náhled|vpravo|Ludvík Očenášek
Vladimír Mandl (20. března 1899 Plzeň – 8. ledna 1941 Plzeň) byl český advokát, vysokoškolský pedagog a právní teoretik, který jako první na světě formuloval principy kosmického práva. Od dětství se zajímal o letectví a kosmonautiku, byl držitelem patentu výškové rakety, autorem spisů pojednávajících o leteckém právu a autor první monografie o vesmírném právu. Spolu s Ludvíkem Očenáškem (1872–1949) (také původem z Plzně) patřil Vladimír Mandl k jediným dvěma Čechům, které zařadila světová odborná veřejnost mezi průkopníky kosmonautiky.
Život
Rodinný původ Vladimír Mandl se narodil 20. března 1899 v Plzni jako syn uznávaného českého právníka a politika Matouše Mandla (1865–1948). Matkou Vladimíra Mandla byla Růžena Mandlová (rozená Čiperová; * 7. 2. 1880 Plzeň – † 25. 3. 1920 Plzeň). Vladimír Mandl byl také synovcem českého malíře a profesora kreslení Josefa Mandla (1874-1933).
Studia Po studiu na plzeňském gymnáziu Vladimír Mandl původně uvažoval o studiu techniky (tíhl k technice, od mládí byl fascinován díly Julese Verna), ale pak se rozhodl (na naléhání svého otce) pro studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v semináři profesora Václava Hory, obor civilní proces. Studium na doktora práv (v letech 1917 až 1921) ukončil Mandl získáním magisterského titulu 24. listopadu 1921. Poté v letech 1921 až 1927 pracoval v Praze v soudní službě (advokátní kancelář JUDr. Antonína Schauera) a následně v plzeňské advokátní kanceláři svého otce JUDr. Matouše Mandla. Po složení advokátních zkoušek si 1. března 1927 otevřel v Plzni vlastní samostatnou advokátní kancelář.
První publikace Mandlovy první publikace se týkaly zaměření jeho studia, občanského práva procesního. V roce 1925 přednesl na II. sjezdu československých právníků referát o otázkách dokazování v civilním řízení. V roce 1926 vyšla jeho monografie o československém manželském právu. Krátce nato se Mandl začal věnovat právním otázkám vyplývajícím z technického pokroku posledních desetiletí. Po prvních publikacích o občanském právu procesním napsal Mandl několik prací o automobilovém právu. V roce 1929 je publikoval v souhrnné monografii. Automobilovému a leteckému zákonu i mezinárodnímu leteckému právu ve srovnání s československou legislativou se věnoval Mandl v letech 1927 až 1929 a dokonce jeho práce Letecké právo (vydal Západočeský aeroklub v roce 1928) získala státní cenou ministerstva spravedlnosti pro rok 1928.
Letecké a kosmické právo Po několika časopiseckých článcích napsal v roce 1928 monografii o leteckém právu, kterou vydal Západočeský aeroklub v Plzni. Kromě československého zákona o leteckém provozu se věnoval otázkám mezinárodních smluv, odpovědnosti a pojištění a v poslední kapitole letecké válce. V roce 1929 vydal v nakladatelství v Liberci německy psaný komentář k československému zákonu o leteckém provozu. V roce 1932 vyšel v Praze Mandlův komentář k Pařížské úmluvě a československému zákonu o leteckém provozu. Mandl se o letectví zajímal nejen z právnického hlediska, ale v roce 1929 si v západočeském aeroklubu na borském letišti udělal pilotní průkaz.
Dne 2. července 1930 se v Plzni Vladimír Mandl oženil s Bohumilou Mandlovou (rozenou Charvátovou; * 5. dubna 1907 Plzeň). Od roku 1930 bydleli manželé Mandlovi v Plzni na adrese Hálkova 18.
Dne 20. června 1931 získal Vladimír Mandl doktorát na Univerzitě Friedricha Alexandra v Erlangenu za disertační práci „Občanskoprávní struktura deliktního práva“. Završil tím svoje postgraduální studia získáním říšskoněmeckého doktorátu práv. Již od roku 1930 předkládal na Českém vysokém učení technickém v Praze jako habilitační práci svou monografii o leteckém právu z roku 1928 a na zkoušku vedl přednášky na Fakultě strojní a elektrotechnické. Mandlovo jmenování (habilitaci) soukromým docentem pro obor „Právo průmyslových podniků“ na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství Českého vysokého učení technického potvrdilo československé ministerstvo školství v září 1932.
Raketová technika náhled|vpravo|Příloha patentu číslo 52236 třídy 46d – vícestupňová vysokostoupající raketa V této době Mandl nejen intenzivně studoval literaturu o možnostech cestování do vesmíru, ale také pozorně sledoval experimenty v oblasti raketové techniky. V roce 1932 vydal v češtině populárně–naučnou práci o problému mezihvězdné dopravy. V této práci podal přehled práce Konstantina Ciolkovského, Hermanna Obertha, Roberta Goddarda a dalších raketových vědců. Kniha obsahovala také konstrukční plán vícestupňové rakety, kterou Mandl sám navrhl pro výškový výzkum a která měla mít smíšený pohonný systém s pevným a kapalným palivem a měla být určena pro let do výšky až 250 kilometrů.
Svoje technické znalosti a konstrukční schopnosti prokázal Mandl tím, že požádal (u Patentního úřadu Československé republiky) k evidenci patent na vysokostoupající raketu. Patent podal 14. dubna 1932 a 25. září 1933 byla raketa patentována pod číslem patentu 52236 třídy 46d. Mandl zveřejnil konstrukci své rakety také v Německu a krátký popis vyšel v Lipsku v roce 1934 pod názvem „“ („“).. Tímto se Mandl definitivně stal průkopníkem československé kosmonautiky. Kromě patentu rakety si nechal Mandl u Patentního úřadu Československé republiky zaevidovat i vynález explozního parního motoru.
Dne 5. listopadu 1933 se v Plzni narodil manželům Mandlovým syn Petr (* 5. listopadu 1933 Plzeň – † 24. února 2012).
Výuková činnost náhled|vpravo|Marie Škardová, za protektorátu členka komunistického protiněmeckého odboje na Plzeňsku Od akademického roku 1933/1934, poté, co byl jmenován v roce 1932 soukromým docentem v oboru práva průmyslových podniků, přednášel Vladimír Mandl na ČVUT právě studijní předměty tohoto zaměření. Naposledy je zmíněn v katalogu kurzů 1938/1939. V letech 1933 až 1939 vyučoval předměty „Právo průmyslové“ a „Průmyslovou politiku“ na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze. Předmět „Právo průmyslové“ pak ve stejném období přednášel studentům Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT a na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství. V letech 1935 až 1937 navázal na akademické půdě četní vědecké styky během svých studijních cest do SSSR, po Evropě i v USA.
Po Mnichovské dohodě ze září 1938 a vpádu německých vojsk 15. března 1939 byla výuka na českých vysokých školách vážně narušena. Po uzavření všech vysokých škol a univerzit v listopadu 1939, které byly vyvolány studentskými protesty proti německé okupaci, Mandlova univerzitní činnost skončila.
V období Protektorátu Čechy a Morava podporoval Vladimír Mandl členy odbojové sítě I. respektive II. ilegálního vedení KSČ v Plzeňském kraji (konkrétně českou odbojářku Marii Škardovou, členku II. ilegálního vedení KSČ v Plzeňském kraji).
Letecké muzeum Již o několik let dříve začal Vladimír Mandl podporovat založení leteckého oddělení v Národním technickém muzeu v Praze vyhledáváním dokumentů a exponátů (převážně v Plzeňském kraji). V letech 1936 až 1940 intenzivně spolupracoval s Plzeňským odborem Technického musea československého. V této souvislosti navštívil letecké výstavy v Paříži a Mnichově, v roce 1937 byl v Leteckém muzeu v Moskvě a v roce 1938 navštívil leteckou sbírku Smithsonova institutu ve Washingtonu. Mandl později o svých návštěvách výstav ve Washingtonu a Moskvě referoval v českých leteckých časopisech.
Odborné a zájmové aktivity náhled|vpravo|Vladimír Mandl v leteckém (na snímku vpravo) Vladimír Mandl se již od dětství zajímal o letadla těžší vzduchu a jejich konstrukci. Už v roce 1912 stavěl na plzeňském letišti v Borech svůj první šestimetrový jednomístný jednoplošník vycházející z letadel francouzského typu Blériot. Vladimír Mandl byl aviatik a člen Západočeského aeroklubu, kde v roce 1929 získal diplom pilota – letce. V letech 1935 až 1941 byl členem Národohospodářského sboru západočeského. O Od roku 1933 by zakladatelem a předsedou Společnosti pro hospodářské a kulturní styky se SSSR.
Nemoc a smrt Koncem roku 1940 již Mandl strávil několik měsíců v sanatoriu kvůli tuberkulóze a jeho zdravotní stav se zhoršil. Vladimír Mandl zemřel 8. ledna 1941 předčasně ve svých nedožitých 42 letech na tuberkulózu v plicním sanatoriu v Nové Vsi pod Pleší. Dne 13. ledna 1941 byl pohřben do rodinné hrobky Mandlů na ústředním městském hřbitově v Plzni.
Závěr Základní myšlenky vytyčené v dílech Vladimíra Mandla se později v 60. letech 20. století promítly do mezinárodní legislativy, která se zabývá právem platným v kosmickém prostoru. Značný podíl na tom, že Mandlovy průkopnické právní principy „vesmírného práva“ byly smysluplně zapracovány do mezinárodních norem měl specialista na kosmické právo, český právník, profesor Vladimír Kopal (1928–2014).
Vesmírné právo Jednotlivé publikace o vesmírném právu vycházely již ve 20. letech 20. století. Jednalo se o letmé zmínky o kosmickém právu v rámci spisů o leteckém právu nebo o pojednání o jednotlivých aspektech. Článek Vladimíra Mandla „Vesmírné právo. Problém cestování do vesmíru“ byl první publikací z roku 1932, která představila kosmické právo jako samostatný právní obor. Vladimír Mandl světovou veřejnost nejvíce oslovil tím, že se jako první na světě zabýval otázkou kosmického práva. Jako právník řešil to, co se stane po dobytí vesmíru, jaké by tam mělo platit právo, jaký stát by měl nárok na jako planetu apod. Útlá publikace však byla provázena obtížemi. Mandl chtěl oslovit co nejširší okruh čtenářů vydáním v němčině (Das Weltraum-Recht. Ein Problem der Raumfahrt, 1932), ale žádný nakladatel nebyl ochoten to udělat. Nakonec se mu podařilo vydat 48stránkovou knihu v nakladatelství J. Bensheimer na vlastní náklady z rodinného rozpočtu. Z již tak malého nákladu cca 300 kusů se prodalo jen asi 25 výtisků a ostatní výtisky rozdal autor zadarmo. Nicméně základy kosmického práva byly položeny. V roce 1932 vydal (v nakladatelství Šolc a Šimáček) ještě česky psanou stostránkovou ilustrovanou knihu Problém mezihvězdné dopravy, kde rozebral právní aspekty při letech do vesmíru a vlastní náměty týkající se principů raketového letu.
Problém mezihvězdné dopravy náhled|vpravo|Ilustrace na předsádce knihy „Problém mezihvězdné dopravy“ V díle popsal nejen historii raket i jejich perspektivní možné nasazení při dobývání kosmu, ale i s notnou dávkou intuice předestřel směry jejich dalšího vývoje.
Mandl se ve své publikaci snažil poukázat na právní problémy, které by vznikly v případě úspěchu cestování do vesmíru. Tímto způsobem stavěl vesmírné právo jako samostatnou oblast práva vedle práva námořního a leteckého. Na vysvětlenou uvedl, že pro všechny otázky cestování do vesmíru jsou rozhodující zvláštní vlastnosti vesmíru, podobně jako vlastnosti moře pro námořní plavbu a vzduchu pro letectví.
V první části své publikace, věnované současné situaci, se Vladimír Mandl zabýval vztahem občanského, veřejného a mezinárodního práva ke kosmickým letům. Svůj názor, že provozovatelé a vlastníci kosmických objektů by měli být plně odpovědní za případné škody na zdraví a majetku způsobené provozem kosmických objektů, Mandl vyjádřil již ve svých dřívějších publikacích o objektivní odpovědnosti průmyslových podniků.