Jindřiška hraběnka Chotková, provdaná Nosticová (Marie Henrietta Leopoldina hraběnka Chotková z Chotkova a Vojnína, provdaná z Nostic-Rienecku, Marie Henriette Leopoldina Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin, Gräfin von Nostitz-Rieneck; 9. července 1880 Kostelec nad Orlicí – 19. března 1964 Guttenberg, Rakousko) byla česká šlechtična z rodu Chotků, nejmladší sestra vévodkyně Žofie z Hohenbergu a švagrová následníka trůnu, arcivévody Františka Ferdinanda. Původně byla dámou Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze, po sarajevském atentátu byla císařem Františkem Josefem pověřena výchovou osiřelých dětí následníka trůnu, s nimiž pak pobývala na Konopišti. Později se ve zralém věku provdala do rodu Nosticů a žila v západních Čechách. Po roce 1945 odešla z Československa a zbytek života strávila ve Štýrsku.

Životopis náhled|vlevo|Jindřiška s manželem Leopoldem Nosticem náhled|vlevo|Nový zámek v Chlumku, sídlo Leopolda a Jindřišky Nosticových do roku 1945 Pocházela ze starého českého šlechtického rodu Chotků, byla nejmladší z početného potomstva diplomata Bohuslava Chotka (1829–1896) a jeho manželky Vilemíny, rozené Kinské (1838–1886).Rodokmen Chotků dostupné onlineRodina Bohuslava Chotka na webu geni.com dostupné onlineJindřiška se narodila na zámku v Kostelci nad Orlicí, který patřil rodině její matky, a byla pokřtěna jako Marie Henrietta Leopoldina.POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů, Praha, 2017; 455 s. ISBN 978-80-85955-43-9 Část dětství strávila na otcových diplomatických misích v Bruselu a Drážďanech.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1896; s. 226 dostupné online V šestnácti letech zcela osiřela a jejím poručníkem byl ustanoven o dvacet let starší bratr Volfgang (1860–1926), který působil jako státní úředník. V roce 1900 se zúčastnila svatby své starší sestry Žofie v Zákupech a stala se švagrovou následníka Františka Ferdinanda d’Este.Zasedací pořádek u svatební hostiny Žofie Chotkové a arcivévody Františka Ferdinanda 1. 7. 1900 in: ASCHENBRENNER, Martin: Poslední Habsburkové na Zákupsku; Nymburk, 2006 s. 75 Finanční poměry rodiny Chotků však byly problematické vzhledem k dlouholeté diplomatické službě Bohuslava Chotka a s tím spojenými náklady. Jindřiška se jako nejmladší z dcer rozhodla vstoupit do Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze, kam byla přijata v roce 1907 a žila zde do začátku první světové války.Seznam členek Tereziánského ústavu šlechtičen in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 1374 dostupné online

K zásadní změně v životě Jindřišky Chotkové došlo v červnu 1914, kdy byla při sarajevském atentátu zavražděna její starší sestra Žofie s manželem následníkem trůnu Františkem Ferdinandem. Poručníkem a správcem jejich majetku byl jmenován švagr hrabě Jaroslav z Thun-Hohensteinu, vlastní výchova dětí měla být svěřena Jindřišce, která měla s Žofií velmi srdečné vztahy a případnou starost o její děti předznamenávala již závěť Františka Ferdinanda z roku 1907.CERMONOVÁ, Kateřina: Die Korrespondenz der Familie Chotek an Alfons Clary-Aldringen (1904-1943). Ein Beitrag zur deutschen Kultur- und Geistesgeschichte in Böhmen; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2018 (bakalářská práce), s. 26–27 dostupné online O převzetí péče o osiřelé Hohenbergy byla Jindřiška požádána osobně císařem Františkem Josefem při audienci ve Vídni.CHRAMOSTA, Jaroslav: Sarajevské události z deníku Františka Harracha a Jaroslava Thuna in: Od Sarajeva k Velké válce (sborník); Praha, 1995; s. 44–46 Celé období první světové války tak strávila na Konopišti, kde se starala o své dva synovce a neteř.

Po první světové válce nově vzniklá Československá republika přistoupila ke konfiskaci majetku Habsburků, což se týkalo i Hohenbergů a jejich velkostatků Konopiště a Chlum u Třeboně. Jindřiška po nuceném odchodu z Konopiště pobývala krátce v Děčíně u svého švagra Jaroslava z Thun-Hohensteinu.

V roce 1921 se provdala za svého švagra Leopolda z Nostic (1865–1945), který byl předtím manželem její starší sestry Karolíny (1865–1919).Rodokmen Nosticů dostupné online Sňatek se konal 1. března 1921 v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu Svaté Maří.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1928; s. 144 dostupné online Leopold z Nostic byl v době monarchie c. k. komořím a rytmistrem v záloze,POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů; Praha, 2010; s. 336–337 ISBN 978-80-85955-39-2 jako mladší syn nezdědil žádný majetek, ale od staršího bratra Ervína dostal do užívání statek Chlumek u Sokolova, kde nechal postavit tzv. nový zámek (1893–1894).PROKOP, Vladimír, SMOLA, Lukáš: Sokolovsko. Umění, památky a umělci do roku 1945; I. díl; Národní památkový ústav, Loket, Sokolov, 2014; s. 68–70 ISBN 978-80-904960-7-1 Kromě sňatku zůstala Jindřiška zajištěná i ze strany státu, protože Československá republika převzala finanční závazky nadace ústavu šlechtičen. Ten byl sice zrušen, ale jeho bývalým členkám náležela renta 5 000 Kč ročně, tuto sumu pobírala Jindřiška až do začátku druhé světové války.

S manželem Leopoldem Nosticem žila trvale na zámku Chlumek (dříve též Perglas) na Sokolovsku postaveném koncem 19. století. V roce 1923 se jim narodila dcera Karolína, pojmenovaná na památku Leopoldovy první manželky Karolíny Chotkové. Leopold zemřel v Chlumku v říjnu 1945, Jindřiška byla krátce poté odsunuta z Československa a zámek Chlumek znárodněn. Usadila se ve Vídni a pobývala také na zámku Artstetten u svého bývalého svěřence Maxe Hohenberga. Nakonec se odstěhovala ke své dceři Karolíně, provdané za hraběte Josefa Viléma Stubenberga. Na rodovém sídle Stubenbergů ve Štýrsku na zámku Guttenberg pak strávila zbytek života a také zde zemřela ve věku 83 let.

Odkazy

Reference

Literatura BERTENREINEROVÁ, Erika: Zakázaná láska u císařského dvora. František Ferdinand a Žofie z Hohenbergu, rozená hraběnka Chotková; Praha, 2012 304 s. CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, NLN, 2008 757 s. ŽÁKOVÁ, Michaela: Chudé aristokratky? Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v dlouhém 19. století; Academia, Praha, 2023; 446 s. (kapitola Jindřiška Chotková (1880–1963), s. 207–226) ŽÁKOVÁ, Michaela: Aristokratka mezi monarchií a republikou. Henriette Nostitzová rozená Chotková in: Šlechta bez monarchie. Staré elity posthabsburské střední Evropy 1918–1938; Praha, 2025; s. 343–399 ISBN 978-80-86781-48-8

Kategorie:České šlechtičny Kategorie:Rakouské šlechtičny Kategorie:Chotkové Kategorie:Nosticové Kategorie:Narození 9. července Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Narození v Kostelci nad Orlicí Kategorie:Úmrtí 19. března Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Ženy