František Josef starohrabě ze Salm-Reifferscheidtu ( Franz Joseph Altgraf zu Salm-Reifferscheidt-Hainspach, 31. května 1819, Praha – 26. prosince 1887 tamtéž) byl český šlechtic z rodu Salm-Reifferscheidtů. Jako dlouholetý poslanec českého zemského sněmu byl aktivní v různých sférách veřejného života v Českém království. Byl majitelem několika velkostatků v Čechách, jeho hlavním sídlem byl zámek Světlá nad Sázavou, který nechal nákladně přestavět.
Život náhled|vlevo|Erb rodové linie Salm-Reifferscheidt-Hainspach náhled|vlevo|Zámek Světlá nad Sázavou Pocházel ze starého německého rodu Salmů, patřil k větvi Salm-Reifferscheidt, označované podle staršího německého názvu panství Lipová (Hanšpach) jako Salm-Reifferscheidt-Hainspach. Narodil se jako nejstarší syn starohraběte Jana Františka Václava ze Salm-Reifferscheidtu (1780–1847) a jeho manželky hraběnky Marie Rosiny z Nostic-Rokytnice (1795–1847).Rodokmen Salm-Reifferscheidtů na webu euweb.cz dostupné online
František Josef studoval v letech 1837–1841 práva na Karlově univerzitě a po otcově úmrtí převzal správu rodových statků (1847). Během revolučních let 1848–1849 vstoupil do armády a dosáhl hodnosti nadporučíka u pěšího pluku č. 7. V roce 1851 armádu opustil a později byl mimo aktivní službu povýšen na majora. Jako majitel fideikomisu byl v roce 1861 jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.Reichsraths-Almanach für die Session 1885–1886; Vídeň, 1885; s. 89 dostupné online Souběžně se začal uplatňovat v politickém životě na zemské úrovni a v několika volebních obdobích byl poslancem českého zemského sněmu (1861–1865, 1867–1870 a 1872–183). Byl volen za velkostatkářskou kurii a hlásil se ke Straně ústavověrného velkostatku. Uplatnil se také jako v hospodářské sféře, v roce 1864 byl spoluzakladatelem bankovního domu Österreichische Boden-Creditanstalt. V roce 1868 vstoupil jako koncesionář do společnosti Rakouské severozápadní dráhy a později byl jejím prezidentem. S ohledem na své podnikatelské aktivity prosadil trasování jedné z tratí Severozápadní dráhy přes svůj velkostatek ve Světlé nad Sázavou.KACETL, Jiří: 140 let Severozápadní dráhy; Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 2013; s. 4–5 ISBN 978-80-86974-11-8 dostupné online V letech 1873–1880 byl prezidentem Zemské kulturní rady Českého království.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1875; Gotha, 1875; s. 743 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 547 dostupné online V roce 1883 byl spoluzakládajícím členem Německého divadelního spolku v Praze, který inicioval výstavbu Nového německého divadla. Jako člen se angažoval v několika dalších organizacích, například ve Společnosti vlasteneckých přátel umění.
Tituly a ocenění V roce 1846 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1848; Vídeň, 1848; s. 101 dostupné online Za zásluhy na bojištích během revoluce 1848–1849 obdržel Vojenský záslužný kříž (1850).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1851; Vídeň, 1851; s. 126 dostupné online Později se stal nositelem rytířského kříže Leopoldova řádu (1863) a Řádu železné koruny I. třídy (1868),Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 70, 83 dostupné online byl také čestným rytířem Maltézského řádu a ve Francii byl jmenován komandérem Řádu čestné legie. V roce 1878 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 200 dostupné online Kromě toho byl uživatelem dědičné hodnosti nejvyššího komorníka nad stříbrem Českého království, která rodině náležela od konce 18. století.
František Josef Salm-Reifferscheidt zemřel svobodný a bezdětný v Praze 26. prosince 1887 ve věku 68 let, pohřben byl v rodové hrobce v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově.Pohřebiště Salm-Reifferscheidtů na webu royaltyguide.com dostupné online
Majetkové poměry náhled|vlevo|Braunův dům v Praze, sídlo Salm-Reifferscheidtů v 19. století Po otci byl dědicem fideikomisu Lipová (dříve pod německým názvem Hainspach)Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 283 a alodiálního velkostatku Světlá nad Sázavou. K Lipové patřilo 2 744 hektarů půdy, tři hospodářské dvory a několik průmyslových provozů (pivovar). Součástí velkostatku Světlá byly menší statky Vilémovice a Zboží, v roce 1870 byl přikoupen sousední velkostatek Habry. Ke světelskému velkostatku poté patřilo 5 916 hektarů půdy, 16 hospodářských dvorů a průmyslové podniky. V roce 1858 byl ve Světlé zrušen lihovar a na jeho místě zřízena škrobárna, dále František Josef založil parní pilu.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII.; Praha, 2008; s. 213 ISBN 978-80-7277-041-0 Na velkostatku Světlá fungovaly sklářské hutě a brusírny drahokamů, tyto obory zde měly tradici od 18. století z doby předchozích majitelů Kolovratů. Hodnota obou velkostatků v Lipové a Světlé byla v roce 1870 vyčíslena na jeden a půl miliónu zlatých.PROCHÁZKA, Johann von: Topografisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1880; s. 329–330 dostupné online
Zatímco dříve byl hlavním rodovým sídlem zámek Lipová, který byl opraven naposledy v roce 1834,KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III.; Praha, 1998; s. 506 ISBN 80-85983-15-X za Františka Josefa zůstal zcela stranou zájmu. František Josef se rozhodl trvale usadit na zámku ve Světlé, který prošel v letech 1868–1873 nákladnou přestavbou podle projektu vídeňského architekta Svatoše. Zámek získal podobu luxusního sídla s novorenesančními a novobarokními prvky.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 477KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl VII.; Praha, 2008; s. 212 ISBN 978-80-7277-041-0 Na přestavbu zámku navazovalo v roce 1871 zřízení krajinářského parku, který nakonec dosáhl rozlohy 16 hektarů. Park byl doplněn několika drobnými architektonickými objekty, mezi Dolním a Horním rybníkem byl v roce 1884 postaven litinový tzv. Čertův most.Historie zámku Světlá na webu zameksvetla dostupné online Uplatnění v té době našel i nedaleký zámek Zboží, kde v té době sídlil Františkův mladší bratr Jan. V Praze měla rodina k dispozici tzv. Braunův dům, v té době zvaný Salmův palác na Karlově náměstí, kde sídlilo také ředitelství salmovských velkostatků.Address- und Handels-Handbuch der Haupstadt Prag; Praha, 1871; s. 454 dostupné online
Rodina Měl tři mladší sourozence, dva bratry a sestru.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1882; Gotha, 1882; s. 787 dostupné online Alois Josef (1820 – 1889), c. k. major, poslanec českého zemského sněmu a říšské radyLouis Salm-Reifferscheidt na webu Rakouského parlamentu dostupné online Jan Josef (1822–1885), c. k. rytmistr, poslanec českého zemského sněmu Johanna Josefa Rosina (1827–1892), dáma Řádu hvězdového kříže, c.k. palácová dáma, manžel 1846 Josef Osvald I. hrabě z Thun-Hohensteinu (1817–1883), c. k. tajný rada, komoří, poslanec českého zemského sněmu, starosta v Klášterci nad Ohří, majitel velkostatků Klášterec nad Ohří, Žehušice, Benešov nad Ploučnicí
Protože František Josef i jeho mladší bratři zemřeli bez potomstva a jimi tato linie Salmů vymřela, majetek nakonec v roce 1889 převzala jejich sestra Johanna, provdaná Thun-Hohensteinová.Ottův slovník naučný, XXII. díl; Praha, 1904; s. 552 dostupné online Velkostatky Lipová a Světlá nad Sázavou pak zdědil její syn Josef Osvald II. z Thun-Hohensteinu (1849–1913), který v roce 1897 získal nárok na rozšíření rodového jméno do podoby Thun-Hohenstein-Salm-Reifferscheidt, respektive zkráceně Thun-Salm.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1898; Gotha, 1898; s. 1079 dostupné online
Odkazy Reference
Externí odkazy
František Josef Salm-Reifferscheidt na webu Rakouského parlamentu
Kategorie:Salm-Reifferscheidtové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Mecenáši Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Narození v roce 1819 Kategorie:Narození 31. května Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 26. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1887 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži