Polikarpov R-5 byl sovětský dvoumístný jednomotorový dvouplošník smíšené konstrukce s odkrytými prostory osádky a pevným podvozkem.
Vývoj Byl zkonstruován ve 20. letech 20. století, prototyp vzlétl na podzim roku 1928, do výzbroje Rudé armády byl zaveden roku 1930. Snaha o zvýšení výkonu sériových strojů vedla ke konstrukci typu R-5SSS (skorostnoj, skoropodjemnyj, skorostrelnyj). Letoun měl instalovanou výkonnější pohonnou jednotku M-17F o 526 kW a četná aerodynamická zlepšení. Podvozková kola byla kapotovaná, zaprofilováno bylo kování vzpěr a výztuh křídla. Novou hlavňovou výzbroj tvořily kulomety ŠKAS. Vyrobeno bylo přibližně 100 kusů, které měly až o 30 km/h vyšší rychlost a zvětšený dostup o 2000 m oproti základním R-5.
Nasazení Za druhé světové války byl již naprosto zastaralý, avšak stále sloužil jako spojovací letoun a jako součást výzbroje vojskového letectva. Traduje se, že 17. září 1939 se stal prvním sovětským letadlem, které se podařilo sestřelit bránícímu se polskému letectvu.
Specifikace (R-5) náhled|Polikarpov R-5 v leteckém muzeu Monino Technické údaje Osádka: 2 Rozpětí: 15,3 m Délka: 10,56 m Výška: 2,6 m Nosná plocha: 50,2 m² Hmotnost prázdného letounu: 1969 kg Vzletová hmotnost: 2804 kg Pohonná jednotka: 1 × dvanáctiválcový vidlicový motor Mikulin M-17B o výkonu 500 kW
Výkony Maximální rychlost: 228 km/h Dostup: 6400 m Dolet: 800 km
Výzbroj 1 × kulomet PV-1 ráže 7,62 mm 300 kg pum
Odkazy Literatura
Externí odkazy
Kamufláže letounu Polikarpov R-5 Fotogalerie letounu Polikarpov R-5
Kategorie:Sovětské bombardéry R-5 Kategorie:Dvouplošníky