náhled|Kalendář z Coligny Kalendář z Coligny () je keltský kalendář z 2. století nalezený roku 1897 v Coligny na východě Francie v departmentu Ain poblíž hranic se Švýcarskem.Lehoux, D.R. (2000). Parapegmata: or Astrology, Weather, and Calendars in the Ancient World (PDF) (Ph.D. thesis). Toronto, Canada: University of Toronto. Dostupné online: https://www.collectionscanada.ca/obj/s4/f2/dsk2/ftp03/NQ53766.pdf. (anglicky) Jedná se o lunisolární kalendář s pětiletým cyklem 62 měsíců. Jedná se o hlavní zdroj pro rekonstrukce starověkého keltského kalendáře. Kalendář je psaný keltským jazykem galštinou v latince. Kalendář se dnes nachází v muzeu Lugdunum v Lyonu. Kalendář je mimořádně zachovaný, dodnes se zachovaly názvy všech měsíců a lze z něj přesně určit galský kalendářní systém.
Kalendář byl vyryt do bronzové desky, ze které se dodnes zachovalo 73 fragmentů. Deska byla původně široká 148 cm a vysoká 90 cm.Duval, Paul-Marie; Pinault, Georges, eds. (1986). Les calendriers de Coligny (73 fragments) et Villards d'Heria (8 fragments). Recueil des inscriptions gauloises. Vol. Tome 3. Paris, FR: Editions du CNRS. pp. 35–37. (francouzsky)Delamarre, Xavier (2003). Dictionnaire de la langue gauloise: une approche linguistique du vieux-celtique continental (2nd ed.). Paris, FR: Editions Errance. ISBN 978-2877722377. (francouzsky). Podle analýzy stylu písma a doprovodných předmětů pochází z 2. století.
Systém kalendáře náhled|246x246pixelů|Překreslení kalendáře od Seymour de Ricci z roku 1926.Kalendáři má 12 měsíců a 354 dní, ovšem první a poslední rok pětiletého cyklu měl 13 měsíců. Měsíc se skládá z šesti týdnů a 29 či 30 dní. Týden se skládá z pěti dní. Roky tvořily pětileté cykly skládající se z 60 klasických měsíců a dvou přestupných měsíců. Každých 30 let byl přestupný měsíc vynechán. Podle římského historika Plinia staršího začínal každý keltský kalendář šestým dnem lunárního cyklu. Keltové rozdělovali rok na 2 poloviny: letní polovinu (od května do října) a zimní polovinu (od listopadu do dubna).
Seznam měsíců Každý rok měl 12 měsíců, které se nazývaly: Samonios, Dumannios, Rivros, Anagantios, Ogronios, Cutios, Giamonios, Simivisonnios, Equos, Elembivios, Edrinios, a Cantlos. Přestupný měsíc Quimonios se nacházel prvním roce pětiletého cyklu a přestupný měsíc Sonnocingos se nacházel v posledním roce kalendářního cyklu.
HodnotaMěsíceDnyEtymologieVýkladI-130NeznámáPřestupný v prvním roce cyklu.130Samo znamená v galštině léto. Letní polovina roku začínala v květnu.Delamarre (2003), s. 267Květen, 17. probíhaly slavnosti.229Podoba s latinským fūmus (kouř, dým). Podle Delamarreho znamená měsíc fumigace, čímž se myslí náboženský oheň.Delamarre (2003), s. 154Červen330Podoba s prakeltským remros, staroirským remor (tlustý) a velšským rhef (tlustý). Podle Delamarreho Rivros znamená tlustý měsíc.Červenec429Dle Delamarreho název znamená něco ve smyslu nechodit, což se skládá z negující předpony an a agant (jít).Srpen530Měsíc studené vody, viz velšské oer (studený).Září630Měsíc vzývání, viz Gutuater (galský kněz, který vzývá bohy).ŘíjenI-230Měsíc Slunce.Přestupný v posledním roce cyklu.729Název je odvozen z galského slova giamos (zima). Zimní část roku začínala první ten tohoto měsíce.Listopad830Simi znamená polovina, tudíž název může odkazovat na polovinu dráhy Slunce.Prosinec929 or 30Epos (galsky kůň), odvozené z řeckého Hippios.Delamarre (2003), s. 165Leden1029Elantia (galsky jelen), viz elain (velšsky jelen)Únor1130Aidos (keltský kořen pro oheň), viz aidd (velšsky oheň), oaz (bretonsky nepřátelství).Březen1229Měsíc zpěvu, viz píseň: cétal (staroirština), cathl (velština) keñtel (bretoština), též. cantare (zpívat, latina).Duben
Odkazy
Reference
Literatura
Související články Kalendář Lunisolární kalendář Keltové Keltské náboženství Galština Galie Římský kalendář
Externí odkazy
Kategorie:Galština Kategorie:Kalendářní systémy