Zoo Zlín (oficiálně ZOO a zámek Zlín-Lešná) je zoologická zahrada vzdálená asi 9 km od centra Zlína. Je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je statutární město Zlín.
Britský expert na zoologické zahrady Anthony Sheridan zařadil v periodickém hodnocení zlínskou zoo na čtvrté místo v kategorii zemí bývalé východní Evropy. V oficiální zprávě (2022) uvedl, že ji jednoznačně řadí mezi deset evropských zahrad, které za uplynulých deset let zaznamenaly největší rozvoj.
Zoo Zlín společně se zámkem Lešná tvoří jedinečný celek s neopakovatelnou atmosférou. Zaujme rozdělením areálu podle jednotlivých kontinentů (Afrika, Asie, Austrálie, Amerika), rozlehlými přírodními výběhy, průchozími expozicemi a voliérami, romantickým zámkem Lešná i krásným parkovým prostředím. Zážitek z návštěvy umocní také množství etnografických předmětů, soch a uměleckých děl. Zoo Zlín postupně proměňuje celý areál. Trendem již není tradiční koncept zoo, kde lidé obklopují zvířata, ale atraktivní přírodní biopark, kde jsou lidé obklopeni zvířaty. Plně to platí pro Karibuni, novou africkou oblast o rozloze 24 ha, jejíž dominantou je chov slonů afrických. V rámci světových zoo je Karibuni jedno z nejmodernějších zařízení pro chov afrických slonů.
Zoo Zlín chová přes 200 druhů zvířat, z nichž mezi atraktivní patří například ptáci kivi (český unikát), sloni afričtí, vydry obrovské, kapybary nebo nosorožci. Zvláštností zoo je velký počet průchozích expozic a voliér, mezi nimiž vyčnívá Gora Ark, nejdelší voliéra v českých zoo, kterou obývá šest druhů afrických supů, hadilovi písaři a další afričtí ptáci. Jedinečná Zátoka rejnoků nemá v Evropě obdoby, rejnoky druhu siba ománská si návštěvníci mohou pohladit a také nakrmit. V areálu je k vidění i velký počet rostlinných druhů, k návštěvě láká také největší japonská zahrada v České republice pojmenovaná Mu-Shin.
Historie náhled|Zámek Lešná nacházející se v areálu zoo Již v roce 1804 začal hrabě Josef Jan ze Seilernu (25. srpna 1752 až 26. března 1838BLKÖ:Seilern und Aspang, Joseph Johann Graf von. In: Wikisource [online]. 14. November 2012 [cit. 2025-11-24]. Dostupné z: https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Seilern_und_Aspang,_Joseph_Johann_Graf_von) na návrší zvaném Lešna (Leschna) s chovem bažantů. V bažantnici dal roku 1806 zbudovat barokní zámek jako náhradu za opuštěný a neobyvatelný hrad Lukov. Při zámku byly postaveny nové stáje (1806–1807) a kočárovna (1808); přilehlé prostory dostaly zahradní úpravu (1808).POKLUDA, Zdeněk. Zámecký areál Lešná: [sídlo rodu Seilernů a lukovského panství]. Zlín: ESprint ve spolupráci s ČR-MZA Brno – Státním okresním archivem Zlín, 2004, s. 7–9. ISBN 80-239-4878-4. Zámek byl dostavěn v letech 1809–1810. (V letech 1887–1894 nechal František Seilern vystavět, resp. přestavět zámek v historizujícím slohu.)
Základy dnešní Zoo Zlín položil hrabě Josef Karel Seilern (* 25. 11. 1883 ve Štípě, † 18. 8. 1939 tamtéž) z rodu Seilern-Aspangů. Tento významný ornitolog a cestovatel na Lešné nejdříve vybudoval přírodopisné muzeum. V něm postupně shromáždil mimo jiné sbírku 25 000 palearktických ptáků, 42 000 ptačích vajec a 10 000 kolibříků. Důležitější ovšem bylo, že na přelomu 20. a 30. let dvacátého století zavedl chov prvních oborních a exotických zvířat. V areálu dnešní zoo se tehdy pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu. Ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci. Rozvoj soukromé zoo ukončila smrt hraběte a následující válečné události. V roce 1945 byl majetek Seilernů na základě Benešových dekretů zkonfiskován a zámek i pozemky zestátněny. Po roce 1945 se Seilernové odstěhovali do rakouského Litschau.
Pro veřejnost byla zoo oficiálně otevřena v roce 1948. Začaly se budovat první expozice pro zvířata a postupně se zvyšoval i počet druhů. Skutečnou zoo se stala v roce 1953 na základě výnosu ministerstva zemědělství. V té době měla v kolekci asi 300 zvířat, mezi nimi třeba klokany, lamy nebo velbloudy. Roční návštěvnost se pohybovala kolem 34 000 osob.
Budování počáteční zoo probíhalo především drobnými dobrovolnými stavebními akcemi bez větších finančních možností. První skutečné pavilony se objevily až na začátku 60. let, a to přestavbou historických budov. Pavilon šelem vznikl z původní hraběcí jízdárny. V jeho prostorách našli útočiště lvi, tygři a medvědi. Na počátku 70. let byl ze zámecké prádelny vybudován pavilon opic. Návštěvníci zde mohli poprvé obdivovat třeba šimpanzy, kočkodany nebo guerézy.
Pavilony šelem a opic se staly na dlouhou dobu posledními velkými stavbami. Do budoucna se to ukázalo jako velké plus, protože areál si stále uchovával své přírodní kouzlo. V 80. letech patřila k nejatraktivnějším zvířatům dvojice ledních medvědů – Péťa a Polárka. Jejich expozice se nacházela na místě dnešní expozice tučňáků.
Pavilon lachtanů a ledních medvědů se stal v roce 1988 první velkou expozicí v historii zlínské zoo, která vznikla tzv. na zelené louce V jeho zázemí byla vybudována centrální kuchyně sloužící k přípravě potravy pro zvířata. Paradoxně se výstavbou této expozice symbolicky uzavřela doba, v níž byla Lešná vnímána spíše jako zoopark než jako zoo.
Proměna ve skutečně moderní zoologickou zahradu se naplno rozběhla počátkem 90. let 20. století. Celý areál zoo byl rozčleněn podle jednotlivých kontinentů, zastaralé výběhy a malé expozice se rušily a postupně vznikaly nové, prostorné přírodní expozice s více druhy chovaných zvířat. Tak začala nová etapa Zoo Zlín.
Činnost Zoo Zlín v číslech Od roku 2022 roční návštěvnost přesahuje 750 000 osob. Po pražské zoo je tak zlínská zoo druhou nejnavštěvovanější z 15 zahrad v České republice; dlouhodobě patří mezi desítku nejvyhledávanějších turistických míst v ČR. O provoz se stará téměř 90 zaměstnanců. Rekordní návštěvnost byla zaznamenána v roce 2022, kdy do zahrady zavítalo 798 514 návštěvníků.
Zoo Zlín patří mezi ekonomicky nejúspěšnější zoologické zahrady. K zajištění provozu v roce 2023 potřebovala 215 milionů korun. Vlastními příjmy (vstupné, prodej suvenýrů, zážitkové programy, příměstské tábory, e-shop, pronájmy, prodej krmení) dokázala pokrýt 91 % nákladů. Uvedená ekonomická soběstačnost podle metodiky Unie českých a slovenských zoo (vlastní příjmy zoo včetně sponzorských darů) je nejvyšší v rámci českých a slovenských zoologických zahrad a naprosto výjimečná i při srovnání se světovými zoo.
Zoologická zahrada Zlín se rozkládá na 74 ha expozičních ploch rozdělených podle světadílů a chová více než 230 druhů zvířat (více než 1500 jedinců). Zoo Zlín se kromě moderních pavilonů a rozlehlých přírodních expozic může pochlubit i bohatou botanickou kolekcí. V areálu roste více než 1100 druhů rostlin. V málokteré evropské zoo lze najít tak výrazné propojení expozic zvířat a rostlinné výsadby.
Členství v odborných organizacích Zoologická zahrada Zlín je členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums, WAZA), Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, EAZA), Mezinárodní asociace zoopedagogů (International Zoo Educators Association, IZE), Asociace zoologických zahrad jihovýchodní Asie (South East Asian Zoos Association, SEAZA), Mezinárodní systém registrace živočišných druhů (Global information serving conservation, Species 360), Unie botanických zahrad ČR (Union of Botanic Gardens of the Czech Republic, UBZCR) a Unie českých a slovenských zoologických zahrad (Union of Czech and Slovak Zoological Gardens, UCSZOO).
Zoo také spolupracuje s koordinátory Evropských chovných programů ohrožených druhů (European Endangered Species Breeding Programmes) a s vedoucími evropských i mezinárodních plemenných knih. K roku 2022 byl počet zvířat v Evropských chovných programech (EEP) 140 kusů (28 druhů), počet zvířat v Evropských plemenných knihách (ESB) 175 kusů (29 druhů) a počet zvířat v Mezinárodních plemenných knihách (ISB) byl pět kusů (dva druhy).
Vzdělávání Popisky zvířat v areálu jsou barevně rozlišené podle světadílů. Další informace jsou uvedené na vzdělávacích panelech . Uvádějí poznatky, které souvisejí s uvedenými oblastmi, a to například o známých českých cestovatelích, domorodých obyvatelích a jejich kultuře nebo o rostlinných společenstvech.
Ochranářské projekty Zoo Zlín se nevěnuje jen chovu zvířat a vzdělávání veřejnosti, ale rovněž podporuje projekty na ochranu zvířat ve volné přírodě. K tomuto účelu byla v roce 2018 otevřena sbírka 4NATURE, do které mohou návštěvníci přispívat formou interaktivního fundraisingu. Když návštěvník zvolí vstupné 4NATURE, jsou 3 Kč (v roce 2025) věnovány na ochranářské projekty ve volné přírodě, v nichž se zoo angažuje. Jedná se například o zpětné vypouštění supů bělohlavých v Bulharsku, projekt VULPRO na ochranu supů v Jihoafrické republice (v roce 2017 Červený seznam IUCN zařadil 7 z 11 afrických druhů supů mezi ohrožené nebo kriticky ohrožené), projekt RETITI na ochranu slonů afrických v Keni. K dalším významným projektům patří ochrana kriticky ohrožené saoly v jižním Laosu, ochrana kachny pižmovky bělokřídlé na Sumatře a ochrana outloňů na Sumatře v rámci projektu KUKANG.Sbírka 4NATURE. In: Zoo Zlín [online]. ©2021 [cit. 25. 9. 2022]. Dostupné z: https://www.zoozlin.eu/4nature/
Zámek Lešná
V areálu zoologické zahrady stojí zámek Lešná postavený, resp. patrně přestavěný v letech 1887–1894 podle návrhu architektů Johanna Micka a Viktora Siedka. Je postaven v historizujícím stylu. Jedinečné sbírky uměleckých předmětů, stříbra, obrazů, porcelánu a trofejí dokumentují vysokou úroveň bydlení na šlechtickém sídle koncem 19. století. Zámek je přístupný od dubna do konce října, prohlídka jedenácti historických sálů zabere zhruba 50 minut.
Expozice
Zoo Zlín je rozdělena podle jednotlivých světadílů: Afrika, Asie, Austrálie a Amerika. Poslední část tvoří okolí zámku Lešná.
Afrika Sloni afričtí – chovné zařízení v Karibuni Ve zlínské zoo návštěvníci uvidí kompletní sloní stádo – samice Kali (* 1995), Zolu (* 1996), první africké slůně České republiky samečka pojmenovaného Zyqarri (* 2021) a samce Jacka (* 1993). V minulosti zde žila také samice Ulu (1997-2026). K dispozici mají tříhektarový travnatý výběh, jehož součástí je i přírodní jezírko, a vnitřní ustájení, které patří mezi tři největší zařízení svého druhu na světě. Nové chovné zařízení pro slony africké vzniklo v rámci projektu Karibuni. Jde o průlomovou vizi, jakým směrem se má ubírat chov zvířat v lidské péči. Představí faunu afrického kontinentu, dominantní část patří právě slonům africkým. Důležitým prvkem Karibuni budou také dva kempy s unikátním ubytováním pro 200 osob a stylová restaurace pro 360 osob. Pavilon afrických kopytníků – moderní pavilon, který připomíná velkou africkou chýši, byl dokončen v roce 1998. Je unikátní nejen vzhledem, ale i koncepcí. Stal se společným domovem pro zástupce savan černého kontinentu – žirafy Rothschildovy, pštrosy dvouprsté, prasata savanová, kudu velké. V roce 2024 pavilon doplnila terária, ve kterých lze obdivovat krajtu královskou, ještěrkovce velkého, želvy pardálí a mohutné africké žáby hrabatky drsné.