náhled|Státní znak Španělska Seznam španělských vládců obsahuje chronologicky řazené krále Španělska, počínaje Isabelou I. Kastilskou a Ferdinandem II. Aragonským a konče vládnoucím Filipem VI.
Před vznikem Španělska Na území dnešního Španělska vládli různí panovníci i před jeho vznikem:
Seznam římských císařů Seznam vandalských králů Seznam svébských králů Seznam vizigótských králů Seznam byzantských císařů Al-Andalus
Po muslimském dobytí Španělska vznikají na Pyrenejském poloostrově křesťanská království, jejichž sjednocením (kromě Portugalska) postupně vzniká Španělsko:
Imperator totius Hispaniae Někteří panovníci vládnoucí na Pyrenejském poloostrově před sjednocením Španělska používali titul Imperator totius Hispaniae (císař celého Španělska), čímž vyjadřovali v různých dobách svou rovnost s panovníky Byzantské říše a Svaté říše římské, svou vládu nad poddanými různých národností či náboženství, nebo svůj nárok na nadvládu nad ostatními panovníky na Pyrenejském poloostrově, křesťanskými i muslimskými. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyAlfons III. Asturskýbezrámu|151x151pixelů866–910asi 848 – 910Ordoño I. Asturský NuñaHispaniae imperator (císař Španělska), imperator totius Hispaniae (císař celého Španělska), magnus imperator (velký císař); v padělcích z 12. století a posmrtné královské listině.Sancho I. Navarrský106x106pixelů905–925asi 860 – 925García Jiménez Dadildis z PallarsOptime imperator (výborný císař); v Códice de Roda (konec 10. století).Ordoño II. Leónský115x115pixelů910–924asi 873 – 924Alfons III. Asturský Jimena NavarrskáSerenissimus imperator (nejjasnější císař), imperator Legionensis (leónský císař); v soudobé královské listině a Códice de Roda (konec 10. století).Ramiro II. Leónský117x117pixelů931–951asi 900 – 951Ordoño II. Leónský Elvíra MenéndezImperator (císař); v posmrtných královských listinách.Ordoño III. Leónský144x144pixelů951–956asi 926 – 956Ramiro II. Leónský Adosinda GutiérrezDominissimus imperator (nejvznešenější císař); v soudobé královské listině.Ramiro III.139x139pixelů966–984asi 961 – 985Sancho I. Leónský Tereza FernándezDominissimus imperator (nejvznešenější císař), Basileus (král/císař); v soudobých královských listinách.Fernán González Kastilskýbezrámu|166x166pixelů931–970asi 910 – 970Gonzalo Fernández Kastilský Muniadona z LaryImperator terrae (císař země); v soudobé soukromé listině.García Fernández Kastilskýbezrámu|108x108pixelů970–995asi 938 – 995Fernán González Kastilský Sancha SánchezImperator Castelle (císař Kastilie); v soudobé listině.Alfons V. Leónskýbezrámu|142x142pixelů999–1028asi 994 – 1028Bermudo II. Leónský Elvíra KastilskáImperator (císař); v korespondenci opata Oliby.Sancho III. Navarrský100x100pixelů1004–1035asi 990 – 1035García II. Navarrský Jimena FernándezImperator in Castella (císař v Kastilii); v pozdějším padělku.Bermudo III. Leónskýbezrámu|173x173pixelů1028–1037asi 1015 – 1037Alfons V. Leónský Elvíra GonzalezImperator in Leione nebo in Gallecia (císař v Leónu nebo v Galicii); v soudobých listinách a korespondenci opata Oliby.Ferdinand I. Kastilský138x138pixelů1029–1065po 1016 – 1065Sancho III. Navarrský Munia KastilskáImperator magnus (velký císař); v listině jeho dcer.García II. Galicijskýbezrámu|130x130pixelů1065–10711041/1043–1090Ferdinand I. Kastilský Sancha I.Bonus imperator (dobrý císař); v Historia silense.Alfons VI. Kastilský154x154pixelů1065–1109asi 1040–1109Ferdinand I. Kastilský Sancha I.Imperator totius Hispaniae (císař celého Španělska), al-Imbraţūr dhī-l-Millatayn (císař dvou náboženství); v soudobých listonách a korespondenci.Raimund Burgundský133x133pixelůasi 1090 – 1107asi 1070 – 1107Vilém I. Burgundský ŠtěpánkaGallecie imperator (císař Galicie); v soudobé listině.Urraca Kastilská144x144pixelů1107–11261081–1126Alfons VI. Kastilský Konstancie BurgundskáTocius Gallecie imperatrix (císařovna celé Galicie), totius hispaniae imperatrix (císařovna celého Španělska); v soudobých listinách.Alfons I. Aragonský133x133pixelů1104–1134asi 1073/1074 – 1134Sancho Ramírez Felicia z RoucyImperator in Castella, Gallicia (císař v Kastilii, Galicii); v soudobých listinách.Alfons VII.198x198pixelů1111–11571105–1157Raimund Burgundský Urraca KastilskáImperator (císař); v Chronica Adefonsi imperatoris; roku 1135 korunován císařem.
Dynastie Trastámara náhled|Znak katolických Veličenstev (1492–1504) Španělsko fakticky vzniklo v roce 1479 po svatbě Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského, nicméně až za vlády prvního krále ze španělské větve Habsburků, Karla I., byla definitivně spojena obě království a pro tento útvar se začal používat název Španělsko. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyIsabela I.bezrámu|126x126pixelů1474–15041451–1504Jan II. Kastilský Isabela PortugalskáVládla Kastilské koruně. Bojovala o trůn s Alfonsem V. Portugalským a Janou la Beltraneja (1475–1479).Ferdinand V./II.155x155pixelů1475–1504 (Kastilská koruna) 1479–1516 (Aragonská koruna)1452–1516Jan II. Aragonský Jana EnríquezSpoluvládce své manželky Isabely I.Jana I.bezrámu|158x158pixelů1504–1555 (Kastilská koruna) 1516–1555 (Aragonská koruna)1475–1555Ferdinand V. Isabela KastilskáNebyla schopna vlády a žila na zámku v Tordesillasu. Kastilští regenti Ferdinand V. (1504–1506, 1507–1516) a Francisco Jiménez de Cisneros (1506–1507, 1516–1517), aragonští regenti Alonso de Aragón a Germaine z Foix (1516–1518).
Habsburská dynastie náhled|Znak Španělska (1580–1668) Karel I. byl nejstarším synem kastilské a leónské královny Jany I. a vnukem aragonského krále Ferdinanda II. Po jejich smrti sjednotil Aragonské, Kastilské a Leónské království s Barcelonským hrabstvím a ostrovem Mallorka a stal se králem španělským. Období vlády Karla I. a Filipa II. ve Španělsku je běžně nazýváno zlatým stoletím. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyFilip I.bezrámu|156x156pixelů1504–15061478–1506Maxmilián I. Habsburský Marie BurgundskáSpolukrál Kastilie a Leónu.Karel I.102x102pixelů1516–15561500–1558Filip I. Jana I.Také král neapolský, sicilský a císař Svaté říše římské. Regenti Hadrián VI. (1520–1522), Eleonora Habsburská (1522), Isabela Portugalská (1529–1533, 1535–1536, 1538–1539), Juan Pardo de Tavera (1539–1541), Maxmilián II. a Marie Španělská (1548–1551) a Jana Španělská (1553–1559).Filip II.123x123pixelů1556–15981527–1598Karel I. Isabela PortugalskáTaké král neapolský, sicilský, anglický, portugalský a chilský. Regent v letech 1539–1541, 1543–1548 a 1551–1554.Filip III.152x152pixelů1598–16211578–1621Filip II. Anna HabsburskáTaké král portugalský, neapolský a sicilský. Regent Fernando de Acevedo (1619).Filip IV.120x120pixelů1621–16651605–1665Filip III. Markéta HabsburskáTaké král portugalský, neapolský a sicilský. Regent García de Medrano (1645, 1652). Ludvík XIII. (1641–1643) a Ludvík XIV. (1463–1652) si nárokovali titul hraběte barcelonského.Karel II.bezrámu|138x138pixelů1665–17001661–1700Filip IV. Marie Anna HabsburskáTaké král neapolský a sicilský. Regenti Marie Anna Habsburská (1665–1675) a Luis Fernández Portocarrero (1700).Karel III.bezrámu|129x129pixelů1703–17151685–1740Leopold I. Eleonora Magdalena Falcko-NeuburskáNárokoval si trůn proti Filipovi V. Regentka Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1711–1713).
Bourbonská dynastie náhled|Znak Španělska (1700–1761) Karel II. zemřel bez potomků a o následnictví se rozhořel spor mezi rakouskou větví Habsburků a Bourbony. Nakonec bylo uznáno dědické právo Bourbonům přes nejstarší dceru Filipa IV. Marii Terezu, jejímž manželem byl Ludvík XIV., a vlády se ujal Filip z Anjou. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyFilip V.bezrámu|137x137pixelů1700–17241683–1746Ludvík Bourbonský z Viennois Marie Anna BavorskáRegenti Marie Anna Falcko-Neuburská, Manuel Arias y Porres, Fernando de Aragón y Moncada, Fadrique de Toledo Osorio y Ponce de León, Juan Domingo de Haro, Rodrigo Manuel Manrique de Lara, Baltasar de Mendoza y Sandoval a Francisco Casimiro Pimentel de Quiñones y Benavides (1700–1701), Luis Fernández Portocarrero (1700–1701, 1701–1703) a Pedro Antonio de Medrano y Albelda (Navarra, 1702–1705).Ludvík I.bezrámu|134x134pixelů17241707–1724Filip V. Marie Luisa SavojskáJeho otec abdikoval v jeho prospěch.Filip V.bezrámu|137x137pixelů1724–17461683–1746Ludvík Bourbonský z Viennois Marie Anna BavorskáPo smrti Ludvíka se znovu ujal vlády místo následníka trůnu Ferdinanda VI.Ferdinand VI.bezrámu|135x135pixelů1746–17591713–1759Filip VII. Marie Luisa SavojskáKarel III.bezrámu|140x140pixelů1759–17881716–1788Filip V. Alžběta ParmskáTaké král neapolský a sicilský. Regentka Alžběta Parmská (1759).Karel IV.bezrámu|136x136pixelů1788–18081748–1819Karel III. Marie Amálie SaskáFerdinand VII.bezrámu|124x124pixelů18081784–1833Karel IV. Marie Luisa ParmskáPřinucen k abdikaci Napoleonem Bonapartem. Regent Antonio Pascual de Borbón (1808). Dynastie Bonaparte náhled|Erb Josefa BonaparteJosef Bonaparte, který byl dosazen svým bratrem Napoleonem, nebyl mnoha Španěly přijat, což mělo za důsledek vypuknutí španělské války za nezávislost. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyJosef I.bezrámu|154x154pixelů1808–18131768–1844Carlo Buonaparte Laetitia RamolinoBratr Napoleona Bonaparta. Regenti Joachim Murat (1808) a Nicolas Jean de Dieu Soult (1813). První restaurace Bourbonů náhled|Znak Španělska (1761–1868, 1874–1931)Regenti v době španělské války za nezávislost:
José Moñino y Redondo (1808) Vicente Joaquín Osorio de Moscoso y Guzmán (1808–1809) Juan Acisio de Vera (1809–1810) Francisco Javier Castaños (1810) Pedro de Quevedo y Quintano (1810) Francisco de Saavedra (1810) Pedro Agar y Bustillo (1810, 1811, 1811–1812) Joaquín Blake (1810–1811) Gabriel de Císcar y Císcar (1811) Joaquín de Mosquera y Figueroa (1812) Pedro de Alcántara Álvarez de Toledo (1812) Juan María de Villavicencio (1812–1813) Luis María de Borbón y Vallabriga (1813–1814)
jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyFerdinand VII.bezrámu|124x124pixelů1808/1814–18331784–1833Karel IV. Marie Luisa ParmskáZnovu na trůně. Regenti Cayetano Valdés y Flores (1823), Francisco de Eguía (1823) a Pedro de Alcántara Álvarez de Toledo (1823).Isabela II.bezrámu|156x156pixelů1833–18681830–1904Ferdinand VII. Marie Kristýna Neapolsko-SicilskáBojovala o trůn s Donem Carlosem. Regenti Marie Kristýna Neapolsko-Sicilská (1833–1840), Baldomero Espartero (1840–1843) a Joaquín María López y López (1843). Savojská dynastie náhled|Erb Amadea I.V roce 1868 ve Španělsku proběhla revoluce, v jejímž důsledku byla sesazena královna Isabela II. a následně byl po určité době regentství zvolen na trůn mladší syn Viktora Emanuela II. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyAmadeus I.129x129bod1870–18731845–1890Viktor Emanuel II. Adelheid RakouskáRegent Francisco Serrano (1868–1871).
Druhá restaurace Bourbonů náhled|Znak Španělska (1761–1868, 1874–1931)Po krátkém období první Španělské republiky byla obnovena monarchie. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyAlfons XII.145x145bod1874–18851857–1885František Cádizský Isabela II.Regent Antonio Cánovas del Castillo (1874–1875).Alfons XIII.129x129bod1886–19311886–1941Alfons XII. Marie Kristýna RakouskáRegentka Marie Kristýna Rakouská (1885–1902). Roku 1941 se vzdal práv na trůn ve prospěch svého syna Jana Bourbonského, který si nárokoval trůn jako Jan III. (1941–1977). Španělský stát náhled|Znak Španělska (1945–1977)Po krátkém období druhé Španělské republiky zvítězili v občanské válce nacionalisté. Vznikl Španělský stát pod vládou Francisca Franca, který byl od roku 1947 oficiálně monarchií. jménoobrázekobdobí vládyživotrodičepoznámkyFrancisco Franco137x137bod1936–19751892–1975Nicolás Franco Salgado-Araújo María del Pilar Bahamonde y Pardo de AndradeJako vůdce nacionalistů nahradil Miguela Cabanellase (1936). Od roku 1947 regent. Předsedové regentské rady Esteban de Bilbao Eguía (1949) a Alejandro Rodríguez de Valcárcel (1975). Třetí restaurace Bourbonů náhled|Erb španělského panovníkaPo smrti Francisca Franca došlo k restauraci monarchie a k přechodu k demokracii.