Seznam nebeských útvarů s českou stopou uvádí vesmírné objekty nebo útvary, které byly objeveny českými astronomy nebo se jejich název přímo vztahuje k české kultuře a historii.
Komety a objekty mimo Sluneční soustavu Nejúspěšnější český objevitel komet je Antonín Mrkos, který (spolu)objevil 13 komet. Následující seznam uvádí komety, které byly objeveny českými astronomy nebo na českém území:
Římské značení Značení Jméno komety místo pozorování 1826 I D/1826 D1 3D/Biela Josefov u Jaroměře 1851 III C/1851 P1 Brorsen Žamberk 1851 IV C/1851 U1 Brorsen Žamberk 1879 V C/1879 Q1 Palisa Pula 1947 III C/1947 F2 Bečvář Skalnaté Pleso 1948 II C/1947 Y1 Mrkos Skalnaté Pleso 1948 V C/1948 E1 Pajdušáková – Mrkos Skalnaté Pleso 1948 XII P/1948 X1 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková Skalnaté Pleso 1952 V C/1952 H1 Mrkos Lomnický štít 1953 II C/1952 W1 Mrkos Lomnický štít 1953 III C/1953 G1 Mrkos – Honda Lomnický štít 1955 III C/1955 L1 Mrkos Lomnický štít 1955 VII P/1955 U1 18D/Perrine–Mrkos Lomnický štít 1956 II C/1956 E1 Mrkos Lomnický štít 1957 V C/1957 P1 Mrkos Lomnický štít 1959 IX C/1959 X1 Mrkos Lomnický štít 1970 III C/1969 O1 Kohoutek Hamburk 1973 VII C/1973 D1 Kohoutek Hamburk 1973 XII C/1973 E1 Kohoutek Hamburk 1975 III P/1975 C1 75D/Kohoutek Hamburk 1975 IV P/1975 D1 West – Kohoutek – Ikemura Hamburk 1983 III P/1983 J3 134P/Kowal-Vávrová Kleť 1984 X P/1984 H1 143P/Kowal–Mrkos Kleť 1991 IV P/1991 F1 124P/Mrkos Kleť P/2000 U6 Tichý Kleť C/2024 Y1 Mašek Observatoř Pierra Augera
Wilhelm von Biela byl rakouský setník a astronom, potomek českého rytířského rodu. Kometu 3D/Biela objevil v roce 1826 z pevnosti Josefov u Jaroměře, naposled byla pozorována roku 1852, nejspíš se rozpadla a dala vzniknout roji Andromedidy.
Dánský astronom Theodor Brorsen objevil v roce 1851 dvojici komet v Žamberku na soukromé hvězdárně barona Johna Parishe.
Po Luboši Kohoutkovi byla pojmenována planetární mlhovina Kohoutek 4-55 (PN K 4-55), která se nachází asi ve vzdálenosti 4500 světelných let v souhvězdí Labutě.
Povrchové útvary Měsíc Pojmenování útvarů na Měsíci má dlouhou historii i díky tomu, že jsou některé objekty pozorovatelné lidským okem. Jelikož je Měsíc k Zemi natočen stále jednou stranou, útvary na odvrácené straně byly objeveny a pojmenovány až pomocí kosmických sond.
jméno průměr(km) rokpojmenování původ pojmenování souřadnice info odvozené krátery, další útvary Anděl 32,93 1935 Karel Anděl (1884–1947) WGPSN 15 Bečvář 66,62 1970 Antonín Bečvář (1901–1965) WGPSN 7 Cori 67,22 1979 Gerty Coriová (1896-1957) WGPSN 1 Hagecius 79,55 1935 Tadeáš Hájek z Hájku (1525–1600) WGPSN 19 Heinrich 6,86 1979 Vladimír Václav Heinrich (1884–1965) WGPSN Heyrovsky 16,66 1985 Jaroslav Heyrovský (1890–1967) WGPSN Littrow 28,52 1935 Joseph Johann von Littrow (1781-1840) WGPSN 4, Catena Littrow, Rimae Littrow Mach 174,97 1970 Ernst Mach (1838–1916) WGPSN Marci 24,47 1970 Jan Marcus Marci (1595-1667) WGPSN 2 Mendel 139,65 1970 Gregor Mendel (1822–1884) WGPSN 3 Müller 23,4 1935 Karl Müller (1866-1942) WGPSN 3 Nušl 60,58 1970 František Nušl (1867–1925) WGPSN 3 Oppolzer 40,87 1935 Theodor von Oppolzer (1941-1886) WGPSN 2, Rima Oppolzer Palisa 33,47 1935 Johann Palisa (1848–1925) WGPSN 7 Purkyně 50,29 1970 Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) WGPSN 5 Rheita 70,81 1935 Antonín Maria Šírek z Rejty (1604–1660) WGPSN 12, Vallis Rheita Šafařík 31,42 1970 Vojtěch Šafařík (1829–1902) WGPSN 3 Weinek 32,01 1935 Ladislav Weinek (1848–1913) WGPSN 10
Zajímavost Název údolí Taurus-Littrow byl odvozen od nedalekého kráteru Littrow. V tomto údolí přistála výprava Apolla 17, jejímž členem byl Eugene Cernan, američan s českými kořeny. Během svého pobytu na povrchu Měsíce měl s sebou v lunárním modulu také československou vlajku jako symbol svého vztahu k předkům pocházejícím z Čech a ze Slovenska. Tuto vlajku později věnoval Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově.
První hudba, která zazněla na povrchu Měsíce byla Dvořákova Novosvětská, kterou si po úspěšném přistání zahrála posádka Apolla 11, Neil Armstrong a Buzz Aldrin.
Merkur Povrch Merkuru zkoumalo pouze pár sond a většina povrchu byla prozkoumána až po roce 2008 sondou MESSENGER, která se v roce 2015 zřítila na povrch planety v blízkosti kráteru Janáček. Krátery na Merkuru jsou pojmenovány po slavných spisovatelích, umělcích a skladatelích.
jméno průměr(km) rokpojmenování původ pojmenování souřadnice info Dvořák 75 1976 Antonín Dvořák (1841-1904) WGPSN Janáček 47 1985 Leoš Janáček (1854-1928) WGPSN Mahler 104 1976 Gustav Mahler (1860-1911) WGPSN Neruda 112 2008 Jan Neruda (1834-1891) WGPSN Smetana 191 1985 Bedřich Smetana (1824-1884) WGPSN
Venuše Útvary na Venuši nejsou kvůli trvalé husté oblačnosti viditelné ani z oběžné dráhy této planety. Povědomí o povrchu tak máme díky radarovým snímkům, které pořídily sondy obíhající Venuši. Krátery na Venuši jsou pojmenovány po slavných ženách a ženských křestních jménech.
jméno průměr, délka(km) rokpojmenování původ pojmenování souřadnice info Cori 56,1 1991 Gerty Coriová (1896-1957) WGPSN Destinnová Patera 15 2006 Ema Destinnová (1878-1930) WGPSN Devana Chasma 2000 1982 Devana WGPSN Hanka 5 1997 Hana, křestní jméno WGPSN Jitka 13 1997 Jitka, křestní jméno WGPSN Julie 13,5 1985 Julie, křestní jméno WGPSN Libuše Planitia 1200 1997 Libuše (kněžna) WGPSN Morana Chasma 317 1985 Morana WGPSN Němcová 22,9 1991 Božena Němcová (1820–1882) WGPSN Sudice Tessera 500 1997 Sudička, slovanská bohyně osudu WGPSN Vlasta 10,7 1997 Vlasta, křestní jméno WGPSN
Mars Mars je kvůli chybějící povrchové vodě a slabé atmosféře nejlépe prozkoumanou planetou. Přesto je na jeho povrchu pouze několik útvarů vztahujících se k Česku.
jméno průměr(km) rokpojmenování původ pojmenování souřadnice info Cheb 8,3 1976 Cheb WGPSN Mendel 78,6 1973 Gregor Mendel WGPSN Morava Valles 364,1 2008 Morava WGPSN Njesko 28 1991 Nýrsko WGPSN Tábor 19,5 1979 Tábor WGPSN
Io Jupiterův měsíc Io je známý sopečnou aktivitou. Na jeho povrchu se nachází útvary pojmenované podle slovanské mytologie: Radegast Patera je patera o průměru asi 26 km, pojmenovaná podle boha Radegasta.https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4917 Rarog Patera je patera o průměru asi 103 km, pojmenovaná podle postavy Raroga.https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/4950
Titan Saturnův měsíc Titan je jediným měsícem sluneční soustavy, u něhož byla objevena silná atmosféra. V roce 2005 přistála na jeho povrchu sonda Huygens. V roce 2006 byl jeden z kráterů o průměru 45 km pojmenován Veles podle slovanského boha Velese.https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/7019
Ariel Podobně jako ostatní Uranovy měsíce nese Ariel své jméno podle jedné z postav díla Williama Shakespeara, konkrétně podle postavy ducha z dramatu Bouře. Krátery jsou na tomto měsíci pojmenovány podle postav z lidových pověstí. Krátery Djadek (průměr 22 km) i Domovoy (průměr 71 km) se vztahují k lidové postavě Dědka Domovníka (Domovoje).
Triton Všechny znalosti o povrchu měsíce Neptunu Tritonu byly zjištěny sondou Voyager 2 v roce 1989. Na tomto měsíci se jeden kráter od roku 1991 jmenuje Vodyanoy, což odkazuje k postavě vodníka.https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/6423
Ceres Ceres byla první objevenou a zároveň největší planetkou. Od roku 2006 se jedná o zástupce trpasličích planet. Detailní průzkum této trpasličí planety provedla sonda Dawn po roce 2015. Jeden z kráterů o průměru 66 km byl nazván Jarovit podle slovanského boha Jarovíta.https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/15373
Gaspra Planetku Gaspra prozkoumala při svém průletu v roce 1991 sonda Galileo. Krátery na planetce jsou pojmenovány podle slavných lázeňských měst. Dva krátery jsou od roku 1994 pojmenovány podle českých měst: Carlsbad o průměru 500 m podle Karlových Var https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/1020 Marienbad o průměru 600 m podle Mariánských Lázníhttps://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/3708
Bennu Název planetky Bennu navrhl 9letý Michael Puzio podle mytologického egyptského ptáka Benu. Planetku zkoumala od roku 2018 sonda OSIRIS-REx. V roce 2020 byl jeden 40 m velký kráter pojmenován Ohnivak podle Ptáka Ohniváka. https://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/15973
Planetky V Česku se na objevování a potvrzování planetek specializují dvě hvězdárny: na Kleti (objeveno přes 1000 planetek) a na Ondřejově (objeveno přes 700 planetek).
Mezi nejúspěšnější české astronomy co do počtu nalezených nových planetek patří: Johann Palisa – 122 planetek (mezi lety 1874-1923) Luboš Kohoutek – 76 planetek (1967-1981) Antonín Mrkos – 274 planetek (1977-1991) Zdeňka Vávrová – 115 planetek (1978-1991) Petr Pravec – 355 planetek (1994-2002) Miloš Tichý – 240 planetek (1994-2011) Zdeněk Moravec – 94 planetek (1994-1999) Marek Wolf – 19 planetek (1995-2001) Lenka Kotková (roz. Šarounová) – 262 planetek (1995-2003) Jana Tichá – 119 planetek (1995-2003)
V následujícím seznamu jsou uvedeny planetky objevené na českém území, objevené českými astronomy v zahraničí, nebo se názvem vztahují k českým reáliím.