Hrouzek Kesslerův (Romanogobio kesslerii, Dybowski 1862) je malá sladkovodní ryba patřící do řádu máloostní (Cypriniformes), čeledi kaprovití (Cyprinidae), podčeledi Gobioninae.
Morfologie Hrouzek Kesslerův je podobný ostatním hrouzkům. Jedná se však o drobnější rybu dorůstající maximálně 12 cm. Tělo je mnohem štíhlejší. Ocasní násadec je užší, válcovitý a delší, než u hrouzka obecného (Gobio gobio). Skvrny na ocasní ploutvi jsou pravidelně seřazeny většinou do dvou řad a kopírují linii ploutve. U hrouzka obecného jsou rozmístěny nepravidelně nebo ve více řadách. Hrouzek Kesslerův má také delší vousky než hrouzek obecný. Vousky dosahují až k zadnímu okraji oka. Obvykle má na hřbetní ploutvi 2-3 tvrdé paprsky a 8 měkkých rozvětvených paprsků. Hrouzek běloploutvý (Romanogobio albipinnatus), se kterým je často zaměňován, má měkkých větvených paprsků hřbetní ploutve obvykle pouze 7Merta, L. (2008). Vzácné druhy mihulí a ryb Olomouckého kraje. Rozšíření a ochrana. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, krajské středisko Olomouc, 30–32. .. náhled|žádné|Hrouzek Kesslerův Biologie a potrava O biologii tohoto druhu není známo mnoho informací. Hrouzek Kesslerův je sladkovodní ryba. Vyskytuje se u dna čistých toků. Druh je vázaný na mělčí, proudivé, peřejnaté úseky se štěrkem a oblázky na dněLusk, S. (2011). Hrouzek Kesslerův (Romanogobio kesslerii) metodika monitoringu. . Na dně toků tvoří malá hejna. Jedná se o všežravce. Potravu tvoří jak drobní bezobratlí živočichové, vyskytující se mezi kameny, tak i nánosy řas.
Rozmnožování Hrouzek Kesslerův se dožívá pěti let. Rozmnožování tohoto druhu není dobře prozkoumáno. Na Zakarpatské Ukrajině se rozmnožuje v období května a června. Podle studie z Rumunska se rozmnožuje v období června. Dospělci v této době vyhledávají spíše rychlejší části toků s výskytem oblázků, písku a částí rostlin na dně. Pro mladé jedince jsou naopak důležitější pomalejší a mělčí toky s písčitým dnem. Vajíčka jsou spojena se substrátemCURTEAN-BĂNĂDUC, A., CISMAŞ, I. C., & BĂNĂDUC, D. (2014). Romanogobio kesslerii (Dybowski, 1862) Fish populations management decisions support system for ROSCI0132 (Transylvania, Romania). Acta Oecologica Carpatica, 7, 95–110.Bănărescu, P. M., & Bănăduc, D. (2007). Habitats Directive (92/43/EEC) fish species (Osteichthyes) on the Romanian territory. Acta Ichtiologica Romanica, 2, 43–78..
Výskyt Hrouzek Kesslerův byl v České republice poprvé pozorován v roce 1950 v BečvěLusk, S., Halačka, K., Lusková, V., & Horák, V. (2005). Distribution of Gobio species in the Czech Republic. Folia Zoologica, 54(1), 56–64.. Česká republika představuje západní hranici výskytu druhu. Přirozeně se vyskytuje ve střední a jihovýchodní Evropě v povodí řeky Dunaj, Dněstr a Visla.
Hrouzek Kesslerův je na Červeném seznamu mihulí a ryb České republiky a stejně tak ve vyhlášce 395/1992 Sb. zařazen do kategorie kriticky ohrožený druhChobot, K., & Němec, M. (2017). Červený seznam ohrožených druhů České republiky: OBRATLOVCI: Red List of Threatened Species of Czech Republic: VERTEBRATES. Příroda, 1-182.. V České republice se tento druh hrouzka vyskytuje pouze ve středním toku Moravy a dolním toku Bečvy ve formě málo početných, ostrůvkovitých populacíMerta, L., & Lusk, S. (2004). Výskyt hrouzka Kesslerova (Gobio kesslerii Dybowski, 1862) v řece Moravě. Biodiverzita ichtyofauny České republiky V, 65–70.. Pro hrouzka Kesslerova existují na těchto místech dvě evropsky významné lokality (EVL). Jedná se o EVL Morava-Chropyňský luh a EVL Bečva-Žebračka. Podle studií z roku 2017 byly počty jedinců v Bečvě pod hranicí detekovatelnosti. Naopak v Moravě se jejich počty zvyšovalyHalačka, K., Vetešník, L., & Muška, M. (2019). Charakteristika populací vybraných evropsky významných druhů ryb na území České republiky: Fish Species Listed in the EU Nature Directives on Territory of the Czech Republic. Příroda, 39, 55–66.. V posledních letech byl však výskyt potvrzen pouze v Bečvě – přírodní meandrující úsek Grymov-Oldřichov se štěrkovými plážemiHalačka, K., Vetešník, L., Merta, L., & Muška, M. (2023). Výsledky monitoringu pontokaspických druhů ryb v letech 2019–2023: Results of the monitoring of Ponto-Caspian fish species in 2019-2023. Příroda, 44, 75–85..
Ohrožení a ochrana Hlavním faktorem, který negativně působí na populaci hrouzků je lidská činnost narušující přirozenou morfologii řek, tj. kanalizace toků. Lidská činnost zahrnuje především úpravu koryt řek (např. napřimování toků a odstraňování meandrů) a těžbu štěrkových lavic. Znečišťování vody je dalším významným faktorem, který má za následek snižování počtů jedinců tohoto druhu. Hrouzek Kesslerův totiž vyhledává čisté tekoucí vody.
Hrouzci jsou vlivem změny přirozených a optimálních podmínek nuceni vyhledávat nová trdliště ve zhoršených podmínkách, což má za následek zhoršení reprodukční úspěšnosti, zvýšení hybridizace (křížení s hrouzkem obecným a běloploutvým, kteří se vyskytují na stejných lokalitách), a tím pádem i snížení početnosti původních druhů. Hlavním opatřením v ochraně populací hrouzka je především revitalizace toků, zachování či obnovení přirozených toků, podpora diverzity ekosystému, možná by byla i ochrana populací pomocí umělé reprodukce nebo vysazováním jedinců.
Zajímavosti Slovo (rod) hrouzek je odvozeno od slovesa "hroužiti se". Jedním z významů tohoto slovesa je potápění, ponořování se ke dnu. Dříve se místo pojmenování hrouzek používalo např. řízekHanel, L., & Andreska, J. (2011). Vernakulární názvy mihulí a ryb České republiky. Bulletin Lampetra, 7, 36–71..
Reference
Externí odkazy
Hrouzek Kesslerův v atlasu ryb na CHYTEJ.cz Hrouzek Kesslerův na MRK.cz
Kategorie:Kaprovití Kategorie:Sladkovodní ryby Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR