Emma Nováková (29. března 1878 Kunštát – 30. května 1977 Praha) byla důležitou postavou provázející po desetiletí všechny členy rodiny Mašínů. Svoji osobností ovlivnila jak výchovu své dcery Zdeny Mašínové starší (rozené Novákové), tak i své vnučky Zdeny Mašínové mladší. V lednu 1942 svým rozhodným postojem zabránila německým protektorátním úřadům odebrat děti (Ctirada Mašína, Josefa Mašína a Zdenu Mašínovou mladší) vězněných rodičů – Zdeně a Josefu Mašínovým. V 50. letech 20. století, kdy byla její těžce nemocná dcera Zdena souzena a vězněna komunistickým režimem, se několika žádostmi o milost pokusila o zmírnění jejího trestu.
Život Rodinný původ Emma (Emilie) Klára Nováková (rozená Svobodová) se narodila 29. března 1878 v Kunštátě číslo popisné 47 (soudní okres Rokytnice, politický okres Žamberk) do chudé vícečlenné německé rodiny. Jejím otcem byl vrchní komisař finanční stráže Anton (Antonín) Svoboda (* 13. dubna 1850 Střešovice) z Tábora číslo 14. Její matkou byla Pauline (Pavlína) Svobodová (rozená Strauch, resp. Strauchová; * 13. května 1852, Kunštát) z Kunštátu číslo 47. Emma Svobodová měla několik sourozenců, jimiž byli: Antonín Svoboda, Zdenka Svobodová, Leopold Svoboda, Vilemína Svobodová, Michaela Svobodová, Julie Svobodová a Antonie Svobodová. Jako jedno z nejstarších dětí v rodině se musela o své mladší sourozence starat a měla od útlého věku v rodině mnoho povinností, což zformovalo její charakter: byla zatvrzelá.
Leopold Novák Její otec Antonín Svoboda pocházel z dvojčat a jeho bratr–dvojče provozoval v Praze kamnářskou dílnu. Sotva dospělá Emma Svobodová odešla za otcovým bratrem do Prahy, kde pracovala v rodině pražského židovsko–německého advokáta Saara (bytem ve Štěpánské ulici) jako slečna (Au Pair) k jeho dvěma dětem. V domě, kde bydlel advokát Saar a odkud Emma vycházela s jí svěřenými dětmi na časté procházky, sídlila i zeměměřičská kancelář, kde pracoval Leopold Novák – Emmin budoucí manžel. V době seznámení studoval Leopold Novák na vysoké škole v Praze. Slibně se rozvíjející vztah přerušila Emma tím, že po dvou letech služby v Praze odešla (se svojí kamarádkou „Mienchen“) na rok do Vídně a odtud pak na tři roky do Paříže. V uvedených lokalitách pracovala jako služka nebo vychovatelka malých dětí. Po návratu Emmy a její kamarádky do Prahy plánovaly obě dívky cestu do Ameriky. Emma se před odjezdem chtěla rozloučit se svým mimopražským otcem. Na pražském vlakovém nádraží se k ní připojil Leopold Novák. Nakonec se podařilo Leopoldu a Emminým rodičům dívce cestu do Ameriky rozmluvit. Leopold Novák (* 6. července 1873 Praha – 14. července 1933 Olomouc) – budoucí Ing. – se tak stal manželem Emmy Svobodové po sňatku v jihočeském Táboře 21. října 1901.
Manželé Novákovi Novomanželé Novákovi bydleli nejprve v malém bytě v pražských Vršovicích. V roce 1902 se Leopold opět přihlásil na vysokou školu, aby dokončil studia, která započal. Krátce po zahájení zimního semestru se manželům narodil 25. října 1902 syn Ctibor Novák. Během studia se Leopold podílel na melioračních pracích na Hané a místní sedláci mu doporučili, aby se v Olomouci nebo někde poblíž usadil. Po skončení Leopoldova studia (s výborným prospěchem; v roce 1905) se v roce 1906 rodina přestěhovala do Olomouce, kde bydleli nejprve poblíž hlavního nádraží. Za krátkou dobu si Leopold Novák otevřel na Horním náměstí vlastní zeměměřičskou kancelář, přestěhovali se do prostornějšího bytu, pořídili si služebnou a 20. května 1907 se jim narodila dcera Zdena Nováková. Oba manželé byli vlastenecky založení. Leopold byl členem obecní rady (na krátkou chvíli zastával funkci zástupce starosty) a dokonce se stal náčelníkem místního Sokola. Emma byla nejen cvičenkou Sokola, ale angažovala se i v místním ženském spolku. Rodina vlastnila zeměměřičskou kancelář, žulový lom v Jeseníkách a mlýn v Bělkovicích.
Povahové rysy obou manželů se postupem času diferencovali. Leopold Novák byl otevřený, bodrý, společenský člověk se sklonem k rozhazovačnosti, zatímco Emma byla introvertní, spořivá žena se silným smyslem pro povinnost a zodpovědnost. Byla formována chudobou a nedostatkem, který zažila v dětských letech, povahově uzavřenější a mnohdy i citově chladnější. V roce 1914 se manželům narodil třetí potomek – syn Miroslav Novák, který ale ještě v témže roce zemřel. Povahová odlišnost manželů se projektovala i do výchovných přístupů k potomkům. Leopold Novák byl tolerantní, Emma Nováková se snažila vést děti ke kázni tvrdě, přísně a mnohdy až despoticky.
První světová válka Po vypuknutí první světové války narukoval Leopold Novák do haličských Wadovic na velitelství vojenských staveb a rodinný podnik musela vést Emma za pomoci rodinného známého inženýra Turka z Brna. Během jejího svědomitého, spořivého a zodpovědného hospodaření se rodině Novákových dařilo postupně splácet veškeré úvěry. Leopoldovy rozsáhlé známosti a rodinné vlastnictví mlýna v Bělkovicích fungovaly jako „polštář“, který Novákovu rodinu částečně uchránil od prvoválečného strádání a bídy. Ještě než první světová válka skončila, podařilo se olomoucké radnici vyreklamovat Leopolda a zajistit jeho převelení do Olomouce na práce, které město nutně potřebovalo.
Mezi dvěma válkami V průběhu prvních tří desetiletí 20. století v Olomouci Novákovi vybudovali úspěšnou a prosperující zeměměřičskou kancelář. Po skončení první světové války a po složení maturity (v roce 1922) se předpokládalo, že rodinnou firmu převezme syn Ctibor Novák (1902–1955). Ten se ale v roce 1922 přihlásil na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě (a po jejím absolvování v roce 1924 se stal vojákem z povolání). V roce 1922 již rodina Nováků patřila v Olomouci do vyšší střední třídy. Emma Nováková zůstávala jako žena v domácnosti a dohlížela na svoji tehdy 15letou dceru Zdenu Novákovou (1907–1956). Ta po maturitě vystudovala v Praze ČVUT, obor zeměměřičství. Tento obor zde vystudovala (kolem roku 1929) jako vůbec první žena.
V rodině Nováků platilo logické a dohodnuté výchovné pravidlo: o „nezvedeného“ syna Ctibora se měl starat jeho otec Leopold a o dceru Zdenu pak její matka Emma. Během studia na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě se Ctibor Novák hned první rok (1923) pokusil o demonstrativní sebevraždu zastřelením. Ctibor tím chtěl přesvědčit svého otce Leopolda o tom, aby mu dovolil „sběhnout ze studia“. Ačkoliv měl nastalou situaci řešit Leopold, ujala se případu Emma, která se dostavila do Vojenské akademie, synovi vynadala a důrazně připomněla, že to bylo jeho rozhodnutí (proti vůli rodičů) tam studovat. Dle jejich slov měl „Vojenskou akademii v Hranicích dokončit nebo se zastřelit“. S tím, že jej do té doby nechce vidět pak rázná Emma Vojenskou akademii opustila.
Leopold Novák žil v Olomouci, vedl prosperující stavební firmu (od roku 1910 byl povoláním „autorisovaný civilní inženýr geometr, podnikatel průmyslové zpracování kamene“), byl kulturním inženýrem a geometrem a až do roku 1933 vedl zeměměřičskou kancelář. Politicky byl organizován od roku 1918 u tehdejší Národní demokracie a ve 30. letech 20. století kandidoval do městského zastupitelstva za Národní obec fašistickou v Olomouci.
Emmina dcera Zdena Nováková se provdala 17. června 1929 za majora prvorepublikové československé armády Josefa Vladimíra Mašína (1896–1942). Emmin syn Ctibor Novák se oženil v Majetíně u Přerova 2. září 1930 a jeho manželkou se stala Marie Veselská (* 14. března 1907) pocházející ze značně bohaté statkářské rodiny.
Poté, co obě děti manželů Emmy a Leopolda Novákových vstoupili do svazku manželského se jejich matka Emma Nováková stala postupně vícenásobnou babičkou. Byla babičkou třech dětí své dcery: Ctirada Mašína (1930–2011); Josefa Mašína (* 1932) a Zdeny Mašínové mladší (* 1933) a babičkou dvou dětí svého syna: Miloslavy (Mileny; Míly) Novákové (* 1931) a Ctibora Nováka (pojmenovaného po otci; * 1932). V roce 1934 se manželé Marie a Ctibor Novák rozvedli; Ctibor Novák odešel od rodiny, neboť jeho manželství s Marií bylo provázeno častými hádkami. Jeho děti, o něž soudně usiloval, byly v říjnu 1947 definitivně přiděleny do péče jejich matky Marie Novákové a její matky Františky Veselské.
Protektorát Léta 1939 až 1941 Během německé okupace Čech a Moravy a těsně před vyhlášením protektorátu (15. březen 1939) byl 14. března 1939 Emmin zeť podplukovník Josef Mašín suspendován a obžalován pro vzpouru, protože se odmítl podrobit rozkazu neklást odpor okupantům (zamýšlel vyhodit do povětří sklad zbraní v pražských ruzyňských kasárnách). Josef Mašín se poté zapojil do práce v nově vzniklé protiněmecké ilegální vojenské odbojové organizaci Obrana národa a stal se členem zpravodajsko–diverzní skupiny Tři králové. V době, kdy se Josef Mašín skrýval v ilegalitě a věnoval své síly domácímu odboji byla jeho rodina v hledáčku gestapa, které provádělo namátkové domovní razie v marné snaze přistihnout Josefa Mašína doma na případné noční návštěvě manželky a dětí. Tlak německých orgánů vyústil v příkaz rodině opustit urychleně (během 24 hodin) Prahu. Zdena Mašínová se s dětmi a matkou (Emmou Novákovou) přestěhovala do Poděbrad do rozestavěného domku, který jí nabídl její známý (poděbradský stavitel). Náhodné domovní přepady pokračovaly v Poděbradech a skončily v polovině května 1941, poté co byl Josef Mašín zatčen gestapem v podvečer 13. května 1941 po přestřelce v domě ve druhém patře v ulici Pod Terebkou, (dnešní Čiklova 19), v Praze-Nuslích.
Pokus o odebrání dětí Ještě před plánovaným zatčením Zdeny Mašínové vydali Němci doporučení, aby Mašínovy děti (Ctirad, Josef a Zdena) byly rodině odebrány a dány k adopci, respektive do říše na převýchovu. To by v praxi znamenalo, že by Ctirad a Josef přišli do nacistické rodiny a Zdena by zemřela v plynové komoře (nacisti zabíjeli zdravotně postižené lidi). Jejich matka Zdena Mašínová byla zatčena gestapem v Poděbradech 6. ledna 1942 a následně byla vězněna v pražské pankrácké věznici, ve věznici na Karlově náměstí v Praze a v policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně.
Jen duchapřítomností německé hospodyně Marie Neubauerové byly v době zatýkání Zdeny Mašínové její děti ponechány v rodině. Hospodyně tvrdila, že není rodinným příslušníkem a děti nemůže tudíž úřadům vydat. Tehdy zasáhla podstatným způsobem do osudu dětí jejich babička Emma Nováková. Neprodleně se dostavila do úřadovny gestapa, kde se rezolutním způsobem zaručila úředníkům, že děti „vychová v říšském duchu“ tak, aby z nich vyrostli řádní občané Německa. Emma Nováková pocházela z německé rodiny a navíc kdysi pracovala ve Vídni, kde si osvojila výbornou znalost němčiny a ač neměla žádnou snahu tento svůj slib plnit, přesto jí úředníci uvěřili a od odebrání dětí bylo úřady upuštěno.
A byla to právě babička Emma Nováková, v jejíž přítomnosti mohly děti navštívit svoji vězněnou matku Zdenu a donést jí prádlo. V pankráckém vězení se Zdena Mašínová dostala na jednu celu s Miladou Horákovou a obě ženy se staly kamarádkami.
Léta 1942 až 1945 náhled|vpravo|Močí psaný moták Ctibora Nováka propašovaný z nacistické káznice Hameln u Hannoveru (únor 1944) Josef Mašín byl popraven na Kobyliské střelnici v Praze 30. června 1942 během hromadné popravy 73 českých vlastenců a odbojářů. Jeho manželka Zdena byla propuštěna na svobodu pět týdnů po jeho smrti (5. srpna 1942), ale zůstávala pod policejním dohledem. Ač nemocná a oslabená, do konce druhé světové války spolupracovala (dle svých možností) s domácím odbojem. Její synové (Ctirad a Josef) se zapojili do protiněmeckého odboje. Kromě jiných akcí skrývali (s rodinnou podporou) ke konci druhé světové války dva uprchlé sovětské válečné zajatce.
Po druhé světové válce náhled|vpravo|Matka podplukovníka Josefa Mašína: Marie Mašínová (1866–1941)