Jan Josef hrabě Saint-Julien ( Johann Joseph de Guyard, Graf Saint-Julien von Waldsee) (28. ledna 1758 Vídeň – 30. listopadu 1829 Hradec Králové) byl rakouský šlechtic a generál. Od mládí sloužil v rakouské armádě, byl účastníkem napoleonských válek, v roce 1805 dosáhl hodnosti polního podmaršála. Uplatnil se také v diplomacii a ve vysokých funkcích u dvora, kariéru zakončil jako velitel v Hradci Králové.
Životopis Pocházel ze starého francouzského rodu, který od 17. století žil v rakouských zemích a v roce 1638 získal říšský hraběcí titul. Narodil se jako mladší syn dlouholetého císařského nejvyššího sokolníka Jana Josefa Saint-Juliena (1704–1794) a jeho třetí manželky Marie Aloisie, rozené hraběnky Thürheimové (1732–1809).Deutsche Grafenhäuser der Gegenwart: in heraldischer, historischer und genealogischer Beziehung, II. díl; Lipsko, 1853; s. 640–642 dostupné online Jan Josef od mládí sloužil v císařské armádě a v roce 1779 byl jmenován císařským komorníkem. V roce 1787 byl již majorem, téhož roku se stal profesním rytířem Maltézského řádu. V řadách maltézského loďstva bojoval ve Středomoří a u břehů Tunisu. Za francouzských revolučních válek se vrátil do císařské armády a zúčastnil se bojů v Německu, v roce 1796 dosáhl hodnosti plukovníka. V hodnosti generálmajora (1799) spolupracoval se starším bratrem Františkem v Itálii, kde byl na přelomu let 1799–1800 zplnomocněným císařským komisařem.
V letech 1802–1809 byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Ludvíka a od roku 1803 byl tajným radou, v roce 1805 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála.Služební postup Jana Josefa Saint-Juliena in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 86 dostupné online Koncem roku 1809 byl vyslán s mimořádnou diplomatickou misí do Ruska, kde byl nakonec jmenován stálým velvyslancem. Petrohrad opustil v létě 1812, kdy se Rakousko stalo Napoleonovým spojencem v tažen do Ruska. Po návratu do Vídně byl znovu nejvyšším hofmistrem arcivévody Ludvíka (1812–1819) a v letech 1819–1822 byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Rainera, místokrále v Lombardii. Svou kariéru zakončil jako velitel pevnosti v Hradci Králové, kde také zemřel. Jako maltézský rytíř byl svobodný a bezdětný. Za zásluhy byl nositelem sardinského Řádu sv. Mořice a Lazara.
Jeho starší bratr František Xaver (1756–1836) byl také aktivním účastníkem napoleonských válek, nakonec byl velitelem v Olomouci a dosáhl hodnosti polního zbrojmistra. Jejich sestra Aloisie (1763–1842) byla druhou manželkou hraběte Jana Prokopa Hartmanna z Klarštejna (1763–1852), který byl významnou osobností společenského a kulturního života v Čechách a nakonec českým nejvyšším maršálkem.Rodokmen Hartmannů z Klaršteina dostupné online
Spolu s bratry byl po otci dědicem panství Nový Světlov, které společně prodali v roce 1803 Haugwitzům za 277 000 zlatých.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl I.; Praha, 1996; s. 180 ISBN 80-85983-13-3Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. Jižní Morava; Praha, 1981; s. 179
Odkazy Reference
Externí odkazy Jan Josef Saint-Julien na webu napoleon-series Rod Saint-Julien in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Hrabata Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 28. ledna Kategorie:Narození v roce 1758 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 30. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1829 Kategorie:Úmrtí v Hradci Králové Kategorie:Muži