Bajt Sahur (, doslova „dům pastýřů“, ) je město a křesťanské poutní místo v betlémském guvernorátu státu Palestina na Západním břehu Jordánu, stojící přibližně 10 kilometrů jižně od Jeruzaléma. Žije zde přes obyvatel.
Historie Stopy osídlení ze třetího až čtvrtého století tradice spojuje se svatou Helenou, která zde měla založit jeden z prvních kostelů. Dochovaly se fragmenty sloupů a mozaikové podlahy, které archeologové zdokumentovali v letech 1978–1980, později byly odhaleny také základy byzantské baziliky v blízkosti jeskyní, obývaných prvními přistěhovalci. Bylo to několik muslimských a křesťanských rodin z Wádí Musa poblíž Petry (v dnešním Jordánsku). Místní tradice zaznamenala osídlení až od 14. století. Do Osmanské říše byl Bajt Sahur se zbytkem Palestiny začleněn v roce 1517. Při sčítání lidu v roce 1525/26 měl jen 5 křesťanských a 7 muslimských domácností.Ehud Toledano, The Sanjaq of Jerusalem in the sixteenth century : Aspects of Topography and Population Responsibility. (1984), s. 312 Další křesťanská komunita přišla z území říše Ghássánovců v 17. století a v 18. století z Rašdy v Egyptě. Přesto zůstávaly křesťanské rodiny v menšině až do let 1839–1841, kdy tři čtvrtiny muslimů z Palestiny vymřely v armádě Ibrahíma Paši v egyptsko-turecké válce.
Františkáni z Kustodie Svaté země zde sídlili a sloužili bohoslužby v jeskyni u Pole pastýřů od 16. století. V roce 1864 byl dokončen nový římskokatolický kostel a škola.Hanna Said Kildani, Modern Christianity in the Holy Land. AuthorHouse 2009 V roce 1870 zde žilo 37 „Latinů“ (katolíků) v 11 domech a ve 48 domech 187 „Řeků“, kteří se hlásili k ortodoxní církvi. V roce 1883 byl Bejt Sahur popsán jako předměstí Betléma, ležící na hřebeni kopce se širokou náhorní plošinou Pole pastýřů... s malým řeckým kostelem v jeskyni, podzemní kaplí, přístupnou po 20 schodech a obsahující obrazy a mozaiku. Nad klenbou této kaple byly ruiny s latinským oltářem. K ní patřil moderní dům kurie. V roce 1896 byla populace obce odhadována na 861 osob a do roku 1945 vzrostla na 2 770 (370 muslimů a 2 400 křesťanů). Po arabsko-izraelské válce z roku 1948 a po dohodě o příměří z roku 1949 se Bajt Sahur dostal pod jordánskou nadvládu a v roce 1961 jeho populace dosáhla 5 316 obyvatel. Od šestidenní války v roce 1967 patří k Izraeli.
Památky Základy dvou staveb byzantské baziliky ze 4.–5. století, pobořené v 6. a 7. století Řecký ortodoxní kostel Zvěstování Panny Marie melchitské ortodoxní církve jeruzalémského patriarchátu; při něm sídlí řecký ortodoxní klášter San Saba. Kaple Zvěstování pastýřům Gloria in excelsis deo, kterou projektoval Antonio Barluzzi (1953). Stojí na jedné z jeskyní, která tvoří podzemní kapli. Má tvar byzantské centrální stavby na půdorysu řeckého kříže s kupolí uprostřed a čtyřmi apsidami v koutech. Nad vstupním průčelím je drobná zvonice ve tvaru štítu se třemi oblouky a v nich třemi zvony. Vnější silueta kaple bývá přirovnávána ke stanu nomádů, k nimž pastýři patřili.Giuliano Valdes, Země Ježíšova. Casa Editrice Bonecchi. Florencie 1993, ISBN 88-8029-075-4, s.34-35 Uvnitř jsou na stěnách reliéfy a v apsidách tři velkoformátové fresky: Zjevení betlémské hvězdy pastýřům na poli; Andělské zvěstování klečícím pastýřům o Svaté noci; Adorace Páně s pastýři v betlémské jeskyni. Kapli spravují františkáni. Kašna pastýřů – je napájena z historické cisterny Herodion – opevněný palác judského krále Heroda I. († 4 př. n. l.) – s Herodovou hrobkou; z Pole pastýřů je výhled na jeho ruiny na protějším kopci.
Galerie
Partnerská města
Odkazy
Reference (zčásti)
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Biblická místa Kategorie:Katolická poutní místa Kategorie:Města na Západním břehu Jordánu Kategorie:Světové dědictví (Palestina) Kategorie:Náboženství v Palestině