Josef Victor Rohonyi, také Rohon či Rohony, (7. května 1845 Butin – 15. března 1923 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých Českobratrské církve evangelické u sv. Salvátora, sign. EVS Z5, s. 62) byl slovensko-rakouský neurolog, anatom a paleontolog.
Životopis
Původ Evangelický rod Rohonyiů pocházel ze severní části Uher (pozdější Slovensko). Dědeček Josefa Victora Juraj (György) Rohonyi (1773–1831) se narodil v Horném Kalníku a vystudoval protestantské lyceum v Banské Štiavnici. S rodinou následoval pozdní migraci do Švábska a poté se usadil v tzv. Dolních Uhrách. Politickou orientací byl Juraj Rohonyi předchůdcem slovenského panslavismu, ovlivněného evangelickou církví, a horlivým odpůrcem maďarského nacionalismu. S manželkou Evou Plachlinskou měl jednoho syna: Ferdinanda (Nándora) Rohonyiho, evangelického učitele a kazatele v Glozsánu. Ferdinand Rohonyi se oženil 25. června 1844 s Rosou (Rózsou) Wodár v Kleinschemlaku v pozdějším Rumunsku. Z tohoto manželství pocházel zřejmě jediný syn Josef Victor Rohonyi.
Mládí a studium Rohonyi maturoval 30. ledna 1865 v uherské Soproni. 14. října 1867 se zapsal na protestantskou teologickou fakultu Vídeňské univerzity, ale v lednu 1869 teologie zanechal a v letním semestru 1871 začal studovat na téže univerzitě medicínu. Neuroanatomie a zoologie se brzy staly novými ohnisky jeho zájmu. V rámci studií zde vědecky spolupracoval s Theodorem Meynertem, Carlem Clausem a Johannem Kundratem. kolem roku 1882 se také seznámil s Eduardem Albertem, přednostou první chirurgické kliniky na Vídeňské univerzitě.
Z formálních důvodů nemohl dokončit studium medicíny na Vídeňské univerzitě a tak na jaře 1883 odešel na univerzitu do Mnichova, kde 1. ledna 1883 získal doktorát, magna cum laude zde absolvoval v srpnu 1884. Následně však, jakožto oběť politických intrik, které zřejmě vycházely z iniciativy vlivného lékaře Karla Langera von Edenberg (1819–1887), nezískal po studiích žádné státní zaměstnání. V Mnichově pobýval až do roku 1888 a ponořil se do studia paleontologie, povětšinou v tomto oboru pak spolupracoval s Karlem Alfredem von Zittelem.
Na jaře 1888 Rohon odešel do ruského Petrohradu, kde působil jako soukromý akademik až do roku 1895, kdy jej napjatá finanční situace přinutila k návratu do Rakouska-Uherska. Do tohoto období jeho vědecké práce spadají paleontologické publikace a vykopávkové exkurze.
V roce 1895 byl jmenován docentem pro histologii (později i pro embryologii) na lékařské fakultě české části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Toto jmenování následovalo po samostatném hlasování Karla Maydla, mj. bývalého asistenta Eduarda Alberta a od roku 1891 řádného profesora na české univerzitě v Praze, a Arnolda Spiny. Jeho jmenování mimořádným profesorem se uskutečnilo 5. srpna 1895, 14. února 1903 byl pak jmenován řádným profesorem histologie a embryologie ad personam. V letech 1909 až 1910 vykonával pozici děkana fakulty.
19. září 1915, ve věku sedmdesáti let, odešel do důchodu jako císařský rada.
Úmrtí Zemřel 15. března 1923 v Praze ve věku 77 let.
Rodina V 56 letech se oženil s manželkou Boženou Šestákovou, se kterou měl pět dětí.Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Rohon Josef Viktor (1845), s rodinou (Rohon (Šestáková) Božena (1879), Rohon Kristina (1901), Rohon Pavel (1903), Rohon Vladimír (1904), Rohon Olga (1907))
Dílo Z jeho 31 vědeckých publikací je devět věnováno neuroanatomii a 22 paleontologii (hlavně paleoichtyologii). V neuroanatomické práci o histogeneze míchy pstruhů z roku 1885 Rohon poprvé popsal speciální nervové buňky v míše ryb a obojživelníků, které byly posléze pojmenovány Rohon-Beardovy buňky. Rovněž poprvé popsal kosterní pozůstatky obratlovců z ordoviku v paleontologickém díle Über untersilurische Fische (O spodnosilurských rybách) z roku 1890 .
Publikace (výběr) Das Centralorgan des Nervensystems der Selachier. In: Denkschriften der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften in Wien, mathematisch-naturwissenschaftliche Classe. 38, Vídeň, 1877. Ueber den Ursprung des Nervus vagus bei Selachiern mit Berücksichtigung der Lobi electrici von Torpedo. In: Arbeiten aus dem zoologischen Institute der Universität Wien und der zoologischen Station in Triest. 1 (3), Vídeň, 1878. Untersuchungen über den Bau eines Microcephalen-Hirnes. In: Arbeiten aus dem zoologischen Institute der Universität Wien und der zoologischen Station in Triest. 2 (1), Vídeň, 1879. Untersuchungen über Amphioxus lanceolatus. Ein Beitrag zur vergleichenden Anatomie der Wirbelthiere. In: Denkschriften der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften in Wien, math.-naturwiss. Klasse. 45, Vídeň, 1882. Zur Anatomie der Hirnwindungen bei den Primaten. Mnichov, 1884. Histiogenese des Rückenmarkes der Forelle. In: Sitzungsberichte der mathematisch-physikalischen Classe der königlich bayerischen Akademie der Wissenschaften zu München. Mnichov, 1885. Bau und Verrichtungen des Gehirns. Vortrag gehalten in der anthropologischen Gesellschaft zu München. Heidelberg, 1887. Über fossile Fische vom oberen Jenissei. In: Mémoires de l’Académie Impériale des Sciences de St.-Pétersbourg. 7. Ser., 36 (13), Petrohrad, 1889. Die Dendrodonten des devonischen Systems in Russland. Palaeontologische und vergleichend-anatomische Studie. In: Mémoires de l’Académie Impériale des Sciences de St.-Pétersbourg. 7. Ser., 36 (14), St. Petersburg 1889, S. 1–53. Über unter-silurische Fische. In: Bulletin de l’Académie Impériale des Sciences de St.-Pétersbourg. N.S., 1, Petrohrad, 1890, S. 269–277.
Odkazy
Reference
Literatura Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. 896. Dostupné online Národní album: Sbírka podobizen a životopisů českých lidí prací a snahami vynikajících i zasloužilých. Praha: Jos. R. Vilímek, 1899. s. 72. Dostupné online NAVRÁTIL, Michal. Almanach českých lékařů: s podobiznami a 1000 životopisy : na paměť 50letého jubilea Spolku a Časopisu lékařů českých. Praha: nákladem spisovatelovým, 1913, s. 384. Dostupné online
Externí odkazy
Databáze Národní knihovny ČR, Rohon, Josef Viktor, 1845-1923 Rohon-Beardovy buňky (německy) Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Rohon, Josef Viktor *1845 Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Rohon Josef Viktor (1845), s rodinou (Rohon (Šestáková) Božena (1879), Rohon Kristina (1901), Rohon Pavel (1903), Rohon Vladimír (1904), Rohon Olga (1907))
Kategorie:Muži Kategorie:Slovenští paleontologové Kategorie:Ichtyologové Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Rakouští paleontologové Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Absolventi Mnichovské univerzity Kategorie:Pedagogové na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Děkani 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1845 Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Slovenští lékaři Kategorie:Rakouští lékaři Kategorie:Narození 7. května Kategorie:Úmrtí 15. března