Tažení do Kurské oblasti zahájily ukrajinské síly dne 6. srpna 2024 kolem 08:00 moskevského standardního času (UTC+3). Jednotky opustily území Ukrajiny a zaútočily na rozmístěné jednotky a pohraniční stráž ve vesnici Nikolajevo-Darino a v chutoru Olešňa v Kurské oblasti na území Ruské federace. Toto tažení je poprvé od druhé světové války, kdy armáda jiného státu napadla ruské území.
Ruské vyšší velení zřejmě ignorovalo koncentraci ukrajinských sil u hranic včetně upozornění od místních velitelů, a Ukrajinci tak mohli těžit z momentu překvapení, který vedl k jejich rychlému postupu v úvodních dnech. Ukrajinské ozbrojené síly během týdne do 13. srpna dle konzervativních odhadů obsadily minimálně 320 km2 území a získaly až stovky zajatců, dle náčelníka ukrajinského generálního štábu Oleksandra Syrského bylo dokonce dobyto území o rozloze zhruba 1 000 km2. Následně tempo ukrajinského postupu zpomalilo, ovšem do konce srpna Ukrajinci kontrolovali zhruba 770 km2 v Kurské oblasti, zatímco Rusové za srpen obsadili 350 km2 ukrajinského území na Donbasu.
Po výrazném zpomalení ukrajinského postupu v Kurské oblasti se ze strany analytiků stále intenzivněji začaly objevovat pochybnosti o celé operaci a s ní souvisejícím oslabením obrany u důležitého města Pokrovsk, odkud byly odveleny zkušené ukrajinské jednotky. Syrskyj však kritiku bagatelizoval, když 5. září v rozhovoru pro CNN prohlásil, že strategie byla úspěšná, protože Rusové za poslední týden nepostoupili u Pokrovsku ani o metr, za což následně schytal ostrou kritiku. Ruské jednotky k 1. říjnu dobyly strategické město Vuhledar.
Pozadí
Po neúspěšné ukrajinské protiofenzívě z roku 2023, která znamenala konec ukrajinských nadějí na rychlé vítězství, převzali iniciativu na bojišti na podzim 2023 Rusové. Navzdory vyčerpávající bitvě o Avdijivku se v opotřebovávací válce na jaře 2024 začala projevovat kvantitativní převaha ruských sil. Odkládaná mobilizace a akutní nedostatek munice na ukrajinské straně dokonce vedly k přesvědčení západních analytiků, že se země nachází v nejhorší situaci od bitvy o Kyjev v březnu 2022. Ruské ozbrojené síly, které vázaly důležité ukrajinské zálohy v Charkovské oblasti a u Časiv Jaru, v červenci 2024 opět zesílily tlak na Pokrovsk, kde se ukrajinská obrana nacházela na pokraji zhroucení a objevovaly se rovněž informace o nerespektování rozkazů a chaotickém ústupu. Rusové zároveň dokázali postupovat u Torecku a Ňju-Jorku.
Ačkoli se ukrajinská armáda na Donbasu na počátku srpna nacházela v těžké defenzívě, ruské ministerstvo obrany 6. srpna překvapivě uvedlo, že 300 vojáků 22. mechanizované brigády ozbrojených sil Ukrajiny, 11 tanků a více než 20 obrněných vozidel překročilo rusko-ukrajinské hranice. Operaci, která se i kvůli informačnímu embargu z ukrajinské strany zpočátku jevila jako další z krátkodobých nájezdů dobrovolnické legie "Svoboda Ruska" na ruské území, kritizovala řada analytiků jako plýtvání cennými zdroji. O den později už náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov připustil, že skupinu ukrajinských ozbrojených sil tvoří „až tisíc lidí“, vzhledem k nasazení minimálně částí několika brigád se akce mohlo dle odhadů zúčastnit několik set až nižší jednotky tisíc vojáků.
Průběh
6. srpna Dne 6. srpna 2024 Ukrajinské síly vybavené tanky a obrněnými vozidly přešly na ruské území do Kurské oblasti. Rusko údajně nasadilo letecké a dělostřelecké síly, aby čelilo vpádu ukrajinských sil přes státní hranici. Ruské ministerstvo obrany reagovalo vysláním vojáků a leteckých jednotek do oblasti. Podle Ruska se 6. srpna invaze účastnilo asi 300 ukrajinských vojáků, 11 tanků a více než 20 obrněných bojových vozidel. Tyto síly zamířily dvěma směry; Olešňa a Sudža; východně až severovýchodně od ukrajinského města Sumy a poté směrem Nikolajevo-Darino, severo až severovýchodně od Sumy.
Útok začal v 08:00 moskevského času a v 18:20 ruské síly tvrdily, že zatlačily Ukrajince zpět přes hranici, přičemž údajně způsobily značné ztráty dělostřelectvem, nálety a bezpilotními letouny, ačkoliv toto tvrzení nebylo jakkoliv prověřeno. Moskva zveřejnila videa, která údajně zachycují ukrajinské tanky, na které míří ze vzduchu. Záběry na sociálních sítích naznačovaly, že ruská válečná letadla operovala v nízkých výškách nad Kurskou oblastí, aby odrazila útok. Guvernér Kurské oblasti oznámil, že během událostí zemřeli tři lidé; žena při vpádu na hranice a dva jednotlivci při útocích dronů.
Satelity NASA, které monitorují požáry po celém světě, zaznamenaly požár v obydlených oblastech v oblasti Sudži. Klášter sv. Mikuláše Belogorského se dostal pod palbu. Zničena byla hlavní katedrála a klášterní budovy.
7. srpna Dne 7. srpna ruské síly pokračovaly v pokusech zatlačit ukrajinské síly z Kurské oblasti. Milblogger tvrdil, že ukrajinské síly dobyly 11 osad a postoupily asi 14 kilometrů za ukrajinské hranice do Kurské oblasti.
Úřadující gubernátor oblasti Alexej Smirnov v ní vyhlásil výjimečný stav.
Později během dne byla přijata informace, že Sudža již neměla mobilní komunikaci a v mnoha domech byla odstřižena elektřina, plyn a voda. Velmi brzy poté vyšlo najevo, že ukrajinské síly mají pod kontrolou část města a starosta oznámil evakuaci. Ukrajinští vojáci také vstoupili do dalšího regionálního centra; do Koreněva a obsadili také měřicí stanici plynu Sudža. Později se ukázalo, že do večera 7. srpna Rusko ztratilo kontrolu nad celkem 350 km² v Kurské oblasti. Ukrajinské síly dále obsadily osady Gornal, Gujevo a Kurilovka, které se nacházejí jižně od města Sudža. Severozápadním směrem ukrajinské jednotky obsadily obce Leonidovo a Ljubimovka a dále držely také vesnici Zelenyj Šljach.
V Kurské oblasti mohlo ten den být až 400 vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajinské síly v noci ze 7. na 8. srpna pravděpodobně přivedly do oblasti další dva prapory.
8. srpna Podle úřadujícího guvernéra oblasti Alexeje Smirnova bylo v Kurské oblasti přes noc a ráno sestřeleno šest ukrajinských dronů a pět raket. Ráno 8. srpna měly ukrajinské jednotky pod kontrolou západní část Sudži a silnice v jejím okolí, z města byla slyšet střelba. Některé skupiny ukrajinské armády dosáhly obce Ivnica a Anastasjevka. Ukrajinské síly tak pronikly téměř 30 kilometrů do oblasti od ukrajinských hranic.
Další analýza ukázala, že do poledne 8. srpna se bojová zóna v oblasti Kursk rozšířila na 430 km². Podle některých zpráv ukrajinské ozbrojené síly převzaly téměř úplnou kontrolu nad městem Sudža a také vstoupily do vesnice Mirnyj a ovládly vesnice Kazačja Lokňa, Bogdanovka a Kňažij. Ve vesnici Snagosť také probíhaly bitvy.
Později tento den se údajně snížil transport plynu přes ukrajinské potrubí z Ruska na 37,25 milionů m³ z obvyklých 42,4 milionů.
Ukrajinská armáda během dne urazila více než 30 km po silnici ze Sudže do Kursku a asi 7 km po silnici do Lgova. V maximální vzdálenosti od hranic byly ukrajinští vojáci spatřeni v osadách Čeremoški (10 km od Lgova, 35 km od Sudži) a Šagarovo (50 km od Kursku, 34 km od Sudži)
9. srpna Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že síly protivzdušné obrany během noci na 9. srpna zachytily a zničily 7 ukrajinských dronů nad Kurskou oblastí. V noci z 8. na 9. srpna byl ve vesnici Okťabrskoje v rylském okrese Kurské oblasti zničen konvoj ruské techniky. Nejméně 14 vojenských vozidel Kamaz a Ural přepravujících pěchotu se dostalo pod útok. Ukrajinské ozbrojené síly pravděpodobně používaly salvové raketomety HIMARS. Telegram kanál Mash, blízký bezpečnostním silám, oznámil, že FSB zadržela obyvatele vesnice, který nafilmoval rozbitou kolonu a obvinila ho ze špionáže pro Ukrajinu.
Odpoledne ministerstvo obrany Ruska zveřejnilo zprávu o přesunu vojenského konvoje z Bělgorodské oblasti do sudžanského okresu, který zahrnoval podomácku vyrobená vozidla palebné podpory a 152mm samohybné houfnice Msta-S. Den předtím dorazila do Kurské oblasti mezinárodní brigáda Pjatnaška.
Ruské jednotky, vyslané jako posily do bojové zóny a již rozmístěné kolem rusko-ukrajinských hranic, nadále přicházely na frontovou linii v Kurské oblasti, kde pokračovaly boje o Sudžu. Ruští prováleční blogeři tvrdili, že Rusko dobylo pohraniční vesnici Lukašivka v Sumské oblasti, zatímco Ukrajina údajně provedla menší invazi novým směrem zaměřenou na pohraniční vesnici Kučeriv, ale nedobyla ji.
Starosta Kurčatova Igor Korpunkov informoval, že nepřátelské akce probíhají desítky kilometrů od Kurské jaderné elektrárny. Místní úřady zablokovaly všechny vstupy do jaderné elektrárny, stavební dělníci pracující na výstavbě dalších bloků opustili oblast a zařízení elektrárny bylo bez proudu. Rosatom oznámil dočasné snížení počtu personálu na místě. K ochraně jaderné elektrárny byly nasazeny i ruské speciální jednotky. V důsledku útoků na trafostanici zůstal Kurčatov a také části okresů Okťabrskij, Velikosoldatskij, Obojanskij a Bělovskij bez elektrické energie.
Ozbrojené síly Ukrajiny dobyly muniční sklady v Sudži, které mohly být určeny pro ofenzivu ruských jednotek v Sumské oblasti.
10. srpna Ruské ministerstvo obrany ve své ranní zprávě z 10. srpna uznalo přítomnost ukrajinských ozbrojených sil 20 km od hranic. Oddělení hlásilo bitvy v Olgovce u Koreněva, farmě Ivaškovsky a vesnici Malaja Lokňa. Ze zprávy také vyplynulo, že ukrajinská armáda stále okupovala osady Nikolajevo-Darjino, Gujevo, Ljubimovka, Zelenyj Šljak, Sverdlikovo.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské tanky dorazily do pohraničních oblastí Kurské oblasti, aby odrazily ofenzívu ukrajinských ozbrojených sil do regionu. Ukrajinský kanál Officer zároveň zveřejnil video zničeného tankového uskupení ruských ozbrojených sil, které bylo podle jeho údajů natočeno v Kurské oblasti ráno 10. srpna.
Ukrajinské ozbrojené síly pomocí amerického MANPADS Stinger ruský vrtulník Ka-52, posádka byla zlikvidována.
Bělorusko oznámilo přesun rakety Iskander, Polonaise MLRS a speciálních sil do oblastí sousedících s Ukrajinou. Toto oznámení následovalo po slovech prezidenta země Alexandra Lukašenka o ukrajinských útočných dronech sestřelených nad územím země. Vedoucí Centra pro boj proti dezinformacím Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Andrej Kovalenko interpretoval tyto akce Minsku jako pokus pomoci Rusku a odvést pozornost ukrajinského velení běloruským směrem.
Agentura analyzující zprávy ministerstva obrany, publikace ruských vojenských blogů a veřejně dostupná data, dospěla k závěru, že bojová zóna se od večera 9. srpna jen málo změnila. Během 10. srpna se ruským ozbrojeným silám pravděpodobně podařilo znovu získat kontrolu nad vesnicí Martynovka východně od Sudže.
Podle ruského ministerstva pro mimořádné události bylo z rusko-ukrajinského pohraničí Kurské oblasti evakuováno přes 76 000 obyvatel. Kolem 15:00 se v Kurčatově, elektrárenského města, ozval výbuch.
Institut pro studium války naznačil, že ruské vojenské vedení se brání myšlence přesunu jednotek z jiných front a zatím spoléhá především na jednotky již dislokované v Kurské oblasti a nepravidelné sily.
Podle The Telegraph ofenziva ukázala, že proniknout na ruské území bylo snazší než zničit ruská opevnění na východní Ukrajině, ale i přes počáteční dynamiku byl postup Ukrajiny v Kurské oblasti pravděpodobně krátkodobý.
11. srpna Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v noci byly nad Kurskou oblastí zničeny čtyři taktické rakety OTR-21 Točka a 14 dronů. Trosky jedné z raket dopadly na obytný dům v Kursku, což vedlo k požáru a zranění 13 osob, z nichž dvě byly ve vážném stavu. V noci ukrajinské ozbrojené síly pronikly do belajského okresu, jihovýchodně od sudžanského okresu. Ukrajinské vedení prohlásilo, že cílem jejich operací je destabilizovat ruské území a přenést válku na ruskou půdu.
Podle ruských exilových novinářů píšící na platformě Agentura byla celková plocha, kde se v neděli bojovalo, až 720 km².
12. srpna