Mrázovka je název usedlosti na jižním svahu stejnojmenného kopce, v Praze 5 na Smíchově.

Usedlost Mrázovka Mrázovka se nachází na smíchovském katastru č. 2312 v ulici Ostrovského č.p. 1866/38. Byla zde původně vinice a později nevelká usedlost.

Původní usedlost Mrázovka č.p. 206 byla vlastně správní budova u cihelny, později bylo čp. přeneseno na smaltovnu asi o 200 západním směrem. Od poloviny 19. století sloužila budova Mrázovka jako cihelna. Mrázovku, která dala jméno celé oblasti a několika ulicím, v polovině 19. století koupila Pražsko-smíchovská společnost k vyrábění strojních cihel a místo dostalo název V Cihelnách (Ziegelhütte). Cihelna F. Ellenbergra vyráběla až 3 miliony cihel ročně. Smaltovna s přeneseným čp. 206 byla zbořena na začátku 80. let 20. století.

Název Mrázovka byl použit také pro sportoviště Sokola I Smíchov, pro tunel pražského okruhu, pro lanovou dráhu od severního úpatí na vrchol kopce, pro bývalou dělnickou osadu na severním svaru Mrázovky, pro park a také pro ulici začínající u Gymnázia Na Zatlance. V okolí kopce Mrázovka se nalézá několik usedlostí a vil: Bertramka, Nikolajka, Pickova vila, Winternitzova vila, Blaženka (dříve Šubertka), Preissova vila a usedlost Cihlářka. V okolí Mrázovky bydlelo několik známých osobností jako např. zpěvák Karel Gott (Nad Bertramkou 2141/18), automobilový závodník Zdeněk Treybal (Nad Bertramkou 2086/9), novinář PhDr. Ondřej Neff a fotograf David Neff (U Mrázovky 3076/1), hudební skladatel JUDr. Jiří Šlitr (U Mrázovky 2640/3), básník Fráňa Šrámek (Fráni Šrámka 2302/15), konstruktér ing. Jan Šusta (U Mrázovky 1877/18), historik prof. PhDr. Ivan Hlaváček, CSc. (U Mrázovky 1950/16), bankéř Jaroslav Preiss a prezident Antonín Novotný (U Mrázovky 1986/17) atd. V okolí kopce Mrázovka se nachází vilová zástavba, kolonie vil, činžovních vil a rodinných domků převážně z přelomu 19. a 20. století. Kopec Mrázovka se rozkládá mezi Smíchovem, Košířemi a Radlicemi. náhled|vlevo|Mrázovka, usedlost čp. 206 a dělnické domky Mrázovka na mapě Smíchova (1906) Na samém konci ulice Ostrovského (dříve Vinohradská, za války Jana Štursy resp. Štursa Straße a potom krátce Růženy Jesenské 1947–1952), naproti bývalému zimnímu stadionu Nikolajka a nedaleko usedlosti Nikolajka, je nenápadný domek s plochou střechou a se stodolou v zahradě. Obytná patrová budova s rovnou střechou, v současnosti označovaná jako Mrázovka (asi 200 m západním směrem od původní smaltovny), už není trvale obydlena, kolem čtvercového dvora bývala stodola a chlévy se sedlovou a valbovou střechou. Budova a pozemek usedlosti je v památkové zóně Smíchov. Parcela s budovou je ve vlastnictví společnosti Nikolajka Development, což mírně naznačuje její možnou budoucnost. V zahradě stojí jen nepoužívaný skleník. Samotný objekt usedlosti s částečně propadlou střechou je dnes ve velmi zuboženém stavu. V zahradě byl postaven nový dům Ostrovského 3184/38a, kde sídlí občasná hospoda Klub Na Věnečku. Tento název klub získal podle pěší cesty, která vede kolem zimního stadionu a usedlosti vzhůru k bývalé usedlosti Šubertka (dnes Blaženka). Díky prudkému stoupání do 250 m n. m. točenou serpentinou se jí říká Věneček popř. Na Věnečku. Tato cesta byla od roku 1930 skutečně pojmenována Na Věnečku. V roce 1952, kdy byla ulice Růženy Jesenské (tedy původní Vinohradská 1860–1940, 1945–1947 a v letech 1940–1945 Jana Štursy) přejmenována na Ostrovského, k ní byla připojena i ulice Na Věnečku mezi Blaženkou a Mrázovkou, tedy na ní navazující část. Ta postupem doby ztrácela svůj uliční charakter, dnes je to spíše cesta v zahrádkářské osadě.náhled|Usedlost Mrázovka od cesty Věnečkem (2025)Směrem k centru Smíchova byl do poloviny 80. let 20. století pod usedlostí skladový areál podniku ČKD Tatra Smíchov a výrobní areál Výzkumného ústavu chladicí techniky, do kterého byl vjezd na rohu ulic Ostrovského a Na Zatlance, a v něm stávala cihelna a později smaltovna. Na smaltovnu bylo přeneseno původní č.p. 206 (Na Zatlance 206). Po válce byla provozovnou č. 32 družstevního podniku rytců, razítkářů a smaltovníků ZNAK. Na konci 60. let přímo pod usedlostí část parcely Tatrovka uvolnila a vzniklo zde v akci Z hřiště školy ZDŠ U Santošky 17. Na stavbě se podíleli i žáci školy. Byla vypsána soutěž o nejvyšší počet brigádnických hodin a vítěz soutěže za odměnu dostal od školy fotbalový míč. Se zánikem školy po roce 2001 zaniklo i toto hřiště a byl zde postaven bytový dům. Z hřiště zůstala zachována pouze betonová zídka s plotem, která odděluje bytový dům od cesty. Dvojdům stojí v nově vzniklé ulici Tomkově (č.p. 3166/1 a 3166/3).

Vedle usedlosti podél cesty Věnečkem je zahrádkářská kolonie Českého svazu zahrádkářů (ZO č. 58 Mrázovka). V roce 2024 byl stav této zahrádkářské lokality s několika pozemky a chatkami místy velmi neutěšený. Zahrádky byly v zanedbaném stavu, s potřebou vyklizení, prořezání a celkové kultivace. Rovněž bylo potřeba opravit oplocení, rozvody vody, branky atd. Např. v květnu 2024 byly nabízeny dvě zahrádky o výměrách 271 a 269 m² ovšem za podmínky zajištění sponzorského daru v minimální výši 120 tis. Kč, který by byl použit rekultivaci zahrádek. Na počátku roku 2025 byl stav o poznání lepší.

V ulici U Nikolajky 35 byla postavena v roce 2003 vila Mrázovka, která však mimo názvu s původní usedlostí nemá mnoho společného. Developer, architekt (DAM architekti) a investor Mrázovka a.s. pouze příhodně použili název.

náhled|Sportoviště Mrázovka, Brána borců sportovního areálu Sokola I Smíchov (2025)

Sportoviště Mrázovka Sportovní areál Mrázovka vlastní Sokol I Smíchov (U Mrázovky 1566), který byl založen v roce 1868. V letech 1948–1989 byl název Sokol silně nedoporučován (Sokol byl včleněn do jednotné organizace ČSTV), proto byl používán název TJ Závody W. Piecka, později TJ Naftové motory podle výrobního podniku Závody Wilhelma Piecka (ČKD Naftové motory). Fotbalový oddíl SK Čechie Smíchov "násilně" připojený v roce 1948 k Sokolu Smíchov I se až po roce 1989 oddělil od "Mrázovky". Nicméně fotbalová družstva bývalé Čechie pod názvem TJ Naftové motory pilně využívala v zimní přípravě tělocvičnu na Plzeňské 168/27. Od roku 1963 měli fotbalisté vlastní stadion na smíchovské adrese Smrčinská 3346/5. Za fotbalový tým hrávali i Antonín Puč, Antonín Perner, Bohumil Klenovec, Jaroslav Štumpf, Vladimír Šteigl či Tomáš Hrdlička. Od roku 1990 se oba kluby vrátily ke svým původním názvům Čechie a Sokol. Jednota Sokola disponuje budovou sokolovny v Plzeňské ulici 27, ve které se nachází: velká tělocvična s galerií, malý sál vybavený zrcadlovou stěnou, posilovna, loutkové divadélko a další přidružené prostory nutné k plnohodnotnému provozu jednoty. Zde mimo sportovních aktivit Sokol pořádá vždy v lednu taneční zábavy (společenské večery) a dětský maškarní karneval Šibřinky. Druhým celkem, patřícím jednotě, je cvičiště Mrázovka. Jsou zde beach volejbalové kurty, antukové kurty pro tenis, dále travnaté hřiště pro fotbal nebo lakros. Pro běžce je zde běžecký ovál s pilinovou a částečně tartanovou dráhou a pro milovníky petangu je zde speciální hřiště. To vše bylo vybudováno počátkem 21. století, když hotel Mövenpick na části tohoto areálu postavil depandance hotelu s 136 pokoji (nyní jako NH Collection Prague součást hotelu NH Prague City). Hotel leží pod kopcem Mrázovka na adrese Mozartova 261/1. Hotel a depandance byl propojen lanovou dráhou. Výnosy z pronájmu pozemku resp. část nájmu byla uhrazena formou obnovy zchátralého sportovního areálu jednoty ale také z Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost umožnily Sokolu I Smíchov vybudovat luxusní sportoviště. V letních měsících v areálu funguje stánek s občerstvením. Pod tenisovými kurty směrem na východ je výhledové místo na Prahu. náhled|Fontána Živý pramen pod parkem Mrázovka (2014) Ve 20. století století byla Mrázovka standardním sokolským cvičištěm s impozantní bránou borců. Slavnostnímu otevření 25. května 1924 byl přítomen prezident T. G. Masaryk. Hřiště zaujímalo plochu 2,73 ha. Byla zde dřevěná klubovna se šatnami, před níž bylo antukové volejbalové hřiště, které dnes nahradily tenisové dvorce. V klubovně byly mimo šaten i sprchy, sborovna, skladiště na nářadí a byt sokolníka. Za pozemek bylo zaplaceno 270 000 Kč a na zařízení bylo vynaloženo 750 000 Kč. Po obvodě hřiště byl atletický škvárový ovál (4 dráhy 400 m) a lipová alej, která v roce 2015 byla nominována do soutěže Alej roku. V zimě zde bývalo v příznivých klimatických podmínkách přírodní lední kluziště (s mantinely) pro hokej. To skončilo v roce 1961 s uvedením do provozu nedalekého Zimního stadionu Nikolajka. V létě se zde konaly atletické sportovní hry mládeže a v pravidelných termínech i obvodní spartakiády. Nezřídka si sem chodili v 60. letech zasportovat Emil a Dana Zátopkovi. V rámci hodin tělesné výchovy využívali cvičiště i studenti a studentky Gymnasia Na Zatlance. Každý rok se zde také koná (s výjimkou covidových let) běh Mrázovkou – o pohár Starosty Sokola I. Smíchov. Závod dlouhý až 4 km s převýšením 125 m vedený atraktivním prostředím parku Mrázovka, opakované podbíhání lanové dráhy hotelu NH Prague City, v každém kole je mírný seběh parkem a táhlý výběh podél Bertramky. Závod je otevřen pro kategorie od předškoláků až po veterány. náhled|Mrázovka, původní lanovka Doppelmayr (1996-2018)

Dělnické domky Mrázovka Tuto vzorovou kolonii typových dělnických domků postavila v letech 1869-70 Společnost pro stavbu bytů v Praze. Byla založena předními podnikateli ze Smíchova a Holešovic: Dormitzerem, Portheimem (Eduard Porges von Portheim), Ringhofferem (František Ringhoffer III.) a Ritterem. Ve stoupání od Bertramky nebo z ulice Poděbradovy (dnes Kováků) bylo ve čtyřech obloukovitých silničkách postaveno 34 jednopatrových dvojdomků. V každém podlaží byly umístěny 2 byty o jednom pokoji a kuchyni se suchým záchodem pro obě rodiny. Při některých domech byly též zahrádky a celá osada byla úhledně upravena. Pro vzhled a úpravnost se osadě lidově říkalo Betlém pro její rozložení po stráni. Přes svoji jednoduchost představovaly domky ve své době vzor progresivního dělnického bydlení. Mezi léty 1896 a 1909 pak přibyly další domy. Ty byly obohaceny o předsíň a spíž, byty měly už vlastní záchody a nejmladší typ domu i koupelny. Na konci svého vývoje měla dělnická kolonie Mrázovka 42 domů se 194 byty. Přes snahu o záchranu byla skupina dělnických domků kolem roku 1981 zbořena. náhled|Gymnázium Na Zatlance (vlevo) v ulici Mrázovka (2007) Park a ulice Mrázovka Park vznikl v roce 2006 v místech, kde stávaly dělnické domky. Nejvýraznější prvek parku tvoří lanovka z roku 1996, která spojuje horní a dolní část hotelu NH. Dráha je dlouhá 156 metrů a převýšení činí 51 metrů. Zařízení zkonstruoval rakouský výrobce lanovek a vleků Doppelmayr. Od dubna 2018 byla kabina lanovky nahrazena šikmým výtahem od firmy Inauen-Schätti, jezdícím ve stejné trase. Park prošel od února do listopadu 2023 revitalizaci. V parku jsou dvě dětská hřiště a venkovní posilovna pro dospělé (workoutové hřiště). Na začátku parku v ulici Mrázovka nad vstupním portálem tunelu Mrázovku byla fontána Živý pramen se sochou od Jana Kodeta z roku 1975. Fontánu tvořil mramorový sokl v obdélném bazénku, s tryskou a malou nádržkou na vodu, u které "seděla" plastika schoulené dívky. V letech 2014–2017 socha byla odcizena, o rok později zanikl i zbytek fontány.