Eduard von Kreysa (18. února 1860 Hustopeče – 24. dubna 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské školy sloužil v c. k. armádě od roku 1877, řadu let strávil u různých jednotek c. k. zeměbrany. Na začátku první světové války se jako divizní velitel zúčastnil bojů na východní frontě. Ze zdravotních důvodů aktivní službu na frontě opustil a v letech 1916–1918 zastával funkci prezidenta Vrchního soudu c.k. zeměbrany. Ve vojsku dosáhl hodnosti generála pěchoty a byl povýšen do šlechtického stavu. Po zániku monarchie mu byla přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi v československé armádě (1919).
Životopis náhled|vlevo|Erb Eduarda Kreysy udělený při povýšení do šlechtického stavu (1917) Po reálce v rodných Hustopečích získal vojenské vzdělání na kadetní škole v Brně (1875–1877). V hodnosti poručíka se v roce 1878 zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny, poté nastoupil k 45. pěšímu pluku, s nímž sloužil v Brně, Hradci Králové nebo Přemyšlu.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1886; Vídeň, 1885; s. 206, 358 dostupné online V roce 1888 přešel k jednotkám c. k. zeměbrany a v roce 1889 byl povýšen na kapitána. U různých zeměbraneckých pluků sloužil v Písku, Sankt Pölten, Vídni nebo Opavě a mezitím postupoval v hodnostech (major 1898, podplukovník 1901). Uplatnil se také jako pedagog, několik let působil na Zeměbranecké kadetní škole ve Vídni a v letech 1902–1905 byl jejím ředitelem.Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie für 1903; Vídeň, 1903; s. 120, 265, 217 dostupné online V roce 1905 byl povýšen na plukovníka a od roku 1907 byl velitelem 27. zeměbraneckého pluku v Lublani.Schematismus der K.K. Landwehr und K.K. Gendarmerie für 1908; Vídeň, 1908; s. 114, 317 dostupné online
V roce 1910 dosáhl hodnosti generálmajoraSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1911; Vídeň, 1910; s. 118 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 310 dostupné online a převzal velení 52. zeměbranecké brigády v Litoměřicích (1910–1913).Schematismus des K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie für 1912; Vídeň, 1911; s. 61, 133 dostupné online Od roku 1913 velel 13. pěší divizi zeměbrany ve VídniSchematismus der K.K. Landwehr und K.K. Gendarmerie für 1914; Vídeň, 1914; s. 49, 114 dostupné online a k datu 1. května 1914 byl povýšen na polního podmaršála.Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 6 dostupné online Se svou divizí byl na začátku první světové války povolán na východní frontu, kde byl začleněn do 4. armády generála AuffenbergaPřehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlinePřehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online a zúčastnil se bojů v Haliči. Do léta 1915 bojoval v Karpatech, poté byl ze zdravotních důvodů z fronty odvolán. K datu 1. ledna 1916 byl jmenován do funkce prezidenta Vrchního soudu c. k. zeměbrany (Obersten Landwehr-Gerichtshofes) a v tomto úřadu setrval do konce války.Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 17 dostupné online V roce 1917 dosáhl hodnosti generála pěchotySlužební postup Eduarda Kreysy in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 95 dostupné onlinePřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a téhož roku byl povýšen do šlechtického stavu.
Po zániku monarchie požádal o zařazení do československé armády a k datu 17. prosince 1919 mu byla přiznána hodnost československého generála III. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi.Generálové III. třídy ve výslužbě 1919–1927 na webu valka.cz dostupné online Zemřel ve Vídni 24. dubna 1923 ve věku 63 let.KOUDELKOVÁ, Jana: Češi ve Vídni; Jihomoravský kraj, 2013; s. 110–111 ISBN 978-80-260-5548-8
Řády a vyznamenání Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání, jako ředitel zeměbranecké důstojnické školy byl oceněn i zahraničními panovníky.Přehled řádů a vyznamenání Eduarda Kreysy in: STEINTER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 168 dostupné online
60x60pixelů Válečná medaile (1879) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1915)
60x60pixelů Řád sv. Stanislava (1904, Rusko) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (1907, Sasko)
Odkazy Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 200–201 (heslo Eduard Kreysa) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028; Praha, 2016; s. 282–283 (heslo Kreysa) ISBN 978-80-85955-51-4 Externí odkazy Eduard von Kreysa in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Narození 18. února Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Narození v Hustopečích Kategorie:Úmrtí 24. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži