Flavio Biondo, latinsky Flavius Blondus (podzim 1392 Forli – 4. června 1463 Řím), byl italský historik, sběratel starožitností a humanistický spisovatel.
Život Studoval rétoriku u Giovanniho Ballistaria v Cremoně. Byl notářem v Miláně a Imole; od roku 1433 žil v Římě, kde se stal zaměstnancem Papežské kanceláře. Zúčastnil se také diplomatického poselstva k benátskému dóžeti. V roce 1453 napsal list, v němž vyzýval italské panovníky ke společné válečné výpravě proti Osmanské říši. Zemřel roku 1463 a byl pochován v bazilice Santa Maria in Aracoeli.
Dílo Byl průkopníkem oborů archeologie a historické geografie. Studoval památky z antického Říma, o nichž napsal knihy De Roma instaurata a De Roma triumphante. Podařilo se mu probudit v současnících zájem o římské dějiny a o obnovu historických staveb. Objevil také Ciceronův dialog Brutus. Biondův přístup k historii inspiroval Machiavelliho Florentské letopisy.
Jeho hlavním dílem je Historiarum ab inclinatione Romanorum imperii decades, kde ve 32 svazcích popsal evropskou historii v letech 410 až 1442. Jako první zde přišel s rozdělením lidských dějin na starověk, středověk a novověk. Podle svých cest napsal knihu Italia illustrata, kterou vydal roku 1474 jeho syn. Biondo v ní navázal na Strabóna a na rozdíl od svých současníků vnímal Itálii jako jednu zemi bez ohledu na aktuální politické rozdělení. Odmítl mimo jiné tvrzení Leonarda Bruniho, že italština vznikla postupným úpadkem latiny.
Reference
Externí odkazy
Dizionario Biografico (it)
Kategorie:Italští historikové Kategorie:Italští archeologové Kategorie:Renesanční humanisté Kategorie:Narození v roce 1392 Kategorie:Narození v Emilii-Romagni Kategorie:Úmrtí v roce 1463 Kategorie:Úmrtí 4. června Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Muži