Strategie od zemědělce ke spotřebiteli (Od zemědělce ke spotřebiteli, Od vidlí po vidličku, Z vidlí na vidličku, Farm to Fork) je důležitou součástí Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), která úzce navazuje na Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti. Představuje vizi rozsáhlé transformace celého evropského zemědělství včetně navazujících odvětví, jejímž cílem má být obnova biologické rozmanitosti v zemědělské krajině a pokles emisí skleníkových plynů ze zemědělského sektoru. Dalšími cíli je rovněž zajištění potravinové bezpečnosti, zlepšení podmínek chovu zvířat, zvýšení kvality potravin a tím i zdraví obyvatel. Významnými opatřeními má být např. snížení používání nebezpečnějších pesticidů o 50 %, pokles ve využívání hnojiv o 20 %, snížení spotřeby antibiotik v živočišné výrobě o 50 % a vyhrazení 25 % zemědělské půdy na ekologické zemědělství. Evropa hodlá tlačit i na dovozce potravin z mimo-unijních zemí, aby rovněž dodržovaly určité ekologické standardy. Strategie od zemědělce ke spotřebiteli, jakož i celá Zelená dohoda pro Evropu, není právně závazným dokumentem. Její cíle proto musejí být prováděny prostřednictvím dalších nástrojů, mezi které patří především Společná zemědělská politika, Společná rybářská politika a řada evropských zákonů. Všechny cíle a opatření této strategie mají být zavedeny do roku 2030.
Obsah strategie Strategie Od vidlí po vidličku navazuje na Strategii EU pro biodiverzitu a rozvíjí její cíle v oblasti zemědělství. Obě strategie jsou proto v souladu a vzájemně se doplňují.
Obnova biologické rozmanitosti V souladu se Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti má být 25 % zemědělské půdy vyhrazeno pro ekologické zemědělství, které má značně pozitivní efekt na biodiverzitu. To by mělo být výrazně podporováno skrze přímé platby Společné zemědělské politiky (tzv. ekoschémata), ale také podporou trhu s ekologickými produkty například jejich propagací a poptávkou ze strany veřejného sektoru. Výrazně omezeno má být také využívání pesticidů, kdy spotřeba těch nebezpečnějších má klesnout o 50 %. V této souvislosti se mluví o podpoře alternativních metod ochrany sklizně, jako je střídání plodin nebo mechanické odstraňování plevelů. O 20 % má klesnout rovněž celkové množství používaných hnojiv, přičemž úniky hnojiv do okolí se mají snížit o 50 %. Tím má být zamezeno eutrofizaci a znečišťování vod, ke kterému dochází v důsledku splachování živin z polí.
Aby snížení množství hnojiv a pesticidů nevedlo k příliš velkému propadu zemědělské produkce, mají být v rámci Společné zemědělské politiky podporovány technologie precizního zemědělství, které detailně zkoumají vlastnosti půdy v různých místech pozemku a umožňují tak dávkovat množství a skladbu hnojiv přímo na míru konkrétnímu pozemku v dané poloze. Stejný přístup lze využít také k lepšímu dávkování pesticidů či k optimalizaci zavlažování, díky čemuž je možné výrazně snížit množství používaných hnojiv, pesticidů i vody, aniž by to ovlivnilo objem zemědělské produkce. Rozvoj umělé inteligence také umožňuje vývoj technologií, které mohou pesticidy do značné míry nahradit. Jedná se např. o mechanické odstraňování plevelů, založené na strojovém učení, které často vykonávají autonomní zemědělská vozidla. Přímo zmiňovaná je v této souvislosti např. podpora zavedení vysokorychlostního širokopásmového internetu do venkovských oblastí, který je pro tyto technologie nezbytný. Dále se počítá s širokým uplatněním evropských družicových systémů Copernicus a Galileo.
Kromě těchto metod se zvažuje také podpora novým genomickým technikám jako je sekvenování, které by mohlo vést k šlechtění plodin odolnějších vůči škůdcům. Zmiňována je také podpora agrolesnictví a agroekologie. Součástí návrhů strategie je také zastropování zemědělských dotací pro velké agrární podniky, které byly dosud hlavním příjemcem dotací, a přesměrování finančních toků směrem k drobným a ekologicky hospodařícím farmářům.
Kromě zemědělského a potravinářského sektoru se strategie dotýká také rybářského průmyslu. Prostřednictvím opatření v rámci Společné rybářské politiky má být dosaženo udržitelné produkce ryb a mořských plodů. To znamená především zajištění udržitelných stavů rybích populací, ale také třeba účinnější kontrola zákazu výmětů (jde o praxi, kdy rybáři vyhazují zpět do moře chycené, a často už mrtvé, ryby těch druhů, u nichž byly překročeny rybolovné kvóty). Evropská komise chce také posílit řízení rybolovu ve Středomoří.
Snižování emisí skleníkových plynů Strategie si klade za cíl výrazně snížit emise skleníkových plynů, souvisejících se zemědělskou a potravinářskou výrobou, a za tímto účelem navrhuje celou řadu opatření. Jedním z nich je podpora zemědělců a lesníků, kteří by prostřednictvím Společné zemědělské politiky měli být odměňovány za postupy, díky nimž dochází k pohlcování a ukládání uhlíku do zemědělská či lesní půdy. Kontrola účinnosti takovýchto postupů by měla být prováděna pomocí vhodné certifikace.
Zemědělci by měli ve větší míře budovat bioplynky na výrobu metanu z hnoje, splašek a potravinářských či komunálních odpadů. To má vést k poklesu emisí z hnoje a ke zvýšení produkce obnovitelných zdrojů energie. Zemědělci mají být rovněž motivováni k tomu, aby na střechy stodol, chlévů a jiných zemědělských staveb umisťovali fotovoltaické panely.
Zemědělství je zodpovědné za 10,3 % všech emisí skleníkových plynů, z čehož 70 % připadá na živočišnou výrobu (především ve formě metanu a dusíkatých plynů). Živočišná výroba zároveň využívá 68 % celkové zemědělské půdy v EU. Strategie proto přichází s řadou řešení, která mají negativní dopady živočišné výroby zmírňovat. Jedním z nich je větší využívání alternativních krmiv na bázi hmyzu, mořských řas či rybího odpadu. V EU by také měl být podporován chov studenokrevných živočichů, který je emisně i prostorově šetrnější než chov tradičních hospodářských zvířat. Přímo zmiňována je podpora rybích farem a farem produkující mořské plody. Zvláštní důraz je kladen na potenciál produkce mořských řas.
Zajištění potravinové bezpečnosti Strategie upozorňuje na zranitelnost evropské produkce potravin v souvislosti s malou odolností zemědělských plodin a hospodářských zvířat vůči novým chorobám, výkyvům počasí a klimatickým změnám. Neutěšená situace v tomto ohledu je dána především průmyslovým charakterem rostlinné i živočišné produkce, spojené s malým počtem pěstovaných druhů plodin či chovaných zvířat a špatnými podmínkami zvířat ve velkochovech. Strategie proto počítá se zajištěním dostatečné nabídky osiv odrůd přizpůsobených místním podmínkám a výrazné zlepšení podmínek chovaných zvířat. Do roku 2030 se mát také snížit množství používaných antibiotik v živočišné výrobě o 50 %.
Strategie rovněž plánuje zkracovat potravinové řetězce, podporovat lokální výrobu a zvýhodňovat ekologicky vyráběné potraviny. Zlepšení podmínek zvířat ve velkochovech a využívání rozmanitých druhů plodin a plemen zvířat má spolu s rozvojem ekologického zemědělství vést k větší odolnosti potravinové produkce a připravenosti na klimatické změny.
Dosažení udržitelné spotřeby Lidé v EU spotřebovávají nadměrné množství masa a tuků, což má velké dopady jak na biodiverzitu a emise skleníkových plynů, tak i na zdravotní stav obyvatelstva. Strategie proto usiluje o propagaci zdravé výživy a rostlinné stravy s cílem snížit konzumaci masa, a to především červeného. Kromě propagace budou k dosažení změn ve spotřebních návycích využity také ekonomické nástroje, jako např. rozdílné sazby DPH na různé druhy potravin nebo nákupy ekologických potravin školami a jinými státními institucemi. Na předních stranách všech potravin budou povinně umisťovány informace o nutriční hodnotě výrobku podle harmonizovaného evropského systému značení, který by měl spotřebitelům pomoci rozhodovat se pro zdravé a udržitelné potraviny. Pro obchodní řetězce a distributory potravin bude vypracován kodex pro odpovědné marketingové a podnikatelské chování a bude vyžádán příslib jeho dodržování. Snížením spotřeby masa se zmírní tlak na živočišnou výrobu a tím i na intenzivní využívání zemědělské půdy. To umožní udržet v EU potravinovou soběstačnost i při současném zvyšování neproduktivních ploch, omezení pesticidů a rozvoji ekologického zemědělství.
Podpora globální transformace Evropská unie plánuje využít mezinárodních mnohostranných i dvoustranných fór k prosazování ekologické transformace i na globální úrovni. K tomuto cíli hodlá využít skutečnosti, že Evropa představuje významný trh pro mnoho dodavatelů ze zahraničí. EU bude bránit dovozu potravin a jiných komodit, které jsou spojeny s odlesňováním, nadměrným rybolovem či degradací životního prostředí, čímž bude tlačit na cizí státy i firmy, aby se řídili podobnými principy jako Evropa. K monitorování stavu životního prostředí a plnění ekologických závazků na území EU i ve světě budou využívány mimo jiné evropské družicové systémy.
Implementace strategie Strategie Od vidlí po vidličku byla společně se Strategií EU pro biodiverzitu představena Evropskou komisí v květnu roku 2020 a v říjnu roku 2021 byla schválena Evropským parlamentem. Avšak přestože jsou tyto strategie oficiálně schválené, jejich cíle nejsou pro členské státy EU právně závazné. Text strategií je proto třeba chápat především jako záměr, který evropská komise spolu s evropským parlamentem hodlají prosazovat. Jednotlivé cíle strategie jsou prosazovány hlavně prostřednictvím Společné zemědělské politiky a Společné rybářské politiky, jejichž pravidla již pro členské státy závazné jsou. Mezi další nástroje patří prosazování evropských zákonů jako např. směrnice o používání pesticidů.
Opozice vůči strategii Cíle strategie Od vidlí po vidličku se výrazně dotknou konvenčně hospodařících zemědělských podniků, výrobců pesticidů i jiných subjektů, kteří se proto k cílům strategie staví od počátku odmítavě. Nejhlasitější kritika zaznívá od organizace Copa Cogeca, což je největší evropský svaz organizací, lobujících především za zájmy velkých agrárních a potravinářských podniků. Dalším výrazným protivníkem je uskupení ECPA (European Crop protection Association), které sdružuje lobbistické organizace výrobců pesticidů. náhled|Slide z uniklé interní prezentace, v němž Copa Cogeca popisuje svůj boj proti strategii Od vidlí po vidličku. V říjnu roku 2021 unikl na veřejnost interní dokument organizace Copa Cogeca ve formě powerpointové prezentace, z něhož je zřejmé, že zástupci agrárního průmyslu a výrobců pesticidů vedli proti strategii promyšlenou kampaň s cílem zabránit jejímu schválení evropským parlamentem. Lobbisté si zaplatili zpracování několika tzv. dopadových studií, které měli dokazovat, že cíle strategie jsou nerealistické, nebudou mít na biodiverzitu žádný efekt a zásadním způsobem poškodí evropské zemědělce i potravinovou soběstačnost Evropy. Závěry těchto studií byly záměrně šířeny po internetu a na sociálních sítích právě v době, kdy se schylovalo k hlasování v evropském parlamentu. Z uniklé prezentace vyplynula rovněž překvapivá informace, že se na této kampani podílel i mediální portál Euractiv.