Schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v kryptě pod kaplí sv. Mikuláše Tolentinského v augustiniánském kostele ve Vídni. Pro sebe a svou rodinu ji založil v roce 1656 Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, ale už v roce 1600 byl pod presbytářem kostela pohřben vojevůdce Adolf ze Schwarzenbergu. Hrobka sloužila jako hlavní pohřebiště rodu po dobu jednoho století (pohřby mezi lety 1683–1783).
Historie Augustiniánský klášter s kostelem ve Vídni byl založen římskoněmeckým králem, rakouským a štýrským vévodou Fridrichem I. Habsburským v roce 1327. V kostele byli pohřbíváni příslušníci vlivných šlechtických rodů (např. Dietrichsteinové, Harrachové, Pálffyové, Starhembergové či Waldsteinové) a od roku 1654 v něm byly ukládány urny se srdci Habsburků.
Schwarzenbergové bývali do poloviny 17. století většinou pohřbíváni v bavorském Astheimu, kde praotec schwarzenberského rodu Erkinger ze Seinsheimu (1362–1437) založil se svou první ženou Annou z Bibry 2. června 1409 kartuziánský klášter Pons Mariae (Kartause Marienbrück). Hrobka se nacházela pod presbytářem kostela. Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu byl nejvyšším štolbou a od roku 1656 nejvyšším hofmistrem císařova bratra arcivévody Leopolda Viléma. Ve stejném roce, kdy získal úřad hofmistra a přesídlil do Vídně, nechal pod kaplí svatého Mikuláše Tolentinského zřídit novou rodovou hrobku. Pro jistotu byla podepsána smlouva, která garantovala, že pohřební památníky nemohly být zrušeny ani v případě vymření rodu. Prestiž rodového pohřebiště zvyšovala blízkost kostela u Hofburgu a návaznost na vládnoucí dynastii. Navíc už v roce 1600 byl pod presbytářem pohřben jeho děd Adolf ze Schwarzenbergu, vítěz nad Turky u pevnosti Rábu (v roce 1598). V hrobce samotné pak bylo pohřbeno 16 příslušníků rodu.
V roce 1783 byl však kostel z řádového proměněn na farní a následně regotizován. Proto se Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu (1742–1789) rozhodl založit rodové pohřebiště na jiném místě. Volba padla na hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně u Třeboně, která měla pro Schwarzenbergy symbolický význam, protože byla prvním panstvím, které v Čechách v roce 1660 získali.
Seznam pohřbených Chronologicky podle úmrtí V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci a příslušnice rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky a manželé, pokud zde byli pohřbeni. Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu, který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.
Po-řa-dí Ge-ne-ra-ce Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 7. Adolf ze Schwarzenbergu (stefansberská linie) střed|150 px 1551 Gimborn Vilém III. ze Schwarzenbergu Markéta Wolffová z Metternichu Pohřben s poctami 6. 12. 1600 pod hlavním oltářem, vznikl také mramorový epitaf, který byl však už asi v roce 1635 odstraněn. Vojevůdce, dobyvatel pevnosti Rábu (1598), za což byl v roce 1599 povýšen do říšského hraběcího stavu. Byl mu polepšen erb o krkavce klovajícím uťatou hlavu Turka. Narodil se mu syn: Adam (1583–1641; pohřben v kostele sv. Mikuláše ve Špandavě) 29. 7. 1600 Pápa Anna z Harff-Alsdorfu † 1584 Gimborn 2. 9. Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu střed|150 px 20. 9. 1615 Weibelskirchen Adam ze Schwarzenbergu 26. 8. 1583 Gimborn, Severní Porýní-Vestfálsko – 14. 3. 1641 (Berlín)-Špandava 15. 3. 1644 Vídeň: Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň 1683 1. kníže ze Schwarzenbergu (1670–1683), zakladatel hrobky. V roce 1654 získal český inkolát a stal se prvním majitelem českých panství (Třeboň 1660, Hluboká 1661). Prezident Říšské dvorské rady (1670–1683).
Narodily se mu následující děti: 1. Jan Leopold Filip (1647–1647; pohřben v kapucínském kostele v Murau) 2. Marie Arnoštka, provd. Eggenbergová (1649–1719; č. 9) 3. Ferdinand Vilém Eusebius (1652–1703; č. 8) 4. Charlotta (1654–1661) 5. Ludvík Adam (1655–1656) 6. Polyxena (1658–1659)
Manželka byla pohřbena v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. 26. 5. 1683 Laxenburg Markéta Wolffová z Metternichu 3. 11. Kristián ze Schwarzenbergu 22. 11. 1685 Vídeň Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) Pokřtěn. 22. 11. 1685 Vídeň Marie Anna ze Sulzu (č. 7) 4. 11. Marie Josefa Arnoštka ze Schwarzenbergu 16. 3. 1675 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) 5. 1. 1686 Marie Anna ze Sulzu (č. 7) 5. 11. Jana Charlotta ze Schwarzenbergu 18. 5. 1687 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) 7. 7. 1687 Marie Anna ze Sulzu (č. 7) 6. 11. Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu 11. 4. 1676 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) 18. 7. 1690 Marie Anna ze Sulzu (č. 7) 7. (10.) Marie Anna ze Sulzu 23. 10. 1653 Tiengen Jan Ludvík II. ze Sulzu 23. 10. 1626 Tiengen – 21. 8. 1687 Jestetten 21. 5. 1674 Langenargen: Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti: 1. Marie Josefa (1675–1686; č. 4) 2. Adolf Ludvík (1676–1690; č. 6) 3. Marie Františka, provd. Fürstenbergová (1677–1731) 4. Adam František (1680–1732; č. 10) 5. Marie Terezie Felicitas (1683–1685; pohřbena v kostele sv. Benedikta v Praze) 6. Kristián (1685–1685; č. 3) 7. Johanna (1685–1685) 8. Johana Charlotta (1687–1687; č. 5) 9. Marie Anna Johana, provd. Sternbergová (1688–1757) 10. Marie Johanna Luisa, provd. z Lobkowiczová (1689–1739; pohřbena v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze) 11. Marie Antonie, provd. Liebsteinská z Kolowrat (1692–1744) 18. 7. 1698 Vídeň Marie Alžběta z Königsegg-Aulendorfu 1634 – 12. 12. 1658 8. 10. Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu střed|150 px 23. 5. 1652 Brusel Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (č. 2) 21. 5. 1674 Langenargen: Marie Anna ze Sulzu (č. 7) Král moru, 2. kníže ze Schwarzenbergu (1683–1703). Tajný rada (1668), nejvyšší císařský maršálek a nejvyšší hofmistr císařovny (1692–1703). Ve své závěti stanovil, že se rod má v případě dvou synů knížete, kteří se dožijí plnoletosti, rozdělit na dvě linie – na primo- a sekundogenituru. K tomu došlo po 99 letech. 22. 10. 1703 Vídeň Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň 9. 10. Marie Arnoštka (Marie Ernestina) ze Schwarzenbergu střed|150 px 1649 Brusel Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu (č. 2) 21. 2. 1666 Vídeň: Jan Kristián I. z Eggenbergu 7. 9. 1641 – 14. 12. 1710 Praha Kněžna z Eggenbergu, 7. vévodkyně krumlovská (1717–1719). 4. 4. 1719 Vídeň Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň 10. 11. Adam František ze Schwarzenbergu střed|150 px 25. 9. 1680 Linec Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (č. 8) 13. 12. 1701 Vídeň: Eleonora Amálie z Lobkowicz 20. 6. 1682 Vídeň – 5. 5. 1741 Vídeň Jeho srdce bylo pohřbeno v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. 3. kníže ze Schwarzenbergu (1703–1732) a 8. vévoda krumlovský (1723–1732), nejvyšší císařský maršálek (1711–1722), nejvyšší císařský štolba (1722–1732) a dědic eggenberského majetku. V roce 1732 jej během tzv. Císařského honu u Brandýsa nad Labem smrtelně postřelil císař Karel VI.
Narodily se mu následující děti: 1. Marie Anna, provd. Bádenská (1706–1755) 2. Josef I. Adam (1722–1782; č. 15)
Manželka byla pohřbena v kostele sv. Víta v Českém Krumlově. 11. 6. 1732 Brandýs nad Labem Marie Anna ze Sulzu (č. 7) 11. (12.) Marie Terezie z Liechtensteinu 28. 12. 1721 Josef Jan Adam z Liechtensteinu 25. 5. 1690 Vídeň – 17. 12. 1732 Valtice 22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic: Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 15) Kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti: 1. Jan Nepomuk I. (1742–1789; pohřben v kostele sv. Jiljí a od roku 1877 ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 2. Marie Anna, provd. z Zinzendorfu (1744–1803) 3. Josef Václav (1745–1781) 4. Antonín (1746–1764; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Astheimu) 5. Marie Terezie (1747–1788; pohřbena v kostele sv. Jiljí a od roku 1877 ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 6. Marie Eleonora (1748–1786; pohřbena v kostele sv. Jiljí a od roku 1877 ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 7. František Josef (1749–1750; pohřben v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově) 8. Marie Josefa (1751–1755; č. 12) 9. Marie Ernestina, provd. Auerspergová (1752–1801) 19. 1. 1753 Vídeň Marie Anna Kateřina z Oettingen-Spielbergu 21. 9. 1693 Vídeň – 15. dubna 1729 Hlohov, Slezsko 12. 13. Marie Josefa ze Schwarzenbergu 24. 10. 1751 Vídeň Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (č. 15) 7. 4. 1755 Vídeň Marie Terezie z Liechtensteinu (č. 11) 13. 14. Antonín ze Schwarzenbergu 3. 5. 1772 Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou 11. 5. 1775 Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň 14. 14. Jan ze Schwarzenbergu 25. 5. 1770 Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou 13. 8. 1779 Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň 15. 12. Josef I. Adam ze Schwarzenbergu střed|150 px 15. 12. 1712 Vídeň Adam František ze Schwarzenbergu (č. 10) 22. 8. 1741 Bohosudov u Teplic: Marie Terezie z Liechtensteinu (č. 11) Dne 18. 2. 1782 byl pitván a balzamován a 19. 2. byl pohřben. Jeho srdce bylo pohřbeno v hrobce srdcí v kostele sv. Víta v Českém Krumlově a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. 4. kníže ze Schwarzenbergu a 9. vévoda krumlovský (1732–1782) 17. 2. 1782 Vídeň Eleonora Amálie z Lobkowicz 20. 6. 1682 Vídeň – 5. 5. 1741 Vídeň 16. 14. Eleonora Karolina ze Schwarzenbergu 28. 1. 1777 Vídeň Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou 25. 9. 1782 Vídeň Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň 17. 14. Jan ze Schwarzenbergu 23. 1. 1782 Vídeň Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 3. 7. 1742 Postoloprty – 5. 11. 1789 Hluboká nad Vltavou 12. 8. 1783 Vídeň Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 22. 5. 1747 Wallerstein – 25. 12. 1797 Vídeň
Příbuzenské vztahy pohřbených Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. Modře je vyznačen zakladatel primogenitury Josef II. ze Schwarzenbergu a zeleně zakladatel sekundogenitury Karel Filip ze Schwarzenbergu. Jedenáctá, třináctá a čtrnáctá generace jsou každá na dva řádky. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.
Odkazy Poznámky
Reference Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 169 Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 224 Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 225 Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 227 Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 228 Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 230 Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 241 Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 246 Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů, s. 283
Související články Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Český Krumlov) Rožmberská a schwarzenberská hrobka (Třeboň) Kostel svatého Jiljí (Domanín) Schwarzenberská hrobka (Domanín) Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou) Schwarzenberská hrobka (Murau)
Schwarzenbergvé (Vídeň) Kategorie:Šlechtická pohřebiště v Rakousku Kategorie:Hřbitovy ve Vídni Kategorie:Postaveno 1656 Kategorie:Pohřebiště Schwarzenbergů