Dvojné číslo

Dvojné číslo (duál) je mluvnická kategorie čísla vyjadřující dvojnost, párovost.

Z dnešních jazyků má dvojné číslo např. slovinština, lužická srbština, litevština, arabština, maltština, sámské jazyky, namaština nebo většina znakových jazyků. Vyskytovalo se také ve starých indoevropských jazycích a biblické hebrejštině. Pozůstatky duálu lze identifikovat mimo jiné ve většině indoevropských jazyků včetně češtiny.

Čeština Český jazyk používal dvojné číslo u podstatných jmen a sloves zhruba do 15. století (např. v básni Podkoní a žák), dodnes tak obsahuje pozůstatky po jeho dřívějším širším používání. Jeho pozůstatky můžeme najít u několika podstatných jmen, číslovek a v nespisovné mluvě. Dále v přívlastcích shodných tato postatná jména rozvíjejících.

Duál u podstatných jmen Používá se ve vyjádření některých párových částí těla: ruce, nohy, oči, uši a jejich zdrobněliny. Duálové tvary se vyskytují pouze tehdy, pokud mluvíme o částech těla: stojím těma rovnýma nohama na zemi x stůl s těmi třemi dřevěnými nohami.

Pokud hovoříme o částech těla, používá se duál jako běžné množné číslo, tedy i v případě, že hovoříme o více než dvou nohou, očích atd. U duálové koncovky pak dochází ke shodě i u přídavných jmen (špinavýma nohama), zájmen (svýma nohama), a u číslovek tři a čtyři (třema nohama, čtyřma nohama x pěti nohama). Pozůstatkem duálu jsou i nepravidelné skloňovací typy u jiných párových částí těla: ramenou, kolenou, prsou, tyto výrazy ale duálové koncovky jiným slovům nepřiřazují: třemi koleny. Duál najdeme také v názvu pražského Domu „U Dvou slunců“: Vlastně by stačilo i jen "U slunců", protože bývalo gramaticky jasné, že jde o číslovku dvě. Stejně tak je duálem ovlivněna i hra šachy. Mluvíme-li při hře o daných párových figurkách, můžeme díky tradici použít (gramaticky správně) i duálový tvar: koněma blokoval šach.

Duál u číslovek Duálové skloňování mají číslovky dva, oba. Spisovný tvar je tedy např. s těmi dvěma otázkami. Duál se objevuje i ve vyjádření dvě stě místo dvě sta.

Duál v nespisovné mluvě V obecné češtině a ve většině nářečí se přenáší tvar sedmého pádu duálu do téhož pádu plurálu, jako např. s těma hloupejma kamarádama, saň s třema hlavama. Podstatná jména všech rodů tak mají v instrumentálu plurálu jednotné zakončení -ma, které rovněž přebírají přídavná jména, zájmena a číslovky.

Další příklady Řeší se zejména sedmý pád, navíc samozřejmě v množném čísle: Kýval (oběma) nohama. Pes stál dvěma nohama ve vodě. – Obě slova mají shodu v zakončení na -ma, vycházející z dvojného čísla. Vliv tu má i životnost. Setkal se se dvěma ženami. – Dvojným číslem jsou ovlivněny pouze případy pro číslovku dvě. Podělil se se dvěma osobami, s oběma lidmi. – Jde i o jiný rod než ryze ženský. Ale už vůbec ne: Musel se podělit ještě se třemi osobami. – Obě slova již zůstávají neovlivněna dvojným číslem: Mají zakončení -mi

Polština Polština používala dvojné číslo ve svých nejstarších formách. V dnešní polštině některé párové objekty, jako „dvě oči“, „dvě ruce“, používají v některých pádech duál. Pozůstatky duálu zůstaly také v některých číslovkách.

Podstatná jména oko a ucho mají dva způsoby skloňování ve plurálu, v závislosti na životnosti: +Skloňování (životné)Przypadek (pád)Liczba pojedyncza (singulár)Liczba mnoga (plurál)Mianownik (Nominativ)okooczyDopełniaczokaoczuCelownikokuoczomBiernikokooczyNarzędnikokiemoczami / knižn. oczymaMiejscownikokuoczachWołaczokooczy

+Skloňování (neživotné)Przypadek (pád)Liczba pojedyncza (singulár)Liczba mnoga (plurál)Mianownik (Nominativ)okookaDopełniacz (Genitiv)okaokCelownik (Dativ)okuokomBiernik (Akuzativ)okookaNarzędnik (Instrumentál)okiemokamiMiejscownik (Lokál)okuokachWołacz (Vokativ)okooka Příklady Po powierzchni rosołu pływały oka. – Na hladině vývaru plavala oka. Oczy ludzi mogą mieć różne kolory. – Lidské oči mohou mít různé barvy. Złap te szklanki za ucha i idziemy! – Chyť tehle skleničky za ucha a jdeme na to! Bolą mnie uszy! – Bolí mě uši! dziesięć – dzieścia – dzieści (deset) 10 = dziesięć 20 = dwadzieścia 30 = trzydzieści 40 = czterdzieści sto – ście – sta (sto) 100 = sto 200 = dwieście 300 = trzysta 400 = czterysta

Chorvatština a srbština V chorvatštině a srbštině zůstal duál v podstatných jménech, která se vyskytují společně s čísly: dvě, tři a čtyři a se slovem oba/obě. Tento tvar je spojen s genitivem jednotného čísla a genitiv množného čísla je používán s čísly 5 a výš včetně.

jednotné číslo 1 vuk množné číslo (bez číslovky) vukovi duál (jednotný genitiv) 2, 3, 4 vuka množné číslo s číslovkou (množný genitiv) 5 vukova

Slovinština Slovinština používá dvojné číslo v plném rozsahu. Při skloňování v některých případech se duál spojuje s množným číslem.

Příklad Skloňování podstatných jmen fant (chlapec), punca (děvče) a mesto (město):

pád singulár duál plurál nominativ fant punca mesto fanta punci mesti fantje punce mesta genitiv fanta punce mesta fantov punc mest fantov punc mest dativ fantu punci mestu fantoma puncama mestoma fantom puncam mestom akuzativ fanta punco mesto fanta punci mesti fante punce mesta lokativ (pri) fantu punci mestu (pri) fantih puncah mestih (pri) fantih puncah mestih instrumentál (s) fantom punco (z) mestom (s)fantoma puncama (z) mestoma (s) fanti puncami (z) mesti

Ruština V ruštině zůstalo dvojné číslo u podstatných jmen mužského rodu, která se objevují s čísly 2, 3, 4 a se slovem oba/obě. Přídavná jména v duálu mají své genitivy množných čísel pro mužský rod a formu nominativu pro ostatní.

Příklad jednotné číslo 1 новый завод1 новая школа1 новое платье plurál bez číslovky новые заводыновые школыновые платья duál (genitiv j. č.) 2, 3, 4 новых завода2, 3, 4 новые школы2, 3, 4 новых платья plurál s číslovkou (genitiv mn. č.) 5 новых заводов5 новых школ5 новых платьев

Skloňování číslovky dvě Ve slovanských jazycích, (s výjimkou bulharštiny a makedonštiny), zůstaly ve skloňování číslovky dvě zachovány (některé) duálové tvary, jak ukazuje tabulka

jazyk nominativakuzativvokativ genitivlokativ dativ instrumentálstaroslověnština дъва (dǔva) (muž.)дъвѣ (dǔvě) (žen./stř.) дъвою (dǔvoju) дъвѣма (dǔvěma) дъвѣма (dǔvěma)běloruštinaдва (muž./stř.)дзве (žen.) двух (muž./stř.)дзвюх (žen.) двум (muž./stř.)дзвюм (žen.) двума (muž./stř.)дзвюма (žen.)čeština dva (muž.)dvě (žen./stř.) dvou dvěma dvěma chorvatština dva (muž./stř.)dvije (žen.) dvoje/dvojice (muž./stř.)dviju (žen.) dvama (muž./stř.)dvima/dvijema (žen.) dvama (muž./stř.)dvima/dvijema (žen.)lužická srbština dwaj (muž.)dwě (žen./stř.) dweju dwěmaj dwěmajpolština dwaj/dwóch (muž. osoby)dwa (muž. ost./stř.)dwie (žen.) dwu / dwóch dwu / dwóm dwoma (muž./stř.)dwiema (žen.) ruština два (muž./stř.)две (žen.) двух двум двумяsrbština два/dva (muž./stř.)две/dve (žen.) двају/dvaju (muž./stř.)двеју/dveju (žen.) двома/dvoma (muž./stř.)двема/dvema (žen.) двома/dvoma (muž./stř.)двема/dvema (žen.)slovenština dvaja (muž. živ.), dva (muž. neživ.)/ dvoch (muž. živ.), dva (muž. neživ.) dve (žen./stř.) dvoch dvom dvoma / dvomislovinština dva (muž.)dve (žen./stř.) dveh dvema dvemaukrajinština два (muž./stř.)дві (žen.) двох двом двома

Další příklady

Makedonština jednotné číslo duál plurál konj (kůň – střední rod) konja konji čekor (krok – muž. rod) čekora čekori čas (hodina – žen. rod) časa časovi

Litevština jednotné číslo duál plurál vyras (muž) vyru vyrai mergina (děvče) mergini merginos einu (jdu) einava einame

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Mluvnické číslo