Augusta National Golf Club, někdy zkráceně označovaný jako Augusta National nebo jen Augusta, případně také the National, je golfový klub na východním pobřeží USA. Augusta je druhé největší město ve státě Georgie. Na rozdíl od většiny soukromých klubů, které i v USA fungují jako neziskové organizace, je Augusta National Golf Club komerční soukromou společností a zásadně nezveřejňuje žádné informace o svých příjmech, majetku, členech ani prodeji vstupenek.
Klub je proslulý především každoročním pořádáním prestižního Masters Tournament začátkem dubna, což jeden ze čtyř mužských major šampionátů v profesionálním golfu a jediný major, který se hraje každý rok na stejném hřišti. Od roku 2019 společně s golfovým klubem Champions Retreat překvapivě spolupořádá také turnaj Augusta National Women's Amateur.
V roce 2009 se golfové hřiště umístilo na prvním místě v žebříčku 100 nejlepších amerických hřišť podle časopisu Golf Digest a v roce 2011 se umístilo na desátém místě při hodnocení podle architektury hřiště v žebříčku nejlepších klasických hřišť ve Spojených státech časopisu Golfweek.
Historie klubu a hřiště Klub založili Bobby Jones a Clifford Roberts v roce 1932, hřiště navrhli Bobby Jones a skotský golfový architekt Alister MacKenzie a poprvé bylo otevřeno ještě v témže roce. Pro tyto účely zakoupili pozemky bývalé školky a plantáže zvané Fruitland (později Fruitlands) o rozloze asi 365 akrů (necelých 150 hektarů).
Bobby Jones chtěl ve svém rodném státě Georgie vytvořit zimní golfové hřiště světové úrovně. Během prvního desetiletí existence klubu bylo kvůli velké hospodářské krizi a relativně odlehlé poloze Augusty málo členů a chyběly finance, což dvojici donutilo zrušit zamýšlené plány na „dámské hřiště“, squashové a tenisové kurty a různé budovy.
Prvním klubovým profesionálem se stal Ed Dudley, který tuto funkci vykonával až do roku 1957. Ed Dudley patřil k nejlepším turnajovým profesionálům své doby, na svém kontě měl 15 vítězství na PGA Tour. Turnaj Masters se poprvé konal v roce 1934 ve snaze přilákat davy diváků a hráčů. Svou prestiž a označení jako jeden ze čtyř major turnajů získal až později. Clifford Roberts přesvědčil Jonese, aby se na turnaj vrátil (svou sportovní kariéru původně ukončil již předtím). Jones byl zpočátku také proti názvu „Masters“.
V roce 1948 byli Dwight D. Eisenhower a jeho manželka Mamie osobně pozváni Cliffordem Robertsem do Augusty. Eisenhower si klub velmi oblíbil, stal se jeho členem a najal Robertse jako svého finančního poradce, který pro něj nechal v areálu postavit dům (tzv. Eisenhower Cabin). Později, během svého prezidentství (od roku 1953) navštívil Eisenhower klub Augusta National ještě 29krát.
Vybavení a areál Augusta je vyhlášená svým udržovaným bezvadným vzhledem: dováží se sem borové jehličí, z nenápadných reproduktorů se pouštějí zvuky ptáků a dokonce i rybníky byly kdysi přibarvovány více na modro. Klub je dále proslulý svými azalkami a dříny.
Pravidla a zásady kladené na zaměstnance, členy klubu a návštěvníky (interně označované jako „patroni") jsou notoricky přísné. Není dovoleno používat mobilní telefony ani jiná elektronická zařízení (s výjimkou tiskové budovy), není dovoleno běhat ani hlasitě mluvit. Na dodržování těchto pravidel dohlíží ochranka, kterou tradičně zajišťuje společnost Pinkerton. Kdo tato nebo další pravidla poruší, je trvale vykázán, případně je dokonce stíhán, pokud je to možné.
K dalším významným budovám a zařízením patří Butler Cabin poblíž jamky 18, bývalý plantážnický dům, kde se vítězům turnaje předává známé zelené sako, klubovna poblíž první jamky, která pochází z 50. let 19. století a má dobře zásobený vinný sklípek, a tréninkové odpaliště. Tři velké kabiny na pozemku jsou vyhrazeny pro sponzory turnaje – od roku 2020 pro společnosti Mercedes-Benz, IBM a AT&T.
V klubové budově určené pro novináře jsou k dispozici moderní televizní studia, bezplatná restaurace a další možnosti občerstvení, toalety s personálem a kožená křesla. Kamery umístěné po celém hřišti jsou podzemními kabely přímo propojeny s budovou novinářského centra.
Berckmans Place Berckmans Place, zkráceně nazývaný Berckmans nebo jen BP, je neveřejný nákupní a stravovací komplex o rozloze 90 000 čtverečních stop (necelých 8500 m²) postavený v roce 2012. V provozu je každý rok jeden týden, a to v době konání Masters. Vstupenky na tento týden stojí 10 000 dolarů a vyžadují souhlas klubu; limit je 10 vstupenek. Stejně jako v ostatních prostorách klubu není povoleno používat mobilní telefony ani fotografovat.
V ceně je zahrnuto bezplatné stravování v pěti restauracích s plným servisem, z nichž každá pojme stovky hostů. Dále jsou zde např. obsluhované koupelnové kabinky, které jsou po každém použití dezinfikovány. K dispozici je dále mimo jiné obchod s profesionálním golfovým vybavením a čtyři greeny nazvané „Putting Experience“: tři zmenšené repliky jamek 7, 14, 6 a „kompozitní hřiště“. Zákazníci BP mohou využívat exkluzivní parkoviště a vjezd. Areál se nachází v blízkosti jamky 5. Berckmans Place je pojmenován po Belgičanovi Louisi Mathieu Berckmansovi, jehož rodina v letech 1858 až 1910 vlastnila pozemky, na kterých je klub postaven.
Názvy jamek Každá jamka má kromě číselného označení i tradiční slovní název podle rostliny, která je v jejím okolí vysázena (v případě jamky č. 7 nazvané „Pampa“ jde o označení vysoké trávy, které se v angličtině říká „pampa grass“: vědecké jméno této trávy je „Cortaderia selloana“). Tabulka uvádí názvy platné v dubnu 2017 (některé jamky byly v minulosti přejmenovány).
JamkaParPrůměr skóreNázevPřeklad názvu144,24Tea OliveVonokvětka libovonná254,79Pink DogwoodDřín květnatý344,08Flowering PeachOkrasná broskvoň433,29Flowering CrabappleOkrasná jabloň544,26MagnoliaMagnólie633,14JuniperJalovec744,15PampasPampa854,83Yellow JasmineJasmínovec vždyzelený944,15Carolina CherryBobkovišeň karolínská1044,31CamelliaKamélie1144,30White DogwoodSvída bílá1233,29Golden BellZlatice převislá1354,79AzaleaAzalka1444,17Chinese FirOstrolistec kopinatý1554,78Fire ThornHlohyně1633,15RedbudZmarlika1744,16NandinaNandina domácí (nebeský bambus)1844,23HollyCesmína
400px|náhled|vpravo|Mapka hřiště (OpenStreet Map)
Délka a obtížnost hřiště Jako většina hřišť, kde hrají profesionálové, bylo hřiště (kromě řady dalších úprav) mnohokrát prodlužováno (což si mimo jiné vyžádalo přikoupení dalších pozemků, které původně nebyly součástí areálu). Délka hřiště pro vybrané roky je následující (ke změnám došlo vícekrát, než je zde uvedeno): 1940: 6800 yardů (6218 metrů) 1960: 6980 yardů (6383 metrů) 1980: 7040 yardů (6437 metrů) 2020: 7475 yardů (6835 metrů) 2022: 7510 yardů (6870 metrů)
Deklarovaný par jednotlivých jamek a délku (v yardech) pro odpaliště během Masters a pro „běžné“ členy klubu v roce 2023 shrnuje následující tabulka. Na rozdíl od většiny ostatních soukromých nebo veřejných golfových hřišť v USA neprošlo hřiště Augusta National nikdy oficiálním normováním. Během turnaje Masters v roce 1990 tým hodnotitelů USGA, organizovaný časopisem Golf Digest, hodnotil hřiště a udělil mu neoficiálně normu 76,2. V roce 2009 bylo hřiště znovu hodnoceno a získalo neoficiálně normu 78,1.
Jamka1234567891–910111213141516171810–18Celkem Par454343454364435453443672 Masters445575350240495180450570460376549552015554544055017044046537807545 člen365515340170400165330480395316045040014545538047514537038532056365
SubAir System Greeny hřiště jsou pečlivě udržovány tak, aby poskytovaly tvrdý a rychlý golfový povrch. Greeny tohoto hřiště jsou proslulé svou rychlostí, přesné hodnoty však také nejsou známy, dokonce ani během Masters klub nikdy oficiálně nezveřejňuje rychlost greenů. Této tvrdosti a rychlosti napomáhá ve své době zcela unikátní podzemní zavlažovací a ventilační systém, známý jako SubAir System, který v roce 1994 vyvinul a nainstaloval správce hřiště Marsh Benson. Systém SubAir byl tak úspěšný, že brzy vznikla samostatná společnost v nedalekém Graniteville v Jižní Karolíně, která navrhla a nainstalovala podobné automatické systémy odsávání vody na hřištích jako Pebble Beach, East Lake, Citi Field a Citizens Bank Park.
Písek pro bunkery Bunkery neobsahují tradiční písek obvyklý na většině golfových hřišť, ale zářivě bílý granulovaný křemen (označený jako „Spruce Pine sand“ a SP55), který vzniká jako vedlejší produkt při těžbě v živcových dolech v těžebním revíru Spruce Pine ve městě Spruce Pine v Severní Karolíně a jeho okolí. Augusta používá Spruce Pine pro své bunkery od počátku 70. let 20. století, kdy Clifford Roberts navštívil Linville Golf Club v Linville v Severní Karolíně, který v té době tento materiál již používal. Protože těžební společnost tento svůj vedlejší produkt poskytuje hřišti zdarma, Clifford Roberts na oplátku majiteli společnosti nabídl, že je v Augustě kdykoli vítaným hostem, a později mu daroval šest permanentek na Masters.
Amen Corner vpravo|náhled|Jamka 12 s potokem Rae's Creek Potok Rae's Creek protíná jihovýchodní roh pozemku Augusta National. Potok zásadním způsobem ovlivňuje celkovou podobu a obtížnost jamky č. 12, protože protéká před greenem této jamky. Jeho přítok je patrný na odpališti č. 13 a protéká zadní části greenu č. 11. Jedná se o nejnižší místo hřiště. Za 12. a 13. odpalištěm přes potok vedou Hoganův a Nelsonův most, které jsou často vidět během televizních přenosů z Masters Tournament a vyskytují se na mnoha ikonických fotografiích. Ben Hogan vyhrál Masters v letech 1951 a 1953, Byron Nelson v letech 1937 a 1942, oba kromě toho vyhráli další major golfové turnaje. Potok byl pojmenován po bývalém majiteli pozemků Johnu Raeovi, který zemřel v roce 1789.
Trojice jamek 11, 12 a 13 je nazývána přezdívkou Amen Corner – tento název jim dal v roce 1958 redaktor časopisu Sports Illustrated Herbert Warren Wind, inspirován jazzovou skladbou Shoutin' in That Amen Corner. Jamky 11 a 12 jsou druhou, resp. čtvrtou nejobtížnější jamkou hřiště a právě potok Rae's Creek jim dodává na obtížnosti. Říká se, že Masters se rozhoduje v neděli na druhé devítce a Amen Corner je její klíčovou součástí – a pro diváky jedno z nejzajímavějších míst na hřišti. Herbert Wind chtěl označením popsat dramatické okamžiky, které se odehrály na těchto jamkách ve zmiňovaném roce 1958. Arnold Palmer právě tady rozhodl o svém prvním vítězství na Masters.
Pozoruhodné výkony zde byly zaznamenány již předtím, než trojice jamek získala tuto společnou přezdívku. Byron Nelson při svém vítězství v roce 1937 na 12. a 13. jamce zahrál pozoruhodný výsledek birdie + eagle. Sam Snead na 12. jamce v roce 1949 předvedl úžasný záchranný úder, který ho rovněž dovedl k vítězství. Na druhé straně mnoho hráčů zde ztratilo naději nejen na vítězství, ale často i na dobrý výsledek. Rory McIlroy v roce 2011 po třech kolech vedl o čtyři rány. V posledním kole zahrál na jamkách 10 až 12 celkem 6 ran nad par, po dalším bogey na 15. jamce skončil kolo s 80 ranami a propadl se až na dělené patnácté místo. Jordan Spieth v nedělním finálovém kole v roce 2016 zahrál na jamce č. 12 čtyři rány nad par a ztratil tak vedení o dvě rány a nakonec i prvenství v turnaji.
vpravo|náhled|Eisenhowerova borovice v roce 2011
Další prvky na hřišti Mezi nejznámější stromy na hřišti patří „The Big Oak Tree“ (Velký dub) a již neexistující „Eisenhower Pine“ (Eisenhowerova borovice). „The Big Oak Tree“ se nachází na straně golfového hřiště u klubovny a byl vysazen v 50. letech 19. století. „Eisenhower Pine“ se nacházela u 17. jamky asi 210 yardů od odpaliště. Prezident Dwight D. Eisenhower, člen klubu Augusta National, strom tolikrát zasáhl, že na schůzi klubu v roce 1956 navrhl jeho pokácení. Předseda klubu Clifford Roberts nechtěl prezidenta urazit, proto schůzi okamžitě přerušil, místo aby žádost zamítl. V únoru 2014 byl Eisenhowerův strom odstraněn poté, co utrpěl rozsáhlé poškození během ledové bouře.