náhled|Neobvyklejší geografické vymezení severské doby bronzové; alternativní zahrnuje i Finsko, Pobaltí či sever Polska Severská doba bronzová nebo Skandinávská doba bronzová je období v dějinách Skandinávie a části severního Německa vymezené zhruba lety 1750–500 př. n. l. První důkazy užívání bronzu ve Skandinávii pocházejí z období 2000 př. n. l., avšak teprve okolo roku 1750 př. n. l. lze hovořit o systematičtějším přijetí technologie zpracování bronzu. Počátek tohoto období je spojován s příchodem lidí mluvících indoevropskými jazyky a jejich kulturou; tradiční výklad tyto obyvatele označuje za předky Germánů. Severské době bronzové předcházely skandinávské varianty kultur se šňůrovou keramikou a kultur se zvoncovitými poháry. Následuje ji předřímská doba železná, v níž vynikla Jastorfská kultura, spojovaná již s Germány.
Kultura vlevo|náhled|Trundholmský sluneční vůz Severská doba bronzová udržovala úzké obchodní vazby s mykénskou civilizací, s níž sdílí několik nápadných podobností. Byly také zjištěny některé kulturní podobnosti mezi severskou dobou bronzovou, kulturou Sintašta/Andronovo a rgvédskou kulturou v Indii. Spekuluje se též o kontaktu s Chetity a Egyptem. Zjevné je též ovlivnění středoevropskou únětickou kulturou. Lidé severské doby bronzové se aktivně zabývali vývozem jantaru a na naopak dováželi kovy (např. měď byla dovážena ze Sardinie, Pyrenejského poloostrova a Kypru). Stali se zkušenými kovodělníky. Počet a hustota kovodílen umožňují severskou dobu bronzovou označit za nejbohatší kulturu Evropy své doby. Vyspělost zpracování bronzu dokládá například Trundholmský sluneční vůz nalezený na severozápadě největšího dánského ostrova Sjælland. náhled|Mohyla Håga Kulturní projevy zahrnují i stavbu mohyl (např. Håga ve Švédsku). Jen v Dánsku bylo mezi lety 1500 a 1150 př. n. l. postaveno minimálně 50 000 mohyl. V dubových rakvích ze 14.až 13. století př. n. l. byla nalezena dobře zachovaná mumifikovaná těla. Ta byla mumifikována záměrně, a to zaléváním pohřebních mohyl vodou, aby se v hrobech vytvořilo bažinaté prostředí bez přístupu kyslíku. Tato praxe mohla být stimulována kulturními vlivy ze starověkého Egypta, protože se časově shoduje s výskytem egyptských artefaktů ve Skandinávii a výskytem baltského jantaru v Egyptě.
Typické byly též skalní kresby (například v Bohuslänu). Ve Skandinávii lze nalézt největší počet skalních rytin z doby bronzové v Evropě, a na západním pobřeží Švédska se jich nachází okolo 1500. Zdaleka nejčastěji byly zobrazovány lodě, zejm. hjortspringské. vlevo|náhled|Rekonstrukce dlouhého domu v Norsku Jádrem sídel byly tzv. dlouhé domy. Některé dlouhé domy byly výjimečně velké (až 500 metrů čtverečních). Osady byly geograficky umístěny na vyvýšeném místě a měly tendenci být soustředěny blízko moře. Některá sídla fungovala jako regionální centra moci, obchodu, řemeslné výroby a kultu. Například opevněné město Hünenburg bei Watenstedt v severním Německu bylo popsáno jako obchodní stanice pro lidi ze Skandinávie a oblasti Baltského moře a také jako kultovní centrum a sídlo vládnoucí elity. náhled|280x280pixelů|Lur Zdrojem primární obživy bylo zemědělství (pěstování pšenice, prosa a ječmene, chov dobytka, ovcí a prasat. Využíván byl ale i rybolov a lov. Existují důkazy, že jako tažná zvířata byli používáni voli. Běžní byli domestikovaní psi, koně byli vzácnější a pravděpodobně byli jen symboly společenského postavení. Technika vozu taženého koňmi byla převzata patrně z Karpatské kotliny zhruba ve stejné době jako v Řecku.
Kultura byla válečnická, ale zachovalost mnoha mečů a přileb dokazuje, že řada zbraní měla spíše ceremoniální význam. Předpokládá se, že vnitrokulturní násilí bylo malé, agrese směřovala především k vnějším nepřátelům.
Neexistují žádné ucelené znalosti o severském náboženství doby bronzové, o panteonu bohů, světovém názoru nebo způsobu jeho praktikování. Mnoho nálezů ale naznačuje kult slunce, uvažuje se, že jeho pozůstatky pronikly do germánské mytologie (např. bohyně Sol). Možné je i zbožnění zvířat a ženy (matky či Země), ale opět jde o předpoklad založený hlavně na stopách v pozdější mytologii (bohyně Nerthus). Párovost obětních artefaktů naznačuje i uctívání božských dvojčat či dvojice bohů. Oběti byly i lidské. Obřadními místy byly podle všeho hlavně bažiny a jezera. K obřadům byly užívány patrně lesní rohy zvané lury.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Archeologické kultury v Dánsku Kategorie:Archeologické kultury v Německu Kategorie:Archeologické kultury v Norsku Kategorie:Archeologické kultury ve Švédsku Kategorie:Doba bronzová Kategorie:Indoevropské kultury Kategorie:Dějiny Skandinávie