Magdalena Cubrová (* 18. dubna 1952 Praha) je česká akademická malířka, výtvarnice, grafička, ilustrátorka, interiérový designér, autorka mozaik, kreslířka, autorka poezie.
Život Narodila se v Praze, kde také celý život žije a tvoří, celkem přes tisíc olejových obrazů na plátně. Vyrůstala v uměleckém prostředí, jejím otcem byl architekt František Cubr (hlavní architekt v týmech EXPO 58 a EXPO 67), jejím manželem je specialista na speciální efekty a kameraman Antonín Weiser a její dcerou je filmařka Kristina Weiserová.
Magdalena Cubrová absolvovala vysokoškolská studia v letech 1971-1976 na Akademie výtvarných umění v Praze, pod vedením Aloise Fišárka a Jana Smetany se zaměřením na malířskou a monumentální tvorbu do architektury. V roce 1982 získala stipendium na studium na Academii Piettro Vanucci v italské Perugii.
Účastnila na mnoha desítkách kolektivních výstav doma i v zahraničí. Měla dvacet devět samostatných výstav – v Česku, Itálii, Holandsku, Německu. Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, v krajských galeriích, ve společenských organizacích, nemocnicích a bankách, a v soukromých sbírkách v Česku, Německu, Itálii, Švédsku, USA, Brazílii, Japonsku, Řecku, Nizozemsku, Velké Británii, Švýcarsku, Venezuele, Španělsku.
Od roku 2022 vlastní 3 galerie s názvem "Magdalena", "Madlimo" a "MC" v metaversu, které vystavují a nabízejí NFT jejích obrazů na všech místech světa a byla také vystavena v rámci NFT NYC na Times Square v New Yorku.
Během svého života vytvořila dvacet šest realizací v architektuře, v různých materiálech jako nástěnná malba, smalt, skleněná mozaika, malba na textil, klasický gobelín, malba na sklo, malba na nábytek. V roce 2021 byla znovuobjevena její dočasně zazděná skleněná mozaika z roku 1982 v Poliklinice Malešice v Praze, nyní je restaurována a instalována ve vstupním vestibulu. Kromě několika let v 90. letech 20. století, kdy spoluzaložila a působila spolu s Olinou Francovou a Alexandrou Horovou první českou ženskou výtvarnou skupinu Koza Nostra, působí Magdalena Cubrová celý život jako umělec – solitér.
Dílo Akademická malířka Magdalena Cubrová žije a pracuje v Praze, kde během let vystřídala různé ateliéry v různých částech Prahy. Prozatím namalovala více než tisíc olejových obrazů na plátně. Její dílo se dá rozdělit do přehledu obrazových cyklů.
1976 – Diplomní práce Praha – Architektura a v její kulise nějaký děj, skrumáže lidí, aut. 1976-1977 – Stavba Metra v Praze 1976-1977 – Technika v krajině 1978 – Poutě a slavnosti – Kolotoče, Provazochodci. Magdalena Cubrová nečerpá ze skutečnosti, ale výhradně z představ a vzpomínek 1979 – Kouzelníci – zase ve smyslu imaginace např. Kouzelník Moře, Kouzelník Touha. 1980-1981 – Lidové zvyky a obyčeje – zájem o národopis, zvláště o lidovou architekturu, řemeslo a umění pro Magdalenu Cubrovou velkou radostí v průběhu života. Je to jeden z jejích „náhradních světů" kam se uchyluje, protože s tím současným není nikdy spokojená. Dalšími takovými svět je rostlinstvo a později studium vědecké grafologie) 1982 – Skleníky Měsíce zvěrokruhu 1982–1983 – Kouzelnice, Kašpárci, Sudičky – nerealistické figury, spíše kompozice na ploše – jakási záminka pro obraz. 1983–1992 – Bytosti – velká plátna, olej. Na formátu vždy jedna figura na světle modrém pozadí, většinou ženské figury groteskních tvarů. (názvy jako: Matka Dokonalá, Fantom, Vyvinutá, Žena – židle, Žena – stoleček) 1984 – Itálie 1985 Figury – Bytosti – velkoformátové kresby kombinovanou technikou. Groteskní forma. Kreseb bylo několik set a později byly některé převedeny do olejů. 1986 – Makovice – téma kulatého útvaru rostlinného původu – naplněné semeny. V technice oleje na plátně i reliéfní technika na dřevěné desce. (Laťovka a na ní nalepované struktury: písek, kameny, textil, kov, sklo – potom je na tento povrch kresleno tužkou a malováno akrylem) 1991–1992 – Provazochodci, Kouzelníci, Kolotoče, Lidové zvyky – tematické návraty, tzv. „na spirále času" jak se Magdalena Cubrová vyjádřila: „Vždycky jsem zvědavá, jak je jinak zpracuji po předchozích zkušenostech." 1993–1994 – Ženy na výběr Hlavy – kombinovaná reliéfní technika na laťovce; příklady názvů Hlav: Troje zuby, Kvetoucí hlava, Šestero uší 1994–1995 – Nábytek – malba na starý nábytek (ale nikoliv dobové repliky); opět kombinovaná reliéfní technika, stejná jako na laťovce. Témata „podivných bytostí" nebo skřítků. 1995 – Kouzelníci, Poutě – olejové obrazy, opět „návraty" 1995 – Ikony – malba na dřevěné desky, proto název ikony. Kombinovaná technika reliéfu, malby, kresby, lepení krajek, sklíček, kovových předmětů do podkladu. 1996–1997 – Domečky – na plátně se objevuje symbol domu a okolo nějaké dění drobných bytostí v krajině. Nejspíš to znamená – domov. Zjevení – podivné bytosti v krajině. 1998–2006 – Velká Morava – téma inspirované velkomoravskou kulturou, jejími symboly a znaky. 1999–2002 – Příroda, Zahrádky, Majáky, Šneci – poprvé zkouší v malování techniku hladké malby – olej na laťovce. Na verše českých básníků (ponejvíce Hrubín, Seifert, Mácha). Jak se Magdalena Cubrová vyjádřila: "Těší mě zaobírat se verši a zjišťovat jak přesně je tento literární útvar schopen vyjadřovat obraz." 2003–2004 – Návraty – po čtyřleté epizodě hladké malby se vrací ke způsobu strukturální, šťavnaté malby, která je autorce dána odjakživa a je pro ni zdá se, přirozenější 2005–2007 – Chrámy – oleje na plátně větších formátů (chápáno jako atributy architektury a jako sídlo myšlení civilizací). Z tématu vyplynuly další cykly: Kříže, Roucha, Madony, Mariánský kult, Andělé – ne v náboženském smyslu, ale spíše duchovním a kulturním, ve smyslu symbolu. 2005–2007 – Křídla a Ptáci 2006–2008 – Palety, Česká esa (karty) – vznikly ve spolupráci s pražskou galerií Compromis, zastupující MC 2009 – Obličej s krajinou – kombinovaná technika, plátno, olej. 2012 – Křížová cesta – dřevěné desky, kombinovaná technika. 2013 – Chrámy, Křídla, Poutníci, Audience 2014–2015 – Ikony – dřevěné desky Jaro, Léto, Podzim, Zima Ateliery 2016 – Ptáci 2017 – Květiny pro... Mořské vody Dobře naladěná piana... Motýli Snídaně a večeře u Tiffanyho Rozhraní – okruhy témat obrazů, založené na kontrastu geometrie a organického výrazu. 2018–2019 – Vůně, Parfémy – bezpředmětné obrazy je třeba vnímat jako vůni. 2020 – Domov 2022 – Souhvězdí 2023 – Vůně, Parfémy 2024 – Přátelé, Poutníci Tváře v lukách Vzhůru, Radost, Emoce a Konstrukce, Rozhraní, Soustředění stoupá, Dětství vzpomínáš?, Průnik a Mísení, Víření, Bezstarostné poletování. To jsou obrazy pocitů, emocí.
Magdalena Cubrová ilustrovala v 90. letech pravidelně povídky literátů vycházejících v magazínu Playboy a ilustrovala celou řadu knih; Pásla koně na betoně (napsala M. Zimková), Před usnutím (napsal Allan Gintel), a na dvou knihách se podílela také jako autorka textů/poezie; Malá Vizita – Pozdní Sběr (kolektiv autorů), Osm Barev Lásky (kolektiv autorů). V knize Osm Barev Lásky je Magdalena jednou z autorů ojedinělého projektu, kde literatura vyjadřuje popis barvy. Ke každé povídce je přiřazena barva, která příběh a jeho atmosféru charakterizuje.
O díle Magdaleny Cubrové byla v průběhu let vydána řada katalogů k četným výstavám.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:České výtvarnice Kategorie:České malířky Kategorie:České grafičky Kategorie:České ilustrátorky Kategorie:Grafici 20. století Kategorie:Grafici 21. století Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Čeští interiéroví designéři Kategorie:Interiérové designérky Kategorie:Narození 18. dubna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození v roce 1952 Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Ženy