Postupné vyřazování (phase-out) vozidel na fosilní paliva je soubor navrhovaných či plněných opatření na úrovni států, která mají za cíl omezit či zakázat prodej nových vozidel poháněných fosilními palivy, jako je benzín, nafta, petrolej a topný olej, a postupně vyřadit všechna vozidla na fosilní paliva z dopravního provozu. Jedná se o jednu ze tří nejdůležitějších částí celkového procesu vyřazování fosilních paliv, dalšími body jsou vyřazování elektráren na fosilní paliva pro výrobu elektřiny a dekarbonizace průmyslu.

Mnoho zemí a měst po celém světě prohlásilo, že někdy v budoucnu zakážou prodej osobních vozidel (především osobních automobilů a autobusů) poháněných fosilními palivy, jako je benzín, LPG a nafta. Synonyma pro zákazy zahrnují výrazy jako „zákaz aut naftu“, „zákaz aut na benzín“, „zákaz aut na benzín a naftu“ nebo prostě „zákaz nafty“. Další metodou postupného vyřazování je stanovení bezemisních zón ve městech.

Na několika místech byly stanoveny termíny zákazu jiných typů vozidel, například lodí a nákladních automobilů na fosilní paliva.

Důvody Důvody pro zákaz dalšího prodeje vozidel na fosilní paliva zahrnují: snížení zdravotních rizik způsobených znečišťujícími částicemi, zejména PM10 u dieselových motorů, a dalšími emisemi, zejména oxidy dusíku; splnění vnitrostátních cílů v oblasti skleníkových plynů, například CO2, v rámci mezinárodních dohod, jako je Kjótský protokol a Pařížská dohoda, nebo energetická nezávislost. Záměr zakázat vozidla poháněná fosilními palivy je pro vlády atraktivní, protože nabízí jednodušší cíl dodržování předpisů ve srovnání s uhlíkovou daní nebo postupným vyřazováním fosilních paliv. náhled|Nabíjení BMW i3 v Amsterdamu. Podíl elektromobilů na světovém trhu v roce 2021 činil přibližně 5 %. Automobilový průmysl se s různým úspěchem snaží zavádět elektromobily, aby se přizpůsobil zákazům, a někteří lidé z oboru v nich vidí možný zdroj peněz na klesajícím trhu. Studie Technické univerzity v Eindhovenu z roku 2020 ukázala, že výrobní emise baterií nových elektromobilů jsou mnohem menší, než se předpokládalo ve studii IVL z roku 2017[pozn. 1] (přibližně 75 kg CO2/kWh), a že životnost lithiových baterií je také mnohem delší, než se dříve předpokládalo (nejméně 12 let při ročním nájezdu 15 000 km): jsou čistší než spalovací automobily poháněné naftou nebo benzinem.

Existuje určitý odpor proti prostému přechodu od automobilů poháněných fosilními palivy k elektromobilům, protože by stále vyžadovaly velkou část městské půdy, na druhou stranu existuje mnoho typů (elektrických) vozidel, která zabírají málo místa, jako jsou (nákladní) jízdní kola a elektrické motocykly a skútry. Částečnou alternativu k nahrazení všech vozidel na fosilní paliva elektromobily představuje zatraktivnění a umožnění chůze na krátké vzdálenosti, zejména v městských oblastech, pomocí opatření, jako je odstranění silnic a parkovacích míst a zlepšení cyklistické infrastruktury a chodníků. Ačkoli je zatím jen velmi málo měst zcela bez aut (např. Benátky), některá z nich zakazují všechna auta v částech města, např. v centrech měst.

Metody Zákaz vozidel na fosilní paliva v určitém rozsahu vyžaduje, aby orgány přijaly právní předpisy, které je určitým způsobem omezují. Navrhované metody zahrnují:

Zákaz dalšího prodeje nebo registrace nových vozidel poháněných určitými palivy od určitého data v určité oblasti. Ke dni zavedení zákazu by stávající vozidla zůstala legálně v provozu na veřejných komunikacích. Zákaz dovozu nových vozidel na určitá paliva od určitého data do určité oblasti. To se plánuje v zemích, jako je Dánsko, Izrael a Švýcarsko; některé země, jako například Izrael, však nemají na toto téma žádnou legislativu. Zákaz jakéhokoli používání určitých vozidel poháněných určitými palivy od určitého data na určitém území. Taková omezení již platí v mnoha evropských městech, obvykle v rámci jejich nízkoemisních zón. Zpřísnění emisní legislativy natolik, že ji ve skutečnosti nelze splnit.

Vozidla s palivovými články (elektromobily) (FCV nebo FCEV) umožňují také provoz na (některá) nefosilní paliva (tj. vodík, ethanol, methanol).

Města obvykle využívají zavedení nízkoemisních zón nebo bezemisních zón, někdy s doprovodnou nálepkou certifikátu kvality ovzduší, jako je Crit'air (Francie), k omezení používání automobilů na fosilní paliva na části nebo na celém svém území. Počet, velikost a přísnost těchto zón se zvyšuje. Některé zákazy ve městech v zemích, jako je Itálie, Německo a Švýcarsko, jsou aktivovány pouze dočasně v určitou denní dobu, v zimě nebo při vyhlášení smogové pohotovosti (například v Itálii v lednu 2020); tyto zákazy přímo nepřispívají k postupnému vyřazování vozidel na fosilní paliva, ale snižují atraktivitu vlastnictví a používání těchto vozidel, protože se omezuje jejich užitečnost a zvyšují se náklady na jejich provoz.

Některé země poskytují spotřebitelům různé pobídky, jako jsou dotace nebo daňové úlevy, aby stimulovaly nákup elektromobilů, zatímco vozidla na fosilní paliva jsou stále více zdaňována.

S pomocí vládních pobídek se Norsko stalo první zemí, kde byla v roce 2021 většina nově prodaných vozidel na elektrický pohon. V lednu 2022 bylo 88 % nových vozidel prodaných v zemi elektrických a na základě současných trendů by s největší pravděpodobností dosáhli cíle, aby se od roku 2025 neprodávala žádná nová vozidla na fosilní paliva.

Místa s plánovanými omezeními pro vozidla na fosilní paliva

Mezinárodní nebo nadnárodní V roce 2018 Dánsko navrhlo celoevropský zákaz benzinových a naftových aut, ale ukázalo se, že je to v rozporu s předpisy EU. V říjnu 2019 předložilo Dánsko návrh na postupné vyřazení vozidel na fosilní paliva na úrovni členských států do roku 2030, který podpořilo dalších 10 členských států EU. V červenci 2021 se Francie postavila proti zákazu automobilů se spalovacím motorem a zejména hybridních vozidel. V červenci 2021 navrhla Evropská komise 100% snížení emisí u nově prodávaných osobních automobilů a dodávek od roku 2035. Dne 8. června 2022 Evropský parlament návrh Evropské komise podpořil, ale před přijetím konečného zákona byla nutná dohoda s členskými státy Evropské unie. 22. června 2022 německý ministr financí Christian Lindner prohlásil, že jeho vláda se zákazem odmítne souhlasit. Dne 29. června 2022 však po 16 hodinách jednání všichni ministři pro klima 27 členských států EU souhlasili s návrhem Komise (součást balíčku „Fit for 55“), který fakticky zakazoval prodej nových spalovacích vozidel do roku 2035 (prostřednictvím „[zavedení] cíle 100% snížení emisí CO2 do roku 2035 pro nové osobní a dodávkové automobily“). Německo podpořilo cíl pro rok 2035 a položilo Komisi otázku, zda by návrh mohla splnit i hybridní vozidla nebo paliva s neutrálními emisemi CO2; Frans Timmermans odpověděl, že Komise si ponechává „otevřenou mysl“, ale v té době „hybridy nepřinášejí dostatečné snížení emisí a alternativní paliva jsou neúměrně drahá“.

Státy Mezi země, které navrhly zákaz nebo zavedly 100% prodej vozidel s nulovými emisemi, patří Čína (včetně Hongkongu a Macaa), Japonsko, Singapur, Velká Británie, Jižní Korea, Island, Dánsko, Švédsko, Norsko, Slovinsko, Německo, Itálie, Francie, Belgie, Nizozemsko, Portugalsko, Kanada, 12 států USA, které se připojily ke kalifornskému programu vozidel s nulovými emisemi, Srí Lanka, Kapverdy a Kostarika.

Signatáři Glasgowské deklarace Státy, které podepsaly Glasgowskou deklaraci, se zavázaly zakázat prodej nových vozidel s emisemi nejpozději do roku 2040. Signatářskými státy jsou mimo jiné: Ázerbájdžán, Dominikánská republika, Finsko, Ghana, Chorvatsko, Kambodža, Kapverdy, Keňa, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Mexiko, Maroko, Nový Zéland, Paraguay, Polsko, Rakousko, Rwanda, Salvador, Turecko a Uruguay.

upright=3|center|náhled|Mapa navržených zákazů.

Stát Zákaz od rokuStav Rozsah Podrobnosti Belgie 2026 2029 Klimatický plán Od 2026 nelze daňově uplatňovat náklady na provoz benzínových a naftových zaměstnaneckých vozidel 2029: (Vlámsko) Nafta, benzín 2026: Pouze pro nové automobily, které jsou poskytovány jako benefit zaměstnancům 2029: (Vlámsko) Prodej nových osobních a dodávkových automobilů Kanada 2035Klimatický plán Nafta, benzín, neelektrické Prodej nových lehkých užitkových vozidel. Všechna lehká užitková vozidla s motory s vnitřním spalováním budou postupně vyřazena a do roku 2050 nahrazena 100 % elektromobily. Chile 2035 Nová zelená dohoda chilské vlády. Nafta, benzín Prodej nových vozidel Čínská lidová republika 2035 Vládní klimatický plán Nafta, benzín Prodej a registrace nových soukromých aut na fosilní paliva Tchaj-wan 2040 Vládní klimatický plán oznámený Agenturou na ochranu životního prostředí Nafta, benzín Veškeré používání autobusů a automobilů ve vlastnictví státu (2030), veškerý prodej motocyklů (2035), veškerý prodej automobilů (2040) Kostarika 2050https://presidencia.go.cr/comunicados/2019/02/sintesis-plan-nacional-de-descarbonizacion-2018-2050/ "SÍNTESIS: PLAN NACIONAL DE DESCARBONIZACIÓN 2018–2050 [...] 2050: 100% de las ventas de vehículos ligeros nuevos será de vehículos cero emisiones Navrženo prezidentem Kostariky Carlosem Avarem v roce 2019 Nafta, benzín Prodej osobních a dodávkových vozidel Dánsko 2030–2035 Nafta, benzín Prodej nových vozidel (2030), nová hybridní vozidla budou povolena až do 2035. Egypt 2040 Vládní plán Nafta, benzín, neelektrická Prodej nových vozidel Německo 2030Rozhodnutí Spolkového sněmu Vozidla s emisemi Prodej nových vozidel Řecko 2030 Vládní plán Vozidla s emisemi, neelektrická Prodej nových vozidel Hongkong 2035 Legislativní plán administrativy Hongkongu, rozhodnutí vlády Číny Nafta, benzín Prodej a registrace nových soukromých vozidel Island 2030Klimatický plán Vozidla poháněná výhradně naftou či benzínem Prodej nových vozidel, ale s výjimkami z regionálních důvodů (oblasti, kde by bylo obtížné zakázat benzinové nebo naftové automobily). Indie 2040 Vládní závazek Petrol, diesel Prodej nových vozidel Indonésie 2050 Navrženo vládou Nafta, benzín Prodej motocyklů (2040), prodej všech vozidel (2050) Izrael 2030 Vozidla s emisemi, non-electric Prodej nových vozidel, nově dovážená vozidla Itálie 2035 Směrnice ministerstva ekologické transformace Vozidla s emisemi Prodej nových soukromých vozidel do roku 2035Prodej nových užitkových vozidel do roku 2040 Japonsko 2035 Japonský vládní plán zastavení prodeje nových vozů s naftovým motorem a pouze s benzinovým motorem Prodej hybridních automobilů s naftovým a benzinovým motorem bude pokračovat po neomezenou dobu Jižní Korea 2035 Vládní klimatický plán Nafta, benzín Prodej nových vozidel Macao 2035 Legislativní plán administrativy Macaa, rozhodnutí vlády Číny Nafta, benzín Prodej a registrace nových soukromých vozidel Nizozemsko 2030Koaliční dohoda Nafta, benzín Prodej nových osobních automobilů. Užitková vozidla budou do roku 2040 nadále používat benzin a naftu Norsko 2025Daňové a uživatelské pobídky Nafta, benzín Všechny nové osobní vozy. Užitková vozidla budou do roku 2035 nadále používat benzin a naftu Portugalsko 2035 Vládní klimatický plán navržený vládnoucí Socialistickou stranou Portugalska Nafta, benzín Prodej nových vozidel Singapur 2023 (Vozidla pro veřejný sektor) 2025 (naftová vozidla a vozidla taxislužby)

2030 (vozidla výhradně na naftu či benzín) Klimatický plán z února 2021, který byl od vyhlášení v roce 2020 posunut o deset let dopředu. Nafta, benzín, neelektrická Všechny nové automobily pořízené a registrované veřejným sektorem budou od roku 2023 využívat čistou energii a nulové emise výfukových plynů, přičemž všechna vozidla veřejného sektoru s nenulovými emisemi výfukových plynů budou postupně vyřazena do roku 2035.

Prodej a registrace všech nových osobních automobilů a taxíků s pohonem pouze na naftu bude ukončen do roku 2025, prodej a registrace všech nových užitkových vozidel s pohonem pouze na naftu a vozidel s pohonem pouze na benzin bude ukončen do roku 2030.