Imre Kémeri Nagy (27. března 1903, Bürgezd – 13. dubna 1942, Varšava) byl maďarský antikomunista, pedagog, novinář a voják, důstojník maďarské královské armády, velitel Prvního maďarského dobrovolnického praporu v rámci Osasto Sisu ve Finsku během zimní války.
Biografie Imre Nagy Kémeri se narodil v obci Bürgezden v župě Szilágy v tehdejším Uhersku (dnes součást Rumunska). Jako mladý muž sloužil v Székely Hadosztály a bojoval proti rumunské armádě. V roce 1922 přesídlil ze Sedmihradska do Maďarska. Roku 1925 vstoupil do maďarské královské armády, ale již o rok později byl demobilizován. Studoval práva a humanitní vědy na univerzitě v Budapešti. Byl členem organizace Turul Werbőczy Bajtársi Egyesület v hodnosti főlövészmester. Mezi roky 1926 a 1928 byl spojkou mezi Magyar Országos Véderő Egyesület (MOVE) a spolkem Turul Szövetség. V letech 1928 až 1929 opět sloužil v maďarské královské aramádě. Roku 1932 získal pedagogický diplom středoškolského učitele na univerzitě v Budapešti. V létě 1937 vstoupil do Baloghovy Maďarské národněsocialistické strany a stal se předsedou její mládežnické organizace. V listopadu 1937 na sněmu v Debrecenu prohlásil regenta Miklóse Horthyho za krále a z tohoto důvodu byl na krátkou dobu uvězněn. V letech 1938 až 1939 byl velitelem jednotky v Rongyos Gárda, která se podílela na invazi na Podkarpatskou Rus. Od roku 1939 byl velitelem Prvního maďarského dobrovolnického praporu (Első Magyar Önkéntes Zászlóalj), který byl přes Jugoslávii, Itálii, Francii, Velkou Británii, Norsko a Švédsko vyslán do Finska, aby v rámci Osasto Sisu společně s britskými a estonskými dobrovolníky, bojoval na straně Finska v zimní válce. Jelikož byl moskevský mír podepsán dříve, než se maďarští dobrovolníci dostali boje, působili alespoň jako strážci nové finsko–sovětské hraniční linie. Na jaře 1940 byl Kémeri Nagy osobně povýšen finským polním maršálem C. G. E. Mannerheimem do hodnosti kapitána. A za své odhodlání bojovat za nezávislost Finska byl i vyznamenán Řádem bílé růže. Po návratu do Maďarského království se v září 1940 zúčastnil invaze do severního Sedmihradska. V březnu 1942 byl na území Generálního gouvernementu zraněn v boji se sovětskými partyzány a na následky zranění zemřel dne 13. května 1942 ve vojenské nemocnici ve Varšavě.
Ocenění 85px Rytíř 1. třídy Řádu bílé růže (Finsko, 1940)
Galerie
Odkazy Reference
Literatura
Související články Zimní válka Druhá světová válka Přepadení okresu Berehovo Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus
Externí odkazy Hungarian Soldiers for Finnish Independence A katonatiszt, aki Horthy Miklóst kikiáltotta királlyá Unkarin Sotamuseossa avattiin Suomen talvisodan 1939–40 unkarilaisten vapaaehtoisten näyttely
Kategorie:Finští válečníci Kategorie:Maďarští novináři Kategorie:Maďarští pedagogové Kategorie:Maďarští právníci Kategorie:Maďarští vojáci Kategorie:Antikomunisté Kategorie:Absolventi vysokých škol v Maďarsku Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Osobnosti druhé světové války Kategorie:Osobnosti zimní války Kategorie:Nositelé Řádu bílé růže Kategorie:Narození 27. března Kategorie:Narození v roce 1903 Kategorie:Narození v Sălaj Kategorie:Úmrtí 13. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Úmrtí ve Varšavě Kategorie:Muži Kategorie:Oběti druhé světové války