Seznam stanic kyjevského metra obsahuje existující, rozestavěné a stanice duchů kyjevského metra. Seznam je rozdělen na dvě části. První obsahuje existující a oficiálně otevřené stanice metra a druhá uvádí rozestavěné stanice a stanice duchů. Přehled nezahrnuje plánované stanice metra.

Celý systém kyjevského metra tvoří tři linky o celkové délce přibližně 67 kilometrů a 52 stanic. Šest z nich (Teatralna, Chreščatyk, Majdan Nezaležnosti, Plošča Ukrajinskych Herojiv, Palac sportu a Zoloti vorota) jsou přestupní. Tyto stanice na rozdíl od zvyklostí z podzemní dráhy v Moskvě nebo Praze nemají na obou křižujících se trasách jednotný název, nýbrž každá má své vlastní pojmenování.

Historie kyjevského metra

První projekty náhled|300x300bod|Rozšiřování metra v Kyjevě (animace v ukrajinštině) V Kyjevě se myšlenka podzemní dráhy poprvé objevila v roce 1884. Druhý plán na vytvoření systému rychlé dopravy pod městem se datoval k roku 1916, tehdy americko-ruská obchodní společnost plánovala shromáždit velkou sumu finančních prostředků a vytvořit ještě v carském Rusku podzemní dráhu. Ve svém úsilí pokračovala i po rozpadu země v krátkém období, kdy byla Ukrajina nezávislá. Celý plán byl odmítnut po přičlenění Ukrajiny do Sovětského svazu.

V sovětských dobách se začaly první projekty metra objevovat už před druhou světovou válkou, a to ve spolupráci s experty z Moskvy. Dva roky po přesunutí hlavního města Ukrajiny z Charkova do Kyjeva předsednictví místního sovětu zpracovalo analýzu výstavby metra, které se mělo stát součástí přestavby města na moderní metropoli USSR. Přestože již realizaci na konci 30. let nestálo téměř nic v cestě, celý projekt musel být vzhledem k válečným událostem zrušen.

Výzkum a výstavba Po válce bylo město zničené a muselo být opraveno a přebudováno. Dne 5. srpna 1944 byly zahájeny průzkumné práce, vypracovat technický projekt a celkový odhad ceny. V roce 1949 byl vytvořen Kyjivmetrobud v čele s Pylypem Kuzminem. Aby bylo možné určit směr první trasy, odborníci analyzovali intenzitu dopravy obyvatel Kyjeva jak na centrálních, tak i vzdálených komunikacích města. Tato analýza tvořila základ mapy toků cestujících v Kyjevě, která naznačovala, odkud a kam by měla vést trasa metra a kde přesně stavět stanice. Teprve poté zahájili projektové práce. S výstavbou podzemní dráhy se začalo v srpnu 1949, a to v úseku mezi stanicemi Dnipro a Arsenalna, ale už od počátku stavbu provázely komplikace, například svérázná topografie území, propady, které odplavily podzemní vrstvy půdy a další projektem nepředvídané potíže. Ty měly značný vliv na zpoždění harmonogramu prací.náhled|Stanice Universytet byla otevřena v rámci prvního úseku v roce 1960

Otevření a rozšíření první linky Dne 6. listopadu 1960 byl 5,2 km dlouhý první úsek slavnostně otevřen. Nejstarší stanice jsou dnes součástí linky spojující východ města se západem známé jako Svjatošynsko-Brovarska. U stanice Dnipro se nacházelo provizorní depo, které bylo propojeno se stanicí metra točnou, jež se nacházela pod druhým nástupištěm stanice. Souprava se na točně otočila a následně byla vyvezena nahoru do stanice. Soupravy přijely do železniční stanice Darnycja, kdy poté byly speciálními tramvajovými vozíky dopraveny do depa Dnipro.

Další úseky linky byly otevřeny v rocích 1963, 1965, 1969, 1971, 1979 a 2003.

Otevření a rozšíření druhé linky náhled|Stanice Herojiv Dnipra byla otevřena v roce 1982 V roce 1971 se začala budovat i druhá, severojižní linka známá pod názvem Kurenivsko-Červonoarmijska (dnes Obolonsko-Teremkivska). Původní název „Kurenivsko-Červonoarmijska“ neodrážel skutečnou trasu, ale původní projekt linky. V polovině 60. let stavební plány počítaly s výstavbou linky ve směru Kurenivka do dnešní oblasti v okolí stanice metra Tarasa Ševčenka. Ale kvůli plánům výstavby sídliště Oboloň bylo rozhodnuto vést metro na toto sídliště.

Nový úsek mezi stanicemi Kalininova plošča, Poštova plošča a Červona plošča byl hloubený, tudíž i proto bylo zbouráno mnoho historických budov v Podilu. Při stavbě stanice Červona plošča v létě roku 1972 bylo objeveno starověké ruské panství, kvůli tomu se výstavba výrazně zpomalila. První úsek druhé linky byl otevřen 17. prosince 1976.

Další úseky linky byly otevřeny v rocích 1980, 1981, 1982, 1984, 2010, 2011, 2012, 2013.

Otevření a rozšíření třetí linky náhled|Stanice Zoloti vorota byla jako jedna z mála stylyzována do ukrajinské kultury Stávající dvě linky na konci 80. let doplnila ještě třetí, Syrecko-Pečerska. Stavební práce na prvním úseku započaly v roce 1981, první tři stanice byly dokončeny po osmi letech. Byly to stanice Zoloti Vorota, Palac Sportu a Mečnikova. Při výstavbě stanice Zoloti Vorota musela být postavena i nová přestupní stanice na první lince, a to stanice Teatralna otevřená v roce 1987, jež se po otevření linky stala přestupní. Tyto stanice byly také poslední otevřené v rámci začlenění Ukrajiny do Sovětského svazu.

Další úseky linky byly otevřeny v rocích 1991, 1992, 1994, 1996, 2000, 2007, 2008.

Seznam linek Č.NázevOtevřenoDélkaPočet stanic Svjatošynsko-Brovarska ()196022,7 km18 Obolonsko-Teremkivska ()197621,0 km18 Syrecko-Pečerska ()198923,8 km16Celkem67,5 km52

Seznam

StaniceTrasaOtevřenaPolohaMěstská částPřestupyPoznámkyOkolíObrázekAkademmistečko23. květen 2003podzemníAkademmistečkoTrolejbus100x100pixelů|AkademmistečkoArsenalna6. listopad 1960pozdemníStarý KyjevTrolejbusdo roku 2022 nejhlubší stanice metra na světěsocha Matka Ukrajina, Prezidentský palác, park Chreščatyj a Kyjevskopečerská lávra100x100pixelů|ArsenalnaBerestejska5. listopad 1971pozdemníHruškyTramvaj a Trolejbusdo roku 1993 Žovtneva100x100pixelů|BerestejskaBoryspilska23. srpen 2005pozdemníCharkovský masyvTramvaj a TrolejbusCharkovské náměstí100x100pixelů|BoryspilskaČernihivska4. listopad 1968nadzemníSocmistoTramvaj a Trolejbusdo roku 1993 Komsomolska100x100pixelů|ČernihivskaČervonyj chutir23. květen 2008podzemníČervonyj chutirkonečná stanice třetí linkydepo Charkivske100x100pixelů|Červonyj chutirDarnycja5. listopad 1965nadzemníSocmistoTrolejbusdepo Darnycja100x100pixelů|DarnycjaDemijivska15. prosinec 2010podzemníDemijivkaTrolejbusnedaleko stanice metra se nachází centrální autobusové nádraží KyjevaNárodní knihovna Ukrajiny100x100pixelů|DemijivskaDnipro6. listopad 1960nadzemní100x100pixelů|DniproDorohožyči3. březen 2000podzemníSyrec a LukjanivkaTrolejbuspomník obětem masakru v Babím Jaru a Kyjevská televizní věž100x100pixelů|DorohožyčiHerojiv Dnipra6. listopad 1982podzemníOboloňTramvaj a Trolejbusdepo Oboloň100x100pixelů|Herojiv DnipraHidropark5. listopad 1965nadzemníHidropark100x100pixelů|HidroparkHolosijivska15. prosinec 2010podzemníHolosijivTrolejbus100x100pixelů|HolosijivskaCharkivska28. prosinec 1994podzemníOsokorky a Severní OsokorkyNa autobus směřující na mezinárodní letiště Boryspil100x100pixelů|CharkivskaChreščatyk6. listopad 1960podzemníStarý KyjevNa linku do stanice Majdan Nezaležnostipřestupní stanice, za stanicí se nachází kolejová spojka spojující druhou linkou a první linkuulice Chreščatyk100x100pixelů|ChreščatykIpodrom25. říjen 2012podzemníTeremkyTrolejbusnedaleko stanice metra se nachází jižní autobusové nádraží Kyjeva100x100pixelů|IpodromKlovska31. prosinec 1989podzemníKlovTrolejbusdo roku 1993 Mečnikova, za stanicí se nachází kolejová spojka spojující třetí linku s druhou linkou a první linkou100x100pixelů|KlovskaKontraktova plošča17. prosinec 1979podzemníPodilTramvajdo roku 1990 Crvena ploščaKontraktovo náměstí, Areál Kyjevsko-mohyljanské akademie100x100pixelů|Kontraktova ploščaLisova6. prosinec 1979nadzemníLisový masyvTramvaj a Trolejbuskonečná stanice první linky, do roku 1993 Pionerska100x100pixelů|LisovaLivoberežna5. listopad 1965nadzemníLevobřežní masyv100x100pixelů|LivoberežnaLukjanivska30. prosinec 1996podzemníLukjanivkaTramvaj a TrolejbusVědeckotechnická knihovna100x100pixelů|LukajnivskaLybidska30. prosinec 1984podzemníNova ZabudovaTrolejbusdo roku 1993 Dzeržynska100x100pixelů|LybidskaMajdan Nezaležnosti17. prosinec 1979podzemníStarý KyjevNa linku do stanice Chreščatykpřestupní stanice, mezi lety 1976 a 1977 Plošča Kalinina a mezi lety 1977 a 1991 Plošča Žovtnevoj RevolucijiNáměstí nezávislosti, Evropské náměstí, Chreščatyj park100x100pixelů|Majdan NezaležnostiMinska6. listopad 1982podzemníOboloňTrolejbus100x100pixelů|MinskaNyvky5. listopad 1971podzemníNyvky a GalaganyTrolejbus100x100pixelů|NyvkyOboloň19. prosince 1980podzemníOboloňTramvaj a Trolejbusdo roku 1990 Prospekt Kornijčuka100x100pixelů|OboloňOlimpijska13. prosinec 1981podzemníNova ZabudovaTrolejbusdo roku 2011 Respublikanskyj stadionNárodní sportovní komplex Olimpijskyj100x100pixelů|OlimpijskaOsokorky28. prosinec 1994podzemníOsokorky a Severní Osokorky100x100pixelů|OsokorkyPalac sportu31. prosinec 1989podzemníNova Zabudova a LypkyNa linku do stanice Plošča Ukrajinskych Herojivpřestupní stanicePalác sportu100x100pixelů|Palac sportuPalac Ukrajina30. prosinec 1984podzemníNova ZabudovaTrolejbusdo roku 1993 ČervonoarmijskaPalác Ukrajina100x100pixelů|Palac UkrajinaPečerska29. prosinec 1997podzemníPečerskTrolejbusotevřena dodatečně100x100pixelů|PečerskaPlošča Ukrajinskych Herojiv13. prosinec 1981podzemníNova Zabudova a LypkyNa linku do stanice Palac sportupřestupní stanice, do roku 2023 Plošča Lva Tolstoho100x100pixelů|Plošča Ukrajinskych HerojivPočajna19. prosince 1980podzemníPodil a Oboloňdo roku 2016 Petrivka100x100pixelů|PočajnaPolitechničnyj instytut5. listopad 1963podzemníŠuljavkaTrolejbuskyjevská Zoo100x100pixelů|Politechničnyj instytutPoštova plošča17. prosinec 1979podzemníPodilTrolejbusPoštovní náměstí, Lanová dráha v Kyjevě100x100pixelů|Poštova ploščaPozňaky28. prosinec 1994podzemníPozňaky a Severní OsokorkyTramvaj a Trolejbus100x100pixelů|PozňakyŠuljavska5. listopad 1963podzemníŠuljavkaTrolejbusdo roku 1993 Zavod Bilšovyk100x100pixelů|ŠuljavskaSlavutyč28. prosinec 1994podzemníOsokorky100x100pixelů|SlavutyčSvjatošyn5. listopad 1971podzemníSvjatošyndo roku 1991 Svjatošyno100x100pixelů|SvjatošynSyrec14. říjen 2004podzemníSyreckonečná stanice třetí linky100x100pixelů|SyrecTarasa Ševčenka19. prosince 1980podzemníPodil100x100pixelů|Tarasa ŠevčenkaTeatralna6. listopad 1987podzemníStarý KyjevNa linku do stanice Zoloti vorotapřestupní stanice, otevřena dodatečně, do roku 1992 LeninskaUkrajinská národní opera Tarase Ševčenka100x100pixelů|TeatralnaTeremky6. listopad 2013podzemníTeremkyTrolejbuskonečná stanice druhé linky100x100pixelů|TeremkyUniversytet6. listopad 1960podzemníStarý KyjevTrolejbusuniverzita Tarase Ševčenka, chrám svatého Michala100x100pixelů|UniversytetVasylkivska15. prosince 2010podzemníHolosijivTrolejbus100x100pixelů|VasylkivskaVokzalna6. listopad 1960podzemníJevbazhlavní kyjevské nádraží100x100pixelů|VokzalnaVydubyči30. prosinec 1991podzemníTelyčkanedaleko stanice se nachází autobusové nádraží Vydubyči100x100pixelů|VydubyčiVyrlycja4. březen 2006podzemníCharkovský masyvotevřena dodatečně100x100pixelů|VyrlycjaVystavkovyj centr27. prosince 2011podzemníHolosijivTrolejbusExpocentr Ukrajiny (Výstaviště)100x100pixelů|Vystavkovyj centrZoloti vorota31. prosinec 1989podzemníStarý KyjevNa linku do stanice TeatralnaZlatá brána100x100pixelů|Zoloti vorotaZvirynecka30. prosinec 1991podzemníZvirynecTrolejbusdo roku 2023 Družby narodivNárodní botanická zahrada100x100pixelů|ZviryneckaŽytomyrska23. květen 2003podzemníAkademmistečkoTrolejbus100x100pixelů|Žytomyrska

Seznam rozestavěných a stanic duchů