náhled|Dlouhodobý denní průměr srážek náhled|Modelové procentní změny srážek při globálním oteplení o 2 °C náhled|Rozdíl výparu a srážek v mm/den
Srážky jsou pojem zahrnující velkou část hydrometeorů. Jedná se o soustavu částic vody, vzniklých kondenzací vodní páry nebo sublimací a podobně (například zdvižením větrem z povrchu země), které padají z atmosféry na zemský povrch či kondenzují přímo na zemském povrchu. Srážky jsou jednou z hlavních částí koloběhu vody v přírodě. Průměrné množství a frekvence srážek jsou důležitou charakteristikou zeměpisných oblastí a rozhodujícím faktorem pro úspěšné provozování zemědělství. Globálně spadne průměrně 2,7 mm srážek za den. S růstem teploty poroste míra srážek i výparu. Výpar je ale složitý jev a závisí na teplotě (se kterou roste), slunečním zářením (ovlivněné množstvím oblaků), dostupnosti vody v půdě, ale i biologické transpirace (tvořící přibližně desetinu výparu), tedy celkové evapotranspirace. Globálně ale oblačnost klesá. V ČR pro nejpesimističtější model RCP 8.5, který již IPCC označilo za přehnaný, je předpovězen hlavně nárůst srážek v zimě a neznatelná změna v létě.https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/indicators/european-precipitation-2/assessment - What is the trend in precipitation across Europe? Nárůst extrémních srážek se odhaduje maximálně v jednotkách procent. Světově průměrně spadne většina srážek na daném místě během dvou týdnů v roce.
Příčiny srážek náhled|Dešťové srážky Orografické – srážky vznikající vynuceným výstupem vzduchu způsobeným tvarem terénu (orografií). Významné jsou především na horských překážkách. Konvektivní – srážky způsobené výstupem vzduchu v důsledku konvekce, které vzniká při nerovnoměrném zahřívání zemského povrchu. Bublina zahřátého vzduchu, který má menší hustotu, vystupuje nahoru; stoupá, dokud je teplejší než okolní vzduch. Při dosažení hladiny kondenzace vzniknou kupovité oblaky. Při intenzivní konvenci se oblaka vyvíjí vertikálně do podoby bouřkového oblaku (typické v létě). Cyklonální – srážky vznikající při výstupu vzduchu způsobeném celkovým pohybem vzduchových hmot.
Druhy srážek Atmosférické srážky déšť mrznoucí déšť mrholení mrznoucí mrholení sníh sněhové krupky sněhová zrna krupky zmrzlý déšť kroupy ledové jehličky
Usazené srážky rosa jinovatka námraza ledovka
Dělení podle skupenství Kapalné srážky déšť mrznoucí déšť mrholení mrznoucí mrholení rosa
Tuhé srážky sníh sněhové krupky sněhová zrna zmrzlý déšť krupky kroupy ledové jehličky zmrzlá rosa jíní námraza ledovka
Srážky smíšené Při teplotách lehce nad 0 °C.
Srážky pevné (sněhové, ledové) Při teplotách pod 0 °C
Měření srážek náhled|upright|Srážkoměr Lze sledovat dobu trvání, intenzitu i prosté množství srážek. Množství srážek bývá udáváno v milimetrech kapalné vody spadlé na zemský povrch (1 mm = 1 l/m²). Sníh či kroupy zachycené srážkoměrem je proto třeba před měřením nechat roztát. Srážkoměr neboli ombrometr se používá k měření úhrnu srážek. Velmi zjednodušeně jej lze popsat jako nádobu s nálevkou. Přístroj zaznamenávající časový průběh dešťových srážek (např. pomocí plováku) bývá označován termínem ombrograf. Přístroj na zjišťování množství rosy má název drosometr (může mít podobu síťky spojené s vahami) nebo drosograf (zaznamenává množství rosy). V současnosti se k odhadu a krátkodobé předpovědi intenzity srážek široce využívá meteorologických radarů.
Srážkový úhrn je charakterizován jako výška vodního sloupce srážek za určitý časový úsek. Obvykle bývá uváděn v jednotkách mm/hod, mm/rok. Denní úhrn srážek se měří za 24 hodin v 7:00 místního středního slunečního času a údaj se připisuje k předchozímu dni.
Vliv na měření (i přes 10 procent) může mít vítr, odpar či následné stanovení hodnot pro dané území. V tropech je nesoulad měření ještě větší.
Orografické překážky Stojí-li v cestě převládajícímu směru větrného proudění horské pásmo, vypadne převážná většina srážek (zejména dešťových) na návětrné straně a v závětří hor tak vzniká srážkový stín. Typickým příkladem takto orograficky zeslabených srážek může být Žatecko a Roudnicko v závětří Krušných hor a Českého středohoří, kde roční úhrn srážek dosahuje pouze kolem 450 mm/rok. Naopak příkladem zesílených srážek na návětrné straně jsou Jizerské hory, zejména severozápadně orientované údolí říčky Smědé, na jehož konci dosahují průměrné roční úhrny kolem 1700 mm, což je nejvíce v celé České republice.
Průměrný úhrn srážek se zvyšuje s nadmořskou výškou a maxima dosahuje (ve středoevropských podmínkách – například v Alpách či Tatrách) v nadmořské výšce kolem 2500 m n. m. Nad touto hranicí se projevuje takzvaná inverze srážek, tedy pokles srážkových úhrnů.
Rozdělení intenzit srážek +Rozdělení intenzit srážek intenzita déšť [mm/h] sněžení [cm/h]mrholení [mm/h]velmi slabá neměřitelné množství jednotlivé vločky, které nepokrývají celý exponovaný povrch bez ohledu na délku trvání jevuneměřitelné množstvíslabá 0,1 – 2,5 <0,5 : neovlivňuje dohlednost<0,1mírná 2,6 – 8 0,6 – 4 : dohlednost již mírně zhoršená0,1 – 0,2silná 8 – 40 >4 : dohlednost zhoršená již na 500 m0,2 – 0,3velmi silná >40 krátkodobé intenzivní sněhové přeháňky – dohlednost pod 500 mNepoužívá se – mrholení v takovém případě přechází v déšť
Odkazy Reference
Související články Období dešťů Rekordy pozemské neživé přírody Sucho
Externí odkazy
Kategorie:Meteorologické jevy Kategorie:Hydrosféra