Víly ze Stříbrného pramene (v německém originále ) je zpěvohra (singspiel, podle divadelní vývěsky „hra s áriemi a sbory“) o třech jednáních českého skladatele Josefa Lipavského. Libreto k ní napsal anonymní autor („přítel divadla“), později jmenovaný jako Ernst Theodor Freund, „podle pohádky z dávnověku“.Podle vývěsky k repríze 6. října 1794: Premiéru této zpěvohry uvedlo 24. září 1794 vídeňské Divadlo ve Freihausu vedené Emanuelem Schikanedrem. Hlavní roli rusalky Sirdy zpívala Josepha Hoferová (1758–1819), sestra Constanze Mozartové a sestřenice Carla Marie von Webera.
Charakteristika a historie Víly ze Stříbrného pramene je zpěvohra na fantastické, pohádkové téma, jaká byla v 90. letech 18. století ve vídeňském lidovém divadle oblíbená; podobné kusy psali pro Schikanederův Freihaustheater například Wolfgang Amadeus Mozart, Franz Xaver Süssmayr nebo Peter Winter, pro konkurenční Marinelliho Divadlo v Leopoldstadtu zase Wenzel Müller nebo Ferdinand Kauer. Jedná se o nikoli jedinou, ale nejvýznamnější Lipavského zpěvohru; hříčka Polepšený šotek () se hrála jen jako amatérské dobročinné představení v Korneuburgu, o zpěvohře Bernardon (jméno komické postavy soudobého vídeňského divadla) nejsou žádné bližší zprávy a zmínky o zpěvohře Hledač pokladů () v novějších pramenech Např. , jsou mylné, od Lipavského je známo pouze klavírní rondo na téma z Méhulovy stejnojmenné opery ().
Text ani hudba Vil ze Stříbrného pramene se nezachovaly, zato však doklady o jejím uvádění. Hudební ročenka Vídně a Prahy () na rok 1796 píše, že mezi aktivní skladatele patří „Lipavský, zručný klavírní mistr, z jehož skladeb zvláštní obliby mezi znalci dosáhla opera Stříbrný pramen, jež byla uvedena na Vídeňce“. Tuto zprávu o vídeňském úspěchu opakuje ve svém lexikonu i Bohumír Jan Dlabač, potvrzuje ji však i řada uvedení mimo Vídeň. 4. ledna 1795 se Víly ze Stříbrného pramene poprvé hrály v Městském divadle v Brně, 4. a 16. ledna 1796 pak v Městském divadle v Olomouci – i tam se podle zprávy v líbily. Ještě 5. listopadu 1803 se Víly hrály v Celovci.
Zato spisovatel a statistik Joseph Rohrer (1769-1828) si ve své knize (1797) stěžoval na „bláznivé řeči, mimickou hru a pouliční nápěvy“ mj. ve Vílách ze Stříbrného pramene, jimž dává ženská část publika přednost před činoherní klasikou.
Postavy a první představitelé Sirda, ochranná víla Stříbrného pramene – Maria Josepha Hofer (roz. Weber) Elga, její dcera – Perrier (Perier) Therbal, pastýř – Gregor Murschhauser Astur, Therbalův syn – Frasel Rosa, Therbalova dcera – Hofmann Berthold, Asturův pacholek – (Karl) Schikaneder ml. Slečna Adelheid von Wunimon – Mischel Rytíř Konrad – Schuster Duch rytíře Melchiora Köthnera – Mayer Unko, Sirdin služebný duch – Werther Uda, Sirdina víla – Ruth Hadula, Sirdina víla – Hennbök Kunz, zbrojnoš rytíře Konrada – Rotter První Adelheidina dáma – Maria Anna Sartory (Sartori) Druhá Adelheidina dáma – Murschhauser Třetí Adelheidina dáma – Winter Kupido – malý Schikaneder Géniové, víly, rytíři, komorné, zbrojnoši
Reference
Kategorie:Opery Josefa Lipavského Kategorie:Opery v němčině Kategorie:Opery z roku 1794 Kategorie:Opery poprvé uvedené ve Vídni Kategorie:Singspiel