Catgut je pevná šňůra ze střev ovcí a jiných zvířat, která se používá na chirurgické nitě, struny hudebních nástrojů a výplet tenisových raket.
Z historie catgutu Použití střev na chirurgické nitě poprvé písemně zaznamenal 150 let před n. l. řecký lékař Galén. Po staletí pak pařil catgut k nejpoužívanějším prostředkům v chirurgii. Šicí nitě z catgutu byly ve 20. století téměř úplně nahrazeny výrobky z umělých vláken, jen z důvodu poměrně nízkých výrobních nákladů se však i v 21. století používají v některých zemích nadále. V Evropě a v Japonsku je použití catgutu od roku 2001 zakázáno z důvodu možného přenosu nákazy BSE. V roce 2017 se odhadoval celosvětový výnos z prodeje catgutových nití (u 30 největších producentů) na 2,3 miliardy USD.
Asi nejstarší struny pro hudební nástroje byly na harfách starých přes 2000 let, objevených ve vykopávkách v řeckých Thébách. Catgut se používal u všech strunných nástrojů, až koncem 20. století byl nahrazen syntetickými výrobky. Struny z catgutu však zůstávají vzorem dobré jakosti – o houslích s vynikající kvalitou strun se stále ještě říká, že mají (jedinečně) teplý tón, jakoby měly struny z catgutu.
První tenisové rakety s catgutovým výpletem vyrobil v roce 1875 Francouz Babolat. Později se s tímto výpletem vyráběly také rakety na badminton a squash. Výplety mají některé vlastnosti (odpor proti napětí, pružnost aj), které nedosahují ani mnohokrát zdokonalované výrobky z umělých hmot v 21. století. Standardní výplety ze syntetických strun jsou však k dostání za 1/10 ceny a mají mnohonásobně delší životnost. Rakety s catgutovým výpletem proto používají jen někteří tenisté ze světové špičky.
Druhy catgutových nití
Chirurgické šicí nitě Podle vstřebatelnosti nitě do tělesné tkáně se rozeznávají 3 druhy: Nitě s glycerinovou úpravou – pevnost se snižuje po 7 až 10 dnech Nitě upravené chromovou solí, s delší dobou rozkladu a zlepšenou snášenlivostí tkáně – počáteční pevnost (cca 230 N/mm²) se snižuje po 10-14 dnech a rozklad nastává po 90 dnech Nitě s úpravou v horku, s urychlenou absorpcí – pevnost se snižuje po 5-7 dnech, materiál se rozpadá po 70-90 dnech Hotové chirurgické nitě se dodávají obvykle v tloušťkách 0,1-1 mm, délka 45-70 cm, jehla 8-16 mm
Použití: měkké tělesné orgány, cévy, včetně očí, nikoliv však v kardeologii
Struny pro hudební nástroje Struny pro hudební nástroje se splétají ze 3 (e-struna pro housle) až 64 (g-struna pro kontrabas) pásků.
Tenisové rakety Struny se vyrábějí v tloušťkách 1,10-1,40 mm. Z 5 základních druhů materiálu jsou struny z catgutu (babolat VS) nejlepší, ale také nejdražší.
Výroba Schéma výrobního procesu: střeva (Ø 14-21 mm, délka 25-30 m) se napouštějí chemikáliemi (zvláčnění) hladí (odsliznění), rozpůlí, rozkládají do plochy a stříhají na pásky (šířka cca od 6 mm, tloušťka 0,005 mm) (v závislosti na použití nitě) se splétá/zakrucuje určitý počet pásků: chirurgické niti mají tloušťku 0,1-1,0 mm, struny pro hudební nástroje se splétají ze 3 (e-struna pro housle) až 64 (g-struna pro kontrabas) pásků. struny na výplet tenisových raket se vyrábějí asi od roku 1960 jen z hovězích střev (k výrobě strun s tloušťkou 0,8 mm jsou na výplet jedné rakety jako surovina údajně nutná střeva (seroza) ze tří krav) pletence se suší, pásky se při tom vzájemně slepují a po 3 až 30 dnech tvoří homogenní masu stejnoměrnost tloušťky (přesnost 0,01 mm) se vyrovnává broušením povrchu finální operace: výrobky k chirurgickým účelům se sterilizují ozařováním gama paprsky a některé se spojují s jehlami na šití struny pro hudební nástroje se obeskávají kovovými nitěmi (měď, stříbro)
Galerie catgutů
Odkazy Reference
Literatura Köpp/Achtmann: Saitenherstellung in Markneukirchen und im Vogtland, Musikinstrumenten-Museum Markneukirchen 2019, ISBN 978-3-9819816-1-2
Související články Chirurgické šicí nitě Struna Raketa (sport)
Externí odkazy
Kategorie:Biopolymerní vlákna Kategorie:Technické textilie