Rudolf Máša (8. dubna 1880 KněževesMatriční záznam o narození a křtu Rudolfa Máši farnost Kněževes – 19. února 1954 Praha) byl český redaktor, překladatel, autor odborné literatury, publicista a knihovník.

Život Rudolf Máša se narodil poblíž Rakovníka v malém městečku Kněževsi v rodině místního pekaře Jana Máši a jeho ženy Anny rodem Vodrážkové. Rudolf měl ještě dva sourozence, o mnoho let starší sestru Marii (* 1869)Matriční záznam o narození a křtu Marie Mášové farnost Kněževes a bratra Františka (* 1872)Matriční záznam o narození a křtu Františka Máši farnost Kněževes . V devadesátých letech 19. století se přestěhoval s rodiči do Háje u Duchcova, kde si jeho otec otevřel pekárnu. Rudolf měl však všechny předpoklady k dalšímu studiu, ale nezbylo mu než se stát pekařským pomocníkem. Přesto si však opatřil gymnaziální učebnice, odborné časopisy a všechen volný čas věnoval samostudiu. V roce 1900 nastaly pro dvacetiletého Rudolfa Mášu zlé časy. Vlivem velké hornické stávky, byl nucen jeho otec dávat na dluh, což jej zruinovalo, a tak se z Rudolfa stal horník na dole Alexander v Hrdlovce. Zanedlouho začal opět studovat na dvouleté hornické škole, ale to nemělo dlouhého trvání. Ze studií se sám vyloučil svou účastí v anarchistickém hnutí.

Na jaře roku 1906 se stal šéfredaktorem Hornických listů, vydávaných v Duchcově a v téže redakci spolupracoval se starým redaktorem Tomešem Kašem. V redakci však vydržel pouze jeden rok, a aby nebyl soudně stíhán pro propagaci anarchistických a antimilitaristických myšlenek, přesídlil ponejprv do uhelného revíru v Porúří a poté do Vestfálska, kde pracoval v hlubinných dolech a posílal články dr. Vrbenskému. Rudolf Máša si během své dlouholeté praxe osvojil řadu cizích jazyků, včetně esperanta.

Po návratu do vlasti pracoval krátce i v libkovické Dělnické pekárně. První světovou válku prožil jako prostý voják. Po jejím skončení se soustředil na práci ve Volné myšlence a koncem roku 1918 se stal knihovníkem Ústředního svazu československých průmyslníků v Praze. V této pozici působil do začátku roku 1940, kdy odešel do penze. Rudolf Máša zemřel v Praze v polovině února roku 1954.

Mášův buddhismus Rudolf Máša se stal prvním českým buddhistou (ještě před Leopoldem Procházkou a Františkem Drtikolem). V mládí (před 1. světovou válkou) byl Máša posluchačem význačného vídeňského indologa Leopolda von SchröderaMichaela Krulová, Rodová kronika Hajšmanovi 1670–1921, Mášovi 1890–1920, nevydaný text Mášovy vnučky, str. 28. (autora dodnes vydávané knihy Buddhismus und Christentum). Máša později v rámci českého kulturního prostředí korigoval tehdy převládající „pesimistický“ výklad buddhismu – např. ve veřejné diskuzi s významným českým filosofem Emanuelem RádlemRudolf Máša, „Předmluva k českému překladu“, in Lakšmi Narasu: Buddhismus, Praha, Alois Srdce, 1922, str. 7–8. (Rádl chápal buddhistickou cestu jako „odumření“ a pasivní životní postojEmanuel Rádl, Západ a Východ: filosofické úvahy z cest, Praha, Jan Laichter, 1925, str. 165). Pesimistický výklad obecně říká, že podle buddhismu je nirvána „vyhasnutím“, a to ve smyslu úplného ukončení jedincovy existence. Ve skutečnosti nirvána znamená spíše vyhasnutí našich problematických vnitřních sil, které v nás brání rozvoji univerzálního soucítění. Rudolf Máša proto viděl pravou podstatu nirvány v „bezměrné lásce k veškerenstvu“.Rudolf Máša, Monoteismus, panteismus, buddhismus, Praha, Nové lidstvo, 1923, str. 8.

Máša ve svém chápání buddhismu navazoval na znalce a představitele buddhismu, jimiž byli Anagarika Dharmapala, Paul Carus nebo C. T. Strauss, předseda tehdejší německé odbočky Mahabodhi Society (k českému překladu Straussovy knihy Buddha und seine Lehre napsal Máša předmluvu). Máša korespondoval s indickým profesorem Lakshmi Narasuem,Rudolf Máša, „Předmluva k českému překladu“, in Lakšmi Narasu: Buddhismus, Praha, Alois Srdce, 1922, str. 10. jehož knihu What is Buddhism? přeložil do češtiny (z německého překladu, který mu autor poslal), opatřil svou předmluvou a vydal pod názvem Buddhismus (Praha, Al. Srdce, 1922).

Rudolf Máša přednášel dne 27. 2. 1922 o buddhismu ve fysikálním sálu České techniky v Praze v rámci cyklu „Hledání pravdy“; a později též v Masarykově síni na Žižkově a jinde. Na základě svých přednášek napsal a publikoval knihu Monotheismus, pantheismus, buddhismus (Praha, Nové lidstvo, 1923), ve které promýšlí soudobé přístupy k buddhismu také z hlediska tehdejšího filosofického poznání. Důraz při tom kladl na etický význam buddhismu. Své úvahy o buddhismu publikoval rovněž v časopisu Československé ethické společnosti Kultura lidství.

Máša byl členem světové buddhistické Mahabodhi Society. Jako odbočku této organizace založil počátkem 20. let Československou obec buddhistickou, jež měla sídlo na adrese Mášova tehdejšího bydliště v Praze – Nuslích, Oldřichova 5. O činnosti této obce však není nic známo, Mášovo úsilí se zřejmě nesetkalo se žádoucím ohlasem. Žádné podrobnosti nejsou známy ani o Mášově osobní duchovní praxi. Buddha, jehož sošku měl až do smrti na svém psacím stole, pro něj pravděpodobně znamenal především původce a symbol určité filosofické etiky.

Literární dílo (výběr) 1920 O původu světa a tvorstva dle představ náboženských a poznání přírodního Po stopách Starého a Nového zákona. Dokumenty o vývoji křesťanství z kultu a nauk staroindických 1921 O původu a vývoji náboženství I–II 1922 Směrnice mravní výchovy 1923 Monotheismus, pantheismus, buddhismus. Základy a systém mravouky sociální 1924 Náboženští velikáni všech věků

Odkazy Reference

Externí odkazy

Databáze Národní knihovny ČR, Máša, Rudolf, 1880-1954 NK SCK, Slovník Českých knihovníků, Máša, Rudolf, 1880–1954 Regionální knihovna Teplice, Rudolf Máša Phil muni, Rudolf Máša

Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští knihovníci Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození 8. dubna Kategorie:Narození v Kněževsi (okres Rakovník) Kategorie:Úmrtí v roce 1954 Kategorie:Úmrtí 19. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži