Jan Zítek (24. června 1826 Praha – 6. července 1895 Lčovice) byl český malíř a rytec, bratr architekta Josefa Zítka (tvůrce původního návrhu Národního divadla).
Život Jan Zítek byl starší syn Josefa Zítka (1793–1832) a Josefy, rozené Filemanové (1797–1856). Otec, pocházející z Bzové u Žebráku, odešel ve 20. letech 19. století do Prahy, kde se oženil, syn Jan se narodil krátce po svatbě. V roce 1832 se otec nakazil cholerou a zemřel, jeho třetí syn (druhý syn, též Josef, zemřel krátce po narození) Josef Zítek, pozdější architekt, se narodil po smrti svého otce.
Vdova Josefa Zítkova živila po smrti manžela sebe a své dva syny šitím a praním prádla a musela se zadlužovat. Lepší místo nalezla až v roce 1839, kdy se stala pradlenou u advokáta Adolfa Maria Pinkase a přestěhovala se s dětmi do jeho domu na Kampě č. 515. Dům navštěvovaly významné osobnosti českého života jako František Palacký, Karel Havlíček Borovský a Josef Mánes. Sourozenci se sblížili s Pinkasovým synem Soběslavem Hippolytem (1827–1901), pozdějším malířem.
Právě Josef Mánes, který si povšiml zájmu všech tří chlapců o kreslení, inspiroval nejspíš Jana Zítka k zájmu o rytinu. V polovině 40. let 19. století získal Jan stipendium na rytecké škole při pražské polytechnice, kterou vedl Jiří Döbler. Po jeho smrti, v roce 1845 získal Jan Zítek od českých stav stipendium do Vídně, kde se stal žákem vídeňské Akademie a vypracoval se na vynikajícího mědirytce. V roce 1860 se vrátil do Prahy, kde byl zaměstnán jako suplent na pražské reálce, poté se vrátil do Vídně, kde se věnoval výhradně rytině
V roce 1864 přijal profesuru učitele kreslení v Gorici, v roce 1865 se natrvalo vrátil do Prahy. Jeho žáky na reálce v Praze byli např. Antonín Chitussi, Emanuel Krescenc Liška, Jan Zeyer, Adolf a Karel Liebscherovi. Jeho zdraví nebylo pevné a roku 1867 odjel po záchvatu mrtvice na léčení, které mu finančně umožnil bratr Josef, do Rožnova pod Radhoštěm; později navštěvoval každoročně lázně, zejména Jeseník (Gräfenberg).
Od roku 1865 do odchodu do důchodu (1874) byl profesorem architektury na pražské reálce.
Když v roce 1888 manželka Marie Zítková zemřela, postaral se o svého nemocného bratra Josef Zítek, který ho přestěhoval do svého bytu. Zemřel na zámku svého bratra ve Lčovicích a byl pochován na hřbitově v Malenicích.
Rodinný život Manželka, rozená Marie Edle (šlechtična) von Schragl (1836–1858) pocházela ze Štýrského Hradce. Manželství bylo bezdětné.
Dílo Jan Zítek byl znám především svými rytinami podle kreseb významných výtvarných umělců.
Galerie
Zajímavost Zítkův kolega na pražské reálce Ferdinand Vaněk zanechal na jeho tamní působení vzpomínky velmi osobního charakteru. Vypověděl např., že napadal na levou nohu, pravděpodobně po mrtvici, a že byl proto předmětem posměchu profesorského sboru i studentů, i když si ho jako pedagoga vážili. O jeho češtině (po pobytu ve Vídni a Gorizii, kde vyučoval v němčině) prohlásil:
Odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Narození 24. června Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 6. července Kategorie:Úmrtí v roce 1895 Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Čeští rytci Kategorie:Muži -->