náhled|vpravo|Vršovická ulice v Praze, kde bydleli za protektorátu manželé Alžběta a Augustin Šenoldovi náhled|vpravo|Profesor Ladislav Vaněk, zakladatel sokolské odbojové organizace Jindra náhled|vpravo|Pomník odbojářům popraveným a umučeným v souvislostí s operací Anthropoid (Resslova ulice)
Alžběta Šenoldová rozená Šimčisková (22. ledna 1910 Vrútky – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) působila za protektorátu jako členka (s funkcí spojky) sokolské odbojové organizace Jindra, jedna z ubytovatelek profesora Ladislava Vaňka a podporovatelka parašutistů výsadku Antrhopoid.
Život Rodinné poměry Alžběta Šenoldová se narodila jako Alžběta Šimčisková 22. ledna 1910 ve Vrútkách na Slovensku. Provdala se za Čecha, železničního úředníka (adjunkta ČSD), Ing. Augustina Šenolda (* 24. ledna 1902 Třeboň – 26. ledna 1943 koncentrační tábor Mauthausen) a od roku 1938 s ním žila v Praze na adrese Vršovická 887/12.
Odbojová činnost Po roce 1939 začala Alžběta (spolu se svým manželem Augustinem) spolupracovat (pod krycím jménem Eržika) se sokolskou odbojovou organizací Jindra a to (v případě potřeby) jako spojka. Byt manželů Šenoldových v pražských Vršovicích sloužil od začátku roku 1942 jako místo ilegálních schůzek představitele odbojové skupiny Jindra profesora Ladislava Vaňka s parašutisty. Byt byl využíván též jako konspirativní útočiště odbojářů nucených pobývat v ilegalitě, nějakou dobu zde byl ubytován i profesor Ladislav Vaněk.
Prozrazení a zatčení Zatímco si Ladislav Vaněk kolaborací s Němci zachránil život, na základě jeho výpovědí při výsleších gestapa došlo k zatčení dalších odbojářů působících v sokolské odbojové organizaci Jindra. Zatčen byl nejen vedoucí sokolské odbojové organizace Jindra na Moravě Štěpán Drásal, ale i odbojářky, které fungovaly v Jindře jako spojky či Ladislavu Vaňkovi poskytly ilegální ubytování: Alžběta Šenoldová, Helena Šedová (rozená Burdová, * 30. července 1911 – 26. ledna 1943 KT Mauthausen), její matka Marie Burdová (* 4. února 1890 – 26. ledna 1943 KT Mauthausen) a Cecilie Jelínková (1904–1943).
Po konspirativní schůzce s Ladislavem Vaňkem byla v Praze zatčena gestapem 24. srpna 1942 Alžběta Šenoldová i její manžel Augustin.
Příslušník (a zakladatel) sokolské organizace Jindra profesor Ladislav Vaněk byl podruhé zatčen gestapem během tzv. druhé heydrichiády (po atentátu na Reinharda Heydricha) v Praze dne 4. září 1942. Vaněk po svém zatčení vyšetřovatelům během tvrdých výslechů obsáhle vypovídal o odbojových strukturách.
Výslechy, věznění, ... Nejprve byla Alžběta Šenoldová vězněna v policejní vazbě v Praze a poté byla odeslána do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. Dne 8. ledna 1943 byla stanným soudem v Praze v nepřítomnosti odsouzena k trestu smrti. Následně byla 15. ledna 1943 poslána s transportem čítajícím 31 osob do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byla umístěna v cele tzv. bunkru, kde čekala na popravu, která byla vykonána 26. ledna 1943. Ten den bylo v 16:15 zavražděno 15 žen v plynové komoře. (Alžbětě Šenoldové bylo 33 let). Muži (v počtu 16) byli zavražděni v odstřelovacím koutě mauthausenského bunkru ranou z malorážní pistole do týla. Ing. Augustin Šenold byl zastřelen 26. ledna 1943 v 16.53 ve věku 41 let.
Připomínky a ocenění Její jméno (Šenoldová Alžběta Eržika roz. Šimčisková *22. 1. 1910) je uvedeno na pomníku u pravoslavného chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády. Po druhé světové válce jí byl (in memoriam) udělen Československý válečný kříž 1939. Stala se čestnou občankou města Třeboň.
Dovětek Po druhé světové válce byla snaha zpochybnit kladnou (hrdinskou) úlohu profesora Ladislava Vaňka v sokolském odboji (a podpoře parašutistů) a najít důkazy pro jeho zrádcovskou (konfidentskou) úlohu (ve smyslu kolaborace s Němci) coby informátora gestapa. Snahou o „zprůhlednění protektorátní minulosti“ Ladislava Vaňka se zbývala především StB, jejímž spolupracovníkem s krycím jménem „Horský“ se Ladislav Vaněk po druhé světové válce stal. Jako jeden z podpůrných důkazů Vaňkova zrádcovství měly sloužit svědecky ověřené (Františkem Tománkem a J. Olivou) strojopisné opisy motáků, které Alžběta Šenoldová (alias „Eržika“) posílala z nacistického vězení ilegální cestou Marii Tománkové (bytem Praha, Vinohrady třída Krále Jiřího 12). Motáků mělo být více než 5 kusů, měly být psány na plátěných proužcích a Eržika v nich údajně jednoznačně varovala před profesorem Ladislavem Vaňkem, kterého ve svých ilegálních zprávách označovala za zrádce.
Odkazy Poznámky
Reference
Související články Seznam podporovatelů Anthropoidu popravených v Mauthausenu Ladislav Vaněk Externí odkazy
Kategorie:Osobnosti sokolského odboje během druhé světové války Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Slováci odsouzení k trestu smrti Kategorie:Popravení lidé Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Narození 22. ledna Kategorie:Narození ve Vrútkách Kategorie:Úmrtí v roce 1943 Kategorie:Úmrtí 26. ledna Kategorie:Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen Kategorie:Ženy