Karel Pecánek (9.7. 1886 Královské Vinohrady – 25. června 1944 Praha Košíře ) byl architekt, památkář, pedagog, vrchní rada osvětové služby a asistent na vysoké škole technické.
Karel Pecánek byl český architekt, památkář a pedagog z Prahy působící převážně v meziválečném období 20. století.
Vzdělání: Fakulta pozemního stavitelství ČVUT v Praze (1904–1909) Působení: asistent na České vysoké škole technické, učitel v Brně, od roku 1919 pracovník Památkového úřadu v Praze
Kariéra a role Pecánek se věnoval projektování i ochraně historických staveb a šíření architektonického povědomí. Jeho aktivity sahaly od veřejných staveb až k úpravám památek.
Architektonické a památkové projekty Mezi jeho významné realizace a projekty patří:
Projektované stavby
Budova gymnázia „U Libeňského zámku“ v Praze (1909) Moderní trakt pro Ministerstvo financí v Praze-Malá Strana (Letenská 13, 1924–1930) – s Františkem Roithem Rodinný dům „U páté baterie“ 13 (Praha-Střešovice, 1931) Přístavba Španělská synagoga (1935) – funkcionalistická dostavba významné pražské památky
Památková péče a úpravy
Úprava domu „U zlatého stromu“ v Dlouhé třídě v Praze Úpravy domů v Nerudově ulici Spolupráce na úpravách Černínský palác a kláštera Klášter sv. Anežky České Obnovy hradu Velhartice a kaple Andělů strážných v Sušici
Styl a publikace
Jeho vlastní stavební projekty byly často novoklasicistní a umírněně modernistické. Publikoval články a projekty v tehdejších architektonických časopisech: Stavitel, Styl a Architekt.
Účast v soutěžích a dalších projektech
Účastnil se architektonických soutěží, například soutěže na nový český divadelní soubor v Praze (1922).
Význam a odkaz Pecánek patří k méně známým, ale významným architektům českého meziválečného období, kombinujícím praktické projektování s aktivní památkovou ochranou a pedagogickou činností. Několik jeho realizací, zejména rekonstrukce synagogy a vládních objektů, ukazuje jejich schopnost spojit tradiční formy s modernějšími přístupy.
Životopis Narodil se v rodině malostranského truhláře, který provozoval svůj podnik pod jedním z oblouků Karlova mostu na pražské Kampě. V letech 1904–1909 vystudoval Fakultu pozemního stavitelství České vysoké školy technické v Praze. Po soukromé praxi (roku 1909 například projektoval budovu gymnázia U Libeňského zámku v Praze) působil jako asistent na vysoké škole technické (dnes ČVUT) a jako učitel na české průmyslové škole v Brně. Během první světové války sloužil na srbské frontě. Od roku 1919 pracoval jako úředník Památkového úřadu pro Čechy v Praze a zastával funkci vrchního rady osvětové služby. Věnoval se širokému portfoliu památek od mistrovských děl v Praze až k lidovým řemeslným pracím na vesnici. Jeho texty a stavební projekty převážně novoklasicistního charakteru byly publikovány v časopisech Stavitel, Styl a Architekt.
Dílo
Příklady památkové péče Úprava domu U zlatého stromu v Dlouhé třídě a úprava průčelí domů v Nerudově ulici v Praze. Spolupráce na úpravách v Černínském paláci a v klášteře blahoslavené Anežky, úprava starého děkanství, radnice a kaple Andělů strážných v Sušici, střelnice v Lounech a hradu i barokního zámku ve Velharticích.
Soukromá umělecká činnost Podle jeho návrhu byla postavena budova gymnázia U Libeňského zámku v Praze. (1909) Další Pecánkovy projekty zahrnují moderní trakt ministerstva financí v bývalém klášteře bosých karmelitánek na Malé Straně, Letenská 13, Praha – Malá Strana (1924–1930), přístavbu Španělské synagogy v Dušní ulici (1935), dům u Karabinských na Tržišti (1931–1932), domy v Nerudově a Lužické ulici v Praze, rodinný dům U Páté baterie 13, Praha-Střešovice (1931), obnova zvonice kostela sv. Bartoloměje v Pardubicích (1930), obytné domy v Lounech a v Budějovicích, domy – např. U dvou zlatých klíčů, náměstí Republiky 28/202 (1930–1932) a brána františkánského kláštera v Plzni, kaplí Andělů strážných inspirovaná vila MUDr. Skaly, ul. TGM 140/II (1939 – 1940), či Okresní záložna hospodářská, Náměstí Svobody 23/2, (1936) v Sušici, budova poštovního úřadu v Humpolci (1937). Jeho soukromá umělecká činnost nebyla rozsáhlá, protože byla omezena předpisy o mimoúřední činnosti památkového úředníka. Nejdůležitější soutěžní prací je projekt přestavby Staroměstské radnice v Praze (1938) a vyslanectví v Bělehradě.
Další projekty zahrnují nerealizovaný návrh Živnostensko-řemeslnické besedy v Pardubicích (1912), spolupráce na návrhu nového operního divadla v Praze (1922), či na návrhu regulace Malé Strany a novostavby Státní galerie (1923).
Literatura
Umění: sborník pro českou výtvarnou práci. Praha: Jan Štenc, 09.1944, 16(3-4), s. 153. Dostupné online Karel Pecánek | Architekti | Plzeňský architektonický manuál. pam.plzne.cz [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. Lukeš Zdeněk: Vdechnutí nového života. Po návratu ze srbské fronty se architekt Pecánek soustředil na opravy historických budov | Orientace. Lidovky.cz [online]. 2023-06-16 [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. Rodinný dům Jakuba a Věry Skálových, Plzeňský – SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz online. [cit. 2024-02-18]. archiv Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2024-02-18]. Dostupné online. JÍRA, Jiří. Pošta slaví 80 let, bez stěhování. Pelhřimovský deník. 2017-03-15. Dostupné online [cit. 2024-02-18].
Externí odkazy
Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Památková péče Kategorie:Absolventi vysokých škol v Rakousku Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Památkáři Kategorie:Narození v roce 1886 Kategorie:Narození 9. července Kategorie:Úmrtí v roce 1944 Kategorie:Úmrtí 25. června Kategorie:Muži