Petr Macinka (* 18. srpna 1978 Hodonín) je český manažer a politik, od května 2022 předseda strany Motoristé sobě a od roku 2025 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, rovněž místopředseda vlády a ministr zahraničí ve vládě Andreje Babiše. Od prosince 2025 do února 2026 také vykonával funkci ministra životního prostředí, než byl jmenován spolustraník Igor Červený. Před svým vstupem do aktivní politiky byl dlouholetým spolupracovníkem bývalého prezidenta Václava Klause v roli manažera a mluvčího Institutu Václava Klause. Život Narodil se v roce 1978 v Hodoníně. Dětství strávil v jihomoravských Velkých Bílovicích, středoškolská léta prožil v Břeclavi, kde studoval na zdejším gymnáziu. Snil o kariéře muzikanta. Matka Jana (* 21. 12. 1955) byla dlouholetou členkou folklorního souboru Břeclavan a otec František (* 19. 6. 1953) hrál na kontrabas tamtéž a také ve skupině Javory sourozenců Ulrychových. Macinka v roce 1996 založil s kamarády skupinu Janis‘ Toys, později přejmenovanou na Hraczki, se kterou objížděl kluby a festivaly. Po maturitě se vyhnul vojenské službě. Navzdory úspěchu kapely nebyla její činnost finančně dostatečně zajišťující, proto v lednu 2006 začal pracovat ve společnosti Mafo, produkční firmě zajišťující koncerty a vystoupení. V roce 2008 se na jedné akci setkal s Radimem Ochvatem, tehdy mluvčím Topolánkovy vlády. Toto setkání nasměrovalo Macinku do světa politiky. Ochvat se stal šéfem odboru komunikace prezidenta Václava Klause. Petr Macinka od června 2008 do března 2013 pracoval v prezidentské kanceláři nejprve jako referent, později jako Ochvatův zástupce. Poté co v roce 2013 Václav Klaus skončil jako prezident, Macinka začal pracovat jako manažer v tehdy nově založeném Institutu Václava Klause. Do října 2025 působil také jako mluvčí institutu.
V letech 2007–2010 vystudoval bakalářský obor politologie a mezinárodní vztahy na Vysoké škole CEVRO. Poté na stejné vysoké škole pokračoval magisterským oborem politologie, který absolvoval v roce 2013. Do roku 2022 Macinka navíc aktivně podnikal, ze všech společností se v souvislosti se svým politickým angažmá postupně stáhnul do ledna 2026.
Podnikání V roce 2015 založil společnost MEAS Consulting s. r. o., která se zabývala PR konzultačními službami. Dne 8. ledna 2026 šla firma do likvidace. Likvidátorem firmy jmenoval Jána Kožiaka. Macinka se tentýž den stáhl i z pozice jednatele ve firmě Kauppias s. r. o., jeho místo zaujal taktéž Kožiak. Jako důvod Macinka uvedl, že již ve firmách nebyl aktivní a podnikání ukončil, aby se naplno věnoval budování politické strany. Macinka médiím sdělil, že měl v podnikání smůlu, protože jeho firmy zničil covid a potenciál ukrajinské firmy GMR GAS UA LLC, v níž má Macinka podíl, zase ruská invaze. Média upozornila, že Macinkův likvidátor Kožiak figuroval v orgánech dalších firem a řada z nich byla úzce spojena s odsouzeným podnikatelem Markem Čmejlou z kauzy Mostecké uhelné.
Spolková činnost V roce 2021 společně s Viktorem Janečkem a Davidem Bohbotem založili spolek Centrum pro výzkum terorismu za účelem osvětové činnosti v oblasti zkoumání terorismu a boje proti terorismu. V roce 2022 spolu s Viktorem Janečkem a Ondřejem Pecákem spoluzaložili spolek Klub motoristů za účelem podpory motorismu, motoristických aktivit a zájmů motoristů nejen v rámci ČR.
Další aktivity Petr Macinka je pravidelný moderátor a spoluautor pořadu Přísně tajné na Xaver Live, který je provozován společností XTV s.r.o..
Politické působení V roce 2022 se stal členem hnutí Trikolóra, kde byl předsedou místního sdružení pro Prahu 5. Z hnutí ve stejném roce vystoupil. V květnu 2022 převzal Stranu nezávislosti České republiky, která tou dobou již dva roky nevyvíjela po rezignaci Františka Matějky z funkce předsedy v květnu 2020 téměř žádnou činnost. Stranu přejmenoval na Motoristé sobě (AUTO) a stal se jejím předsedou.
V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval jako lídr strany v Praze. Ústředním pilířem programu uskupení byla podpora automobilové dopravy. Uskupení však získalo pouze 2,3 % hlasů a do pražského zastupitelstva se nedostalo. V prosinci 2023 oznámil, že podporuje kandidaturu předsedy hnutí Přísaha Roberta Šlachty v senátních volbách v roce 2024 v obvodu č. 56 – Břeclav. V lednu 2024 pak Macinka a Šlachta oznámili společnou koalici strany AUTO a hnutí Přísaha do evropských voleb v roce 2024. Jejím lídrem se stal Filip Turek a Macinka kandidoval na čtvrtém místě kandidátní listiny. Koalice nakonec získala 10,3 % hlasů a dva mandáty v Evropském parlamentu. Ziskem 14 657 preferenčních hlasů se stal třetím náhradníkem.
Na 1. kongresu Motoristů sobě v prosinci 2024 byl opět zvolen předsedou strany. V červnu 2025 mu udělili porotci ankety Zelená perla, pořádané spolkem Děti Země, cenu za antiekologický výrok roku. To sarkasticky komentoval slovy, že si vítězství v této úchvatné anketě nesmírně váží.
Poslanec, ministr zahraničí a životního prostředí Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 kandidoval jako lídr Motoristů sobě v Jihomoravském kraji. Získal 6,5 tisíce preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem PSP ČR. Krátce po volbách se o něm začalo hovořit jako o možném kandidátovi Motoristů sobě na funkci ministra životního prostředí. V reakci na tyto spekulace zaslalo předsedovi vítězného hnutí ANO 2011 Andreji Babišovi dopis asi 500 vědců s žádostí, aby Macinku do funkce vůbec nenavrhoval s odkazem na jeho údajné odmítání vědeckého konsenzu v problematice klimatické změny. V Praze, Brně a Ostravě se též konaly protesty proti jeho jmenování. Krátce po volbách na sociálních sítích kolovalo video z dubna 2024, ve kterém na kanálu Xaver Live opakovaně označil předsedkyni Trikolory Zuzanu Majerovou vulgárním výrazem. Politička po něm požadovala omluvu.
Dne 26. listopadu 2025 předal předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš prezidentu republiky Petru Pavlovi neformální návrh kandidátů na členy vznikající vlády na půdorysu ANO 2011, Motoristů a SPD, kde byl navržen na pozici ministra zahraničních věcí. Při jmenování třetí vlády Andreje Babiše 15. prosince 2025 se stal místopředsedou vlády, ministrem zahraničí a byl pověřen také řízením ministerstva životního prostředí, když nebyl Motoristy prosazovaný kandidát Filip Turek navržen do ministerské funkce premiérem. Uvedení do čela ministerstva životního prostředí vyvolalo bezprostřední protesty. Členové organizace Greenpeace za pomoci žebříků obsadili střechu ministerstva životního prostředí, kde zavěsili transparent s nápisem „Braňme přírodu“. Konaly se i protesty studentů, kteří demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí a v některých krajských městech. Macinka na odpolední tiskové konferenci prohlásil: „Dnešním dnem skončila klimatická krize.“ Krátce na to oznámil, že zruší sekci ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.
Po střelbě na pláži Bondi v australském Sydney vyjádřil solidaritu Izraeli a židovské komunitě.
Druhý den po jmenování členem vlády navštívil Slovensko a zkritizoval „ochlazení“ vztahů mezi slovenskou a českou vládou během předchozího období. Informoval, že Česko na jednání unijních ministrů životního prostředí v Bruselu zastoupí slovenský ministr Tomáš Taraba. Nakonec se ale místo Taraby jednání zúčastnil stálý zástupce ČR při EU Štěpán Černý. Tento krok byl politickými činiteli označován jako „špatný“ nebo „velmi nestandardní“. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel se k tomuto kroku vyjádřil na sociální síti X: „První den v práci a hned porušil zákon. Jednotlivý ministr nemá pravomoc domlouvat zastoupení ČR – to může jen vláda jako celek. O to hůř, že pověřil fašistu Tarabu.“ Premiéra Babiše vyzval k odvolání Macinky z pozice ministra.
Po uvedení na ministerstvo zahraničí byl 18. prosince 2025 zveřejněn plán na rozsáhlou personální reorganizaci, při níž přišli o místo téměř všichni nejvýše postavení úředníci. Reorganizace se dotkla šesti ze sedmi vrchních ředitelů. Někteří diplomaté vyjádřili obavy, že škrty a přesuny mohou ohrozit bezpečnost Česka a jeho schopnost se bránit ruským a čínským vlivovým operacím. Následně uvedl, že na tomto rezortu zruší oddělení boje s dezinformacemi.
Dne 19. prosince 2025 web investigace.cz zveřejnil, že v majetkovém přiznání Macinka nepřiznal dvacetiprocetní podíl v ukrajinské firmě GMR GAS UA LLC na výrobu regulátorů tlaku plynu. Macinka po zveřejnění zprávy uvedl, že si myslel, že společnost byla už zlikvidována. Poté se dodatečně ke svému podílu přihlásil.
Po novoročním projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury, v němž se vymezil proti vojenské pomoci Ukrajině, a po němž sklidil kritiku od ukrajinského velvyslance Vasyla Zvaryče, se Macinka Okamury veřejně zastal se slovy, že „nepovažuje za vhodné, aby velvyslanec cizího státu veřejně hodnotil výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů v České republice,“ a posléze bylo oznámeno, že se s ukrajinským velvyslancem plánuje sejít, aby si s ním vyjasnil některé věci.
Macinka se v lednu 2026 jasně vymezil vůči Rusku a vyjádřil silnou podporu Ukrajině. V pořadu Interview ČT24 prohlásil, že naprostá většina české společnosti má k Rusku negativní vztah a že Rusko podporují jen „naprostí pošukové“. Ukrajinu označil za přítele a spojence České republiky. Dále upozornil na varovný trend zhoršujícího se vnímání ukrajinské komunity ze strany části veřejnosti a zdůraznil, že úkolem politické reprezentace je aktivně usilovat o zlepšení vztahů mezi Čechy a Ukrajinci, aby se zabránilo další polarizaci společnosti.
V lednu 2026 při jednání ve sněmovně někteří zákonodárci Petra Macinku napomínali kvůli grimasám, které dělal při projevech poslanců v průběhu jednání o vyslovení důvěry vládě. Macinka se během projevů sarkasticky usmíval nebo obracel oči v sloup. Poslanec Vlastimil Válek k tomu na síti X napsal, že Macinka je „smutnou ukázkou nízké politické kultury“. Macinka své jednání obhajoval jako svou reakci na proslovy ostatních poslanců. Tvrdil, že od občanů obdržel řadu zpráv se zpětnou vazbou, že jen právě díky němu, se na dlouhé jednání dokázali dívat.
Dne 20. ledna 2026 se v Praze uskutečnilo diplomatické setkání mezi Macinkou a izraelským ministrem zahraničí Gideonem Sa'arem. Macinka zdůraznil, že pod jeho vedením bude pokračovat a dále sílit „tradiční přátelství“ mezi Českem a Izraelem. Mezi hlavními tématy jejich rozhovoru bylo úplné odzbrojení hnutí Hamás a demilitarizace Gazy. Macinka označil příměří za nejdůležitější krok ke zlepšení humanitární situace v Gaze.
Na konci ledna 2026 se Macinka zúčastnil zasedání Rady EU pro zahraniční věci (FAC), na němž členské státy schválily nové sankce vůči Íránu. Tato opatření reagují na pokračující vojenskou podporu Ruska ze strany Íránu, zejména dodávky zbraní určených pro válku na Ukrajině, a na brutální potlačení tamních protestů, při nichž íránské bezpečnostní složky zmasakrovaly tisíce civilistů. Macinka na zasedání zdůraznil, že dokud bude ruská invaze na Ukrajinu pokračovat, není místo pro zmírnění sankční politiky. V téže době italská premiérka Giorgia Meloniová navrhla, aby Evropská unie jmenovala zvláštního vyslance pro přímá jednání s Ruskem. Macinka tento návrh podpořil a označil jej za logický krok směrem k dosažení míru. náhled|Macinka a rakouská ministryně zahraničí Beate Meinl-Reisinger na Mnichovské bezpečnostní konferenci, 14. února 2026 V únoru 2026 se Macinka připojil k ministrům zahraničí Francie, Německa, Rakouska a Itálie s výzvou k rezignaci zvláštní zpravodajky OSN pro lidská práva na palestinských územích Francescy Albanese. Výzva k rezignaci přišla poté, co Albanese na konferenci v Kataru údajně označila Izrael za „společného nepřítele lidstva“ a hovořila o genocidě v pásmu Gazy. Její výroky byly ze strany evropských států a Izraele označeny za antisemitské a podkopávající nestrannost OSN.