusty (1903–1968)). Během studia na Univerzitě Karlově se Prošek účastnil různých archeologických průzkumů.
Archeologický ústav V roce 1949 nastoupil vědecký pracovník František Prošek do státního Archeologického ústavu, kde se zabýval (v letech 1949 až 1958) převážně výzkumem paleolitu (paleolitickým výzkumem jeskyní a krasových útvarů). Po těžké nemoci zemřel František Prošek v mladém věku náhle 26. července 1958 v Praze. Mezi členy vědecké obce je Fr. Prošek řazen k zakladatelům moderního českého výzkumu paleolitu v první polovině 20. století. A byl to právě nadaný paleolitik František Prošek, který mezi prvními vědci poukazoval na složitost a metodiku dokumentace jeskynních profilů když kladl důraz na stratigrafii, studium spraší a jeskynních usazenin. Prošek zdůrazňoval výhody týmové práce a vzájemné spolupráce přírodovědců, oplýval sám zdravým vědeckým úsudkem a značnou schopností selektovat podstatné problémy od těch podružných.
Průzkumy v lokalitách František Prošek se účastnil řady výzkumů v následujících českých a slovenských geologicky významných lokalitách: Jeskyně v Českém ráji (Tyto prostory zkoumal v roce 1947 společně s archeologem a orientalistou Lumírem Jislem (1921–1969)). Český kras (Koněpruské jeskyně); Kotýz v Českém krasu (zkoumal v 50. letech 20. století); Pravěké hradiště Kozel u Hostimi u Berouna; Kotouč u města Štramberk – v roce 1950 zde Prošek prováděl první záchranné výzkumy (již ničené lokality) na něž pak navázal v následujícím roce Lumír Jisl; Obříství; Tašovice; Praha; Zátyní; Barca u Košic (Slovensko); Gánovce na severním Slovensku v Prešovském kraji.
Přínos vědě František Prošek byl prvním vědcem, který vymezil szeletien (kamennou industrii starší fáze mladého paleolitu na území střední Evropy v době 40 až 38 tisíc let BP). Prošek patřil (na východním Slovensku) k objevitelům aurignacienu (mladopaleolitické kultury – spadající do starší fáze mladého paleolitu – datované přibližně do období 38 až 28 tisíc let BP). Věnoval se také studiu českého magdalénienu (archeologické kultuře datované do svrchní (pozdní) části mladého paleolitu – přibližně 17 až 11 tisíc let BP). Rovněž se pokusil o rozčlenění českého mezolitu (střední doby kamenné – období od 10 000 př. n. l. až 8000 př. n. l.). František Prošek také prosadil uznání staropaleolitického osídlení v českých zemích (lidské pozůstatky z období pravěku datované přibližně mezi 1 000 000 až 300 000 let BP byly doloženy nálezy nástrojů v Praze-Sedlci, v Přezleticích u Prahy, v obci Braškov (u Kladna) a na Stránské skále (u Brna)) Po druhé světové válce se František Prošek věnoval také přírodovědným aspektům archeologie (tzv. environmentální archeologii).
Publikační činnost (výběr, chronologicky) František Prošek publikoval odborné statě především časopisecky. Prošek, František. Nález clactonienského úštěpu v Letkách nad Vltavou. In: Památky archeologické: skupina pravěká. Praha : Archeologický sbor Muzea Království Českého, Ročník 42, (1939/1946 (vydání 1946) strany: 132 až 136 Prošek, František. 1947: Paleolitické osídlení Čech ve světle novějších výzkumů. In: Časopis Národního muzea, číslo: 116, stránky: 129 až 141. Prošek, František. 1953: Szeletien na Slovensku'. In: Slovenská archeológia číslo 1, strany: 133 až 194. Prošek, František + Ložek Vojen. 1954: Stratigrafické otázky československého paleolitu. In: Památky archeologické a místopisné, od 1949 jako Památky archeologické, Praha 1855–; číslo: 45, strany: 35 až 74. Vlček, Emanuel a Prošek, František. Zusammenfassender Bericht über den Fundort Gánovce und die Reste des Neandertalers in der Zips (ČSR). Prag: Tschechoslowakische Akademie der Wissenschaften, Archäologisches Institut, 1958; 81 stran, 15 číslovaných obrázků, 6 nečíslovaných fotografií. (Výzkumné zprávy z oboru paleontologie, antropologie, člověk neandrtálský; lokality: Gánovce (Slovensko), Spiš (Slovensko)) Prošek, František a Šlais, Antonín. Od hrdinné minulosti k vítězství socialismu: archivní dokumenty. Praha: Orbis, 1961; 4 nečíslované strany, 37 tabulí. (Volné listy v deskách s tématy: dějiny Česka a Slovenska)
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Ložek, Vojen + Vlček, Emanuel. 1959: František Prošek a jeho životní dílo. In: Anthropozoikum číslo 9, strany 7 až 14 (+B). Rataj, Jan (1913–2002) 1959: Bibliografie prací Františka Proška. Památky archeologické a místopisné, od 1949 jako Památky archeologické, Praha 1855–; číslo 50, strany: 327 až 329. Muzejní listy z Podblanicka, rok: 1992, ročník: 4, číslo: 3, strana: 4. Cílek, Václav, ed. Archeologie a jeskyně: sborník věnovaný památce archeologa Františka Proška (1922-1958). Praha: Česká speleologická společnost, nakladatelství: Zlatý kůň 1997; 182 stran; Knihovna České speleologické společnosti; svazek 29; . Sklenář, Karel a Bláhová-Sklenářová, Zuzana. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů. 1. vydání, Praha: Libri, 2005; 726 stran; strana 467; . Fröhlich, Jiří. Vzpomínky na jihočeské archeology v roce 2022. In: Časopis Společnosti přátel starožitností Praha; Společnost přátel starožitností, 2022 1803-1382 Ročník 130, číslo 4 (2022), strany 252-253 Eigner, Jan (* 1988). Vzpomínková akce ke stému výročí narození archeologa, paleolitika a jeskyňáře Františka Proška. In: Archeologické výzkumy v jižních Čechách / České Budějovice : Jihočeské muzeum, 2022, 298 stran (ilustrace, fotografie, mapy, tabulky 0231-8237 978-80-7646-028-7); Svazek 35, (2022), strany 281-282.
Související články Seznam archeologů Environmentální archeologie Kotýz Kotouč (Štramberk) Kozel (hradiště, okres Beroun) Externí odkazy
Kategorie:Narození 20. září Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození v okrese Benešov Kategorie:Čeští geologové Kategorie:Čeští archeologové Kategorie:Čeští speleologové Kategorie:Úmrtí 26. července Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži