Gustav II. Adolf (9. prosince 1594, Stockholm – 16. listopadu 1632, Lützen) byl od roku 1611 švédský král a vojenský reformátor. Při upevňování švédské moci musel vstoupit do třicetileté války, kde také, jako jeden z posledních panovníků v Evropě, padl v bitvě.
Vláda V době Gustavova kralování se stalo Švédsko nesmírně vyvinutou světovou hospodářskou a politickou velmocí. Začalo si dělat nárok na ovládnutí oblastí protestantské Evropy (Skandinávie, severní Německo a severní části Polska, okupovaného 1612–1629 švédskou armádou). Tím se cítila ohrožena Katolická liga, tedy především jižní Německo, Čechy a Morava, tak jako samotné Rakousko. Tento mocenský rozpor mezi katolicismem a protestantismem směřoval k válečnému střetu. Katalyzátorem konfliktu bylo navíc spojenectví Anglie s protestanty a Francie s katolíky, i když tyto dvě mocnosti zůstaly v době třicetileté války více či méně pasivními subjekty.
Gustav II. Adolf provedl celou řadu finančních, správních a vojenských reforem, nebyl tedy pouze válečníkem, jak se o něm často píše.
Spíš se zdá, že raději uzavíral mírové smlouvy: ukončil tzv. „kalmarskou válku“ (1613) a válku s Ruskem (1617). Je ovšem rovněž pravdou, že války s Polskem (1612–1629) vedl s velkou krutostí a bezohledností. V těchto letech dobyl řadu území v Polsku a Východním Prusku.
Do třicetileté války vstoupil totálně až v roce 1630, ale již před tím, v letech 1625–1630 byla dislokována švédská vojska na území Polska, odkud ohrožovala severočeské a moravské oblasti, které byly katolické. Pro nedostatek vlastní císařské armády vyslali Habsburkové do těchto ohrožených oblastí dva britské katolické pluky Roberta Gordona a Waltera Deverouxe.
Gustav II. Adolf padl u Lützenu (Německo, asi 15 km od Lipska), v bitvě proti Katolické lize vedené Albrechtem z Valdštejna.
Potomci náhled|Gustav II. Adolf Gustav II. Adolf se 25. listopadu 1620 oženil s Marií Eleonorou Braniborskou, která byla během manželství nejméně čtyřikrát těhotná. Dvakrát porodila mrtvě dítě, další dcera zemřela před svými prvními narozeninami. Dospělosti se tedy dožila jen dcera Kristýna, která se však nikdy neprovdala. 1. bezejmenná dcera (*/† 24. 7. 1621 Stockholm) 2. Kristina Augusta (16. 10. 1623 Stockholm – 21. 9. 1624 tamtéž), švédská princezna 3. bezejmenný syn (*/† 1625 Gripsholm) 4. Kristina (18. 12. 1626 Stockholm – 19. 4. 1689), švédská královna v letech 1632–1654, po dobu její nezletilosti byla zvolena regentská rada, zemřela svobodná a bezdětná, pohřbena v bazilice svatého Petra ve Vatikáně
Byl také otcem nemanželského syna, kterého měl s milenkou Margaretou Slotsovou:
Gustav (24. 4. 1616 Stockholm – 25. 10. 1653 Wildeshausen), 1. hrabě z Nystadu
Jeho mladickou láskou byla Ebba Magnusdotter Brahe, jíž se vzdal z politických důvodů.
Vývod z předků
Reference
Literatura Der Grosse Knaur (lexikon), I. díl, Gustav Adolf, Mnichov 1967.
FUKALA, Radek. Války Lva severu: Vítězství a prohry krále Gustava II. Adolfa. Praha: Nakladatelství Epocha 2022.
STELLNEROVÁ, Šárka a STELLNER, František. Gustav II. Adolf. Historický obzor, 1995, 6 (1), s. 2–4.
Externí odkazy
Kategorie:Vasovci Kategorie:Švédští králové Kategorie:Vládci Finska Kategorie:Švédští válečníci Kategorie:Vévodové ze Södermanlandu Kategorie:Rytíři Podvazkového řádu Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Oběti třicetileté války Kategorie:Narození v roce 1594 Kategorie:Narození 9. prosince Kategorie:Narození ve Stockholmu Kategorie:Úmrtí v roce 1632 Kategorie:Úmrtí 6. listopadu Kategorie:Úmrtí v Sasku-Anhaltsku Kategorie:Panovníci padlí v bitvě Kategorie:Pohřbení v kostele Riddarholmen Kategorie:Muži