Havez (Adenostyles) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovité. Jsou to vytrvalé byliny se srdčitými listy a bílými nebo purpurovými úbory v latovitých květenstvích. Rostliny obsahují alkaloidy a jsou jedovaté. Rod zahrnuje 3 druhy a je rozšířen ve větších evropských pohořích. Centrum druhové diverzity je v Alpách. V některých českých pohraničních horách se vyskytuje havez česnáčková.
Popis Haveze jsou vytrvalé byliny s přímou větvenou lodyhou a tlustým válcovitým oddenkem. Listy jsou jednoduché, střídavé, lodyžní i přízemní, dlouze až krátce řapíkaté, s trojúhelníkovitě až okrouhle srdčitou, na okraji zubatou čepelí. Květy jsou drobné, trubkovité, oboupohlavné, uspořádané po 3 až 4 v úzkých úborech skládajících bohaté laty. Koruna je čtyřčetná, bílá nebo purpurová. Plodem je vejcovitá, podélně žebernatá nažka opatřená chmýrem s mnoha paprsky.
Rozšíření Rod havez zahrnuje 3 druhy a je rozšířen v horských oblastech Evropy. Největší areál má havez česnáčková (Adenostyles alliariae), rozšířená ve větších pohořích kontinentální Evropy od Pyrenejského poloostrova po ukrajinské Karpaty a Balkánská pohoří. Někdy je udávána i z asijské části Turecka, výskyt je však považován za nepůvodní. Havez alpská (Adenostyles alpina, syn. A. glabra) roste v Alpách, Apeninách, Juře, Pyrenejích, Kantaberském pohoří, Sicílii a Korsice. Havez bělolistá (Adenostyles leucophylla) je svým výskytem vázána pouze na západní Alpy. V České republice roste pouze havez česnáčková. Vyskytuje se ve větších pohraničních horách, konkrétně v Krkonoších, Králickém Sněžníku, Hrubém Jeseníku a Beskydech, v nadmořských výškách nad 900 metrů. Krkonoše představují nejsevernější výskyt haveze v rámci celého areálu rodu.
Ekologické interakce Květy havezí jsou opylovány hmyzem. Nažky jsou opatřeny chmýrem a šíří se větrem. Listy využívá jako potravu jen málokterý hmyz. Živí se na nich larvy i dospělci mandelinky havezové (Oreina cacaliae) a příbuzných druhů Oreina elongata a O. globosa. Jedovaté alkaloidy, které jsou v rostlině obsaženy, shromažďují tito brouci ve vlastních tělech a následně využívají k obraně vůči predátorům.
Obsahové látky a jedovatost Haveze obsahují pyrrolizidinové alkaloidy (senecifyllin, senecionin, spartioidin aj.) s hepatotoxickým a karcinogenním účinkem, přesto jsou zřídka uváděny v seznamech jedovatých rostlin. Obsah alkaloidů v rostlině se pohybuje okolo 2 %, největší koncentrace je v květenství. U člověka byly zaznamenány otravy, projevující se poškozením jater, při záměně listů haveze za listy podběle nebo devětsilu lékařského při bylinném léčení.
Taxonomie Rod Adenostyles je v rámci čeledi Asteraceae řazen do podčeledi Asteroideae, tribu Senecioneae a subtribu Senecioninae. Řada lokálních populací zejména z jižních částí areálu Adenostyles alpina byla popsána jako samostatné druhy, mezi jinými A. briquetii (syn. A. alpina subsp. briquetii) z Korsiky, A. australis ze severozápadní Itálie, A. pyrenaica (syn. A. alpina subsp. pyrenaica) z Pyrenejí a Kantaberského pohoří, A. macrocephala (syn. A. alpina subsp. macrocephala) z Kalábrie, A. nebrodensis (syn. A. alpina subsp. nebrodensis) ze Sicílie.
Zástupci havez alpská (Adenostyles alpina) havez bělolistá (Adenostyles leucophylla) havez česnáčková (Adenostyles alliariae)
Význam Haveze nemají větší praktický význam a téměř se nepěstují ani jako okrasné rostliny.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hvězdnicovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy