Smaragd, chemický vzorec Be3(Al,Cr)2Si6O18 (hlinitokřemičitan berylnatý), je šesterečný minerál. Jeho název je pravděpodobně semitského původu. Smaragd je nejznámější a nejcennější odrůdou minerálu berylu.
Původ Smaragd je nejdražší odrůda minerálu berylu (hlinitokřemičitan berylnatý), který je charakteristický odstíny zelené barvy, za kterou vděčí obsaženému chromu a vanadu ve své základní struktuře.
Vlastnosti Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5 – 8, křehký, hustota 2,6 – 2,8 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001}, lom nerovný, lasturnatý. Optické vlastnosti: Barva: zelená. Lesk skelný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý. Chemické vlastnosti: Složení: Be 5,03 %, Al 10,04 %, Si 31,35 %, O 53,58 % s příměs Cr. Rozpustný v HF, před dmuchavkou se netaví.
Využití V klenotnictví se využívá jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony). Mezi nejslavnější šperky se smaragdy patří Náhrdelník španělské inkvizice, Hookerova smaragdová brož nebo Andská královská koruna.
Historie Smaragd (smaragdos) byl poprvé užíván ve starověkém Egyptě, patřil mezi oblíbené kameny již ve Střední říši, za Ptolemaiovců a za královny Kleopatry. Termín Smaragd znamená v sanskrtu marakata, překonavatel obtíží. Indové dělili své smaragdy z Palistánu (údolí Swát) a Rádžástánu na odstíny podle kast. Smaragd Robert Nový, přednáška Lidové Univerzity Praha, datum? měl být pro starověké myslitele kamenem moudrosti, prosperity, praktické logiky a obchodní zdatnosti (budha-ratna). Jadeit, nefrit a smaragd byly tři drahokamy, ze kterých byly vyřezávány sošky Buddhy. Pro perské učence byl smaragd kamenem věčného života v ráji. Také Římané si velmi cenili smaragd, Plinius starší vyzdvihuje jeho barvu.
Naleziště náhled|vpravo|500px|Vybroušené smaragdy
Výskyt smaragdu je řídký. Rakousko – Habachtal Rusko – Takovaja (Ural) Egypt – Zabarah (další historické lokality) Kolumbie – Muso a Chivor – nejznámější lokality vysoce ceněných smaragdů, kde již staří Inkové získávali kvalitní exempláře. Největší vývoz do Evropy se uskutečnil od 16. do 19. století prostřednictvím španělských mořeplavců a obchodníků. Brazílie – Carnaiba, Minas Gerais, Bahía, Ceará, Goiás USA, severní Karolína, Hiddenit Mine Afrika: Nigérie, Tanzanie, Mosambik, Zambie, Zimbabwe, Madagaskar, Jihoafrická republika Afghánistán, Pákistán, Indie
Významné smaragdy Kokovinův smaragd – 11 tisíc karátů Váza vybroušená z jednoho smaragdu – 2681 karátů (Kunsthistorisches Museum Vídeň) Hrdost Ameriky – 1470 karátů Stephensonův smaragd – 1438 karátů Stalen smaragd – 1270 karátů
Významné památky Souprava smaragdových klenotů ruské carevny – Almaznyj fond,Moskva Socha Maura nesoucího podnos se smaragdy – Grünes Gewölbe, Státní umělecké sbírky Drážďany Smaragdový řád saského kurfiřta Augusta Velikého – Grünes Gewölbe, Drážďany Dýka se třemi smaragdy na rukojeti – Klenotnice v paláci Topkapi, Istanbul Smaragdy na klenotech a na plášti Svatohorské madony, Svatá Hora u Příbrami Smaragdová souprava šperků, 20. léta 20. století, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze Smaragdová slánka pro císaře Ferdinanda III., Dionysio Miseroni, Praha-Vídeň 1641, (nyní Kunsthstorisches Museum Vídeň)
Reference
Literatura Robert Grundmann, Smaragd, grünes feuer unterm Eis. ExtraLAPIS Nr. 1, 1977 Robert Nový, Drahé kameny starověku. Onyx Praha 2002 Smaragde der Welt, ExtraLAPIS Nr. 21, München 2001. Jiří Ďuďa – Luboš Rejl: Drahé kameny. Aventinum Praha 1997, s. 70
Externí odkazy
Smaragd na webu mindat.org Smaragd na webu Webmineral
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 8. třídy Kategorie:Cyklosilikáty Kategorie:Drahé kameny Kategorie:Šperkařství Kategorie:Beryl