Friedrich Wilhelm von Gärtner (10. prosince 1791 Koblenz – 21. dubna 1847 Mnichov) byl německý architekt, představitel obloučkového stylu i strohého novoklasicismu.Befraiungshalle Dostupné online
Život Jeho otcem byl architekt Johann Andreas Gärtner. Od roku 1809 studoval u Karla von Fischera na mnichovské akademii a v letech 1812 až 1814 v Paříži u Charlese Perciera. Podnikl cestu po památkách Říma, Neapole a Sicílie, o posledních z nich roku 1819 vydal album litografií s vlastními komentáři pod titulem Ansichten der am meisten erhaltenen Monumente Siziliens. V témže roce nastoupil jako profesor stavitelství na Akademii v Mnichově. Dále řídil mnichovskou porcelánku na zámku Nymphenburg a tamní školu sklomalby.
Patřil k hlavním protagonistům přestavby Mnichova v duchu klasicismu, kterou nařídil král Ludvík I. Bavorský. Roku 1827 navrhl budovu Bavorské státní knihovny a archivu. Jeho hlavním konkurentem byl Leo von Klenze, oba však museli společně pro krále Ludvíka vytvořit vilu Ludwigshöhe v Edenkobenu.Merkur.de Dostupné online. Gärtner řídil rekonstrukci městské Isařiny brány Isartor, hřbitova Alter Südfriedhof , katedrály v Bambergu, v Řezně a ve Špýru. V Mnichově vznikl podle jeho plánů již roku 1827 univerzitní kostel Ludwigskirche, nedochovaný palác Wittelsbachů, kašny v italském stylu i budova Haly vojevůdců Feldherrnhalle, jejímž vzorem byla renesanční Loggia dei Lanzi ve Florencii. V roce 1840 byl povýšen do rytířského stavu a o rok později jmenován rektorem mnichovské akademie.Munichkindl Dostupné online Navrhl také lázeňskou budovu se stáčírnou minerálky v Bad Kissingenu, památník osvobození Befreiungshalle v Kelheimu, synagogu v Ingenheimu a Pompejanum v Aschaffenburgu, inspirované architekturou antického Říma. Pro řeckého krále Otu I. vypracoval projekt královského paláce v Athénách.Münzenwoche Dostupné online
K jeho odkazu se hlásili dvě desítky jeho žáků-architektů v Německu i Rakousku. Jeho busta je umístěna v mnichovské Ruhmeshalle a je po něm pojmenováno náměstí Gärtnerplatz.
Rodina Gärtner se poprvé oženil roku 1822 v Mnichově s Katharinou Hessovou (1798–1832) a po její smrti s její mladší sestrou Lambertinou Hessovou (1804–1852). Obě byly dcerami mědirytce a profesora grafické školy Carla Ernsta Christopha Hesse (1755–1828). Ze dvou manželství se narodilo pět dětí. Nejstarší syn Friedrich Gärtner (1824–1905) byl malířem architektury a krajinářem. Syn Karl Gärtner (1827–1894) byl také malířem.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura Oswald Hederer: Friedrich von Gärtner 1792–1847. Leben, Werk, Schüler. München 1976.´
Externí odkazy
Oxford Reference Encyclopedia
Kategorie:Němečtí architekti Kategorie:Klasicistní architekti Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Důstojníci Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Narození 10. prosince Kategorie:Narození v roce 1791 Kategorie:Narození v Koblenzi Kategorie:Úmrtí 21. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1847 Kategorie:Úmrtí v Mnichově Kategorie:Muži