Božetěch Medek (26. června 1909 Hamštejn – 4. února 2005 Železný Brod)Milan Hlaveš, Ztráty ve sklářské obci, Ateliér 8, 2005, s. 3 byl sochař, rytec skla a pedagog, v letech 1966–1970 ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě.
Život Roku 1926 patřil Božetěch Medek k prvním žákům ryteckého oddělení Ladislava Přenosila na Státní sklářsko-obchodní škole v Železném Brodě. Po absolvování školy pokračoval v letech 1929–1933 ve studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Josefa Drahoňovského. Studium ukončil o půl roku dříve, když koncem roku 1933 prof. Drahoňovského navštívil majitel sklárny Horní Bradlo Antonín Rückl s právníkem a podnikatelem Světničkou a žádali ho o uvolnění studenta, který by mu pomohl s výrobou rytého skla. Medek u něj navrhl a vyryl několik váz s figurálními motivy (Pomona, Tři grácie), ale v červenci 1934 musel narukovat na povinnou vojenskou službu.Medek B, 2004, s. 149 Roku 1936 vykonával vojenskou službu u hraničářského praporu v Trutnově a vytvořil zde reliéf k poctě padlých příslušníků roty Nazdar v bitvě u Arrasu roku 1915.Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Návštěva z francouzského velvyslanectví, 2021Do Trutnova se navrátila po 80 letech vzácná deska Roty Nazdar, 2020 Poté se ještě na "čestný rok" vrátil na Uměleckoprůmyslovo školu v Praze.Hetteš K, 1955, s. 12
Od roku 1937 pracoval samostatně ve své dílně v Železném Brodě. Roku 1938 přijal místo ve zdejší sklářské škole, nejprve jako výpomocná síla a po předčasném penzionování Ladislava Přenosila převzal roku 1941 jeho místo profesora v oddělení rytého skla.Langhamer A, 1999, s. 151 V době uzavření školy po obsazení německou armádou v letech 1944–1945 pracoval pro místní firmu Rudolf Hloušek.Milan Hlaveš, Za osobnostmi sklářské tvorby, Keramika a sklo 2, 2005, s. 30 Po skončení války se na školu vrátil, ale věnoval se přednostně výuce a na vlastní tvorbu mu zbývalo málo času.
V letech 1966–1970 byl ředitelem Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě, ale po srpnové okupaci roku 1968 byl při prověrkách ze školy vyloučen a komunisté zabránili i jeho registraci do normalizačního Českého fondu výtvarných umění.Langhamer A, 2004, s. 195
Dílo Během studia na VŠUP se věnoval převážně realistické kresbě, na kterou prof. Drahoňovský kladl velký důraz. Ovlivnilo ho však také avantgardní kulturní prostředí Prahy na přelomu 20. a 30. let a moderní názor, že sklo má mít především čisté tvary bez ozdob.Langhamer A, 2004, s. 193 Zvládl vynikajícím způsobem rytí skla do hloubky (intaglii) i v reliéfu a patřil k nejnadanějším žákům prof. Drahoňovského. Roku 1938 ho Sklářský ústav v Hradci Králové vybral jako zástupce českého sklářství na Mezinárodní výstavu řemesel v Berlíně (rytá váza s motivy Sklářství).Palata O, 1996, s. 51
Medkova tvorba byla v souladu s představami ředitele školy Aloise Meteláka o jasně rozpoznatelném českém charakteru a duši českého skla. Respektoval moderní pojetí řezaného skla a ušlechtilý tvar vázy zdobil pouze drobnými figurálními motivy, které obohatily estetické vyznění a umocnily krásu hladkého křišťálového skla. Poetické motivy, které Božetěch Medek ryl do váz z čirého skla, někdy předtvarovaných brusem,Petrová S, 2001, s. 68 byly blízké tvorbě Jiřího Trnky. Přispěl k originální podobě skla, charakteristické pro železnobrodskou školu i místní výrobce skla. Jeho nejplodnějším obdobím byl konec 30. a celá 40. léta. Typickými Medkovými motivy byly alegorie ročních období a témata práce, mateřství, domova, dětských her, českých písní,Antik Mašek: Božetěch Medek, Česká píseň měst nebo Českého ráje, v mnohém blízké tvorbě Mikoláše Alše a Josefa Mánesa. Často zdobil vázy jejichž tvar a brus navrhl arch. Alois Metelák. K jeho nejznámějším pracím patří Krasojezdkyně, Sv. Václav při vinobraní, Zimní jízda nebo portréty Boženy Němcové a dr. Alberta Schweitzera.Hlaveš M, 2005, s. 30
Ve 40. letech se věnoval pedagogické práci a na vlastní tvorbu mu zbývalo málo času. Studentům práci neulehčoval předkreslováním návrhu na sklo jako jeho předchůdce, ale zadával k provedení kresbu na papíře. Vlastní autorskou tvorbu realizoval s pomocí svého žáka a dílenského vedoucího Jiřího Marouska. Vytvořil vázy s náměty Osvobození, Vítězství, Československo, Píseň práce, Liberecký kraj, pohár pro vítěze Leteckých závodů v Brně nebo křišťálový pohár s portrétem dr. Alberta Schweitzera.Langhamer A, 2004, s. 194–195
Zastoupení ve sbírkách (výběr) Moravská galerie v Brně Městské muzeum v Železném Broděe-sbírky: Božetěch Medek
Studenti B. Medka (výběr) Antonín Drobník Pavel Hlava Libuše Hlubučková Antonie Jankovcová Ladislav Ježek Dagmar Kudrová Adolf Matura Luboš Metelák Jindřich Rejnart Petr Renč Eva Švestková
Výstavy (výběr) 1955 Současné sklo (Deset let práce československých výtvarníků), Severočeské muzeum p.o., 1965 Ryté sklo: První přehlídka soudobé tvorby, Moravská galerie v Brně 1969 50 let českého užitého umění a průmyslového výtvarnictví, Mánes, Praha 1969 Sklo severočeských výtvarníků, Výstavní síň Betlémské náměstí, Praha 1969 50 Jahre der Tschechischen angewandten Kunst und Industrial Design, MAK – Österreichisches Museum für angewandte Kunst / Gegenwartskunst, Vídeň 1970 Zamiary i zapasy: 50 lat czeskiej sztuki stosowanej i plastyki przemysłowej, Muzeum Śląskie, Wrocław 1990 Skleněný inspiromat: Československé sklo z let 1955–1965, Severočeské muzeum p.o., Liberec 1994 Sklo 20. století, Východočeské muzeum, Pardubice 1996/1997 Užité umění 60. let, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno (Brno-město) 2007/2008 Umění všedního dne: Václav Hanuš / Jizerskohorská krystalerie, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Odkazy Poznámky
Reference
Literatura Karel Hetteš, Současné sklo, Liberec 1955, s. 12 Železnobrodské sklo (40 let sklářské školy), Výtvarná práce, 8, 17, 1960/09/05, s. 1–3 Jiřina Medková, Ryté sklo: První přehlídka soudobé tvorby, Moravská galerie v Brně 1965 Jiří Mašín, Výtvarníci Liberecka, SČVU 1966 Karel Hetteš, 50 let českého užitého umění a průmyslového výtvarnictví (Mezníky vývoje v letech 1918–1968), SČVU 1969 Alena Adlerová, Sklo severočeských výtvarníků, SČVU 1969 Oldřich Palata, Skleněný inspiromat. Československé sklo z let 1955–1965, Severočeské muzeum v Liberci 1990 Ivo Křen, Sklo 20. století (ze sbírky ateliérové tvorby českých výtvarníků ve východočeském muzeu v Pardubicích), Východočeské muzeum Pardubice 1994 Oldřich Palata: Božetěch Medek, Jizerská kóta 0428, č.5, 1996, s. 50–51 Antonín Langhamer, Legenda o českém skle / The Legend of Bohemian Glass / Legende vom böhmischen Glas, 292 s., TIGRIS spol. s r. o., Prštné, Zlín 1999, ISBN 80-86062-02-3 Sylva Petrová, České sklo, 283 s., Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha 2001 Antonín Langhamer, Umělec a pedagog Božetěch Medek pětadevadesátiletý, Sklář a keramik 7–8, 2004, s. 193–195 Božetěch Medek, Sklárna Horní Bradlo v Železných horách, Sklář a keramik 54, č. 6, 2004, s. 149–150 Milan Hlaveš, Za osobnostmi sklářské tvorby, Keramika a sklo, 2, 2005, s. 30–32 Václav Hanuš, Umění všedního dne / Everyday Art / Kunst des Alltags, MSB Jablonec nad Nisou 2007, ISBN 978-80-86397-05-4
Externí odkazy
SUPŠS Železný Brod: Medek Božetěch Czech Glass Guide: Božetěch Medek
Kategorie:Čeští sklářští výtvarníci Kategorie:Rytci Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození 26. června Kategorie:Úmrtí v roce 2005 Kategorie:Úmrtí 4. února Kategorie:Úmrtí v Železném Brodě Kategorie:Muži