Eparchie berlínská a německá je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Německu.

Území a titul biskupa Zahrnuje celé území Německa.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup berlínský a německý.

Historie V 18. a 19. století vznikali v Německu pravoslavné farnosti a kostely zvláštně v ruských diplomatických institucích a místech kde ruští občané nejmasověji žili (především letoviska). Vznik nových farností usnadnily úzké rodinné vazby mezi vládnoucími dynastiemi a aristokracií.

Po roce 1917 začala ruská pravoslavná populace Německa prudce přibývat kvůli emigrantům, kteří opustili Rusko.

Dne 8. dubna 1921 patriarcha Tichon s odkazem na rezoluci zahraničního církevního sněmu ze dne 19. listopadu 1920 pověřil správou farností západní Evropy arcibiskupa Evlogia (Georgijevskéjo), který skončil v exilu. Sídlem arcibiskupa byl Berlín, kam přijel s archimandritou Tichonem (Ljaščenkem).

Napětí a následné porušení vztahů mezi hlavou Ruské pravoslavné církve v zahraničí (RPCZ) Antonijem (Chrapovickým) a metropolitou Evlogijem způsobilo rozdělení pravoslavných komunit v Německu. Od roku 1922 žil metropolita Evlogij v Paříži.

Na radě biskupů RPCZ ve Sremski Karlovci byla v červnu 1926 eparchie prohlášena na nezávislou v čele s Tichonem (Ljaščenkem). Téměř všechny farnosti Německa spadaly pod jurisdikci RPCZ.

Po nástupu Adolfa Hitlera k moci roku 1933 začal stát vyvíjet tlak na farnosti metropolity Evlogija, kterého 10. června 1931 metropolita Sergij (Stragorodskij) propustil a on přešel pod jurisdikci Konstantinopolského patriarchátu. Stát trval na převedení farností pod jurisdikci biskupa Tichona (Ljaščenka).

Po skončení války a podepsání Aktu bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa začal proces převodu farností RPCZ pod jurisdikci Ruské pravoslavné církve.

Od října 1946 byly pravoslavné farnosti Moskevského patriarchátu v Německu zahrnuty do vytvořeného středoevropského exarchátu v čele s vídeňským arcibiskupem Sergijem (Koroljovem).

Ze 42 ruských farností v Německu jen osm na počátku 50. let uznalo autoritu moskevského patriarchy. Z toho tři farnosti byly v NDR, dvě byly v NSR a tři na území Západního Berlína. Arcibiskup Boris (Vik) jmenovaný moskevským duchovenstvem do Berlína mohl de facto vést jen farnosti v NDR. Arcibiskup zároveň dosvědčil, že jemu podřízení duchovní nejsou aktivní a nemají žádný vliv.

Dne 11. listopadu 1954 byl děkanát ruských pravoslavných farnosti v Německu zahrnut do exarchátu Západní Evropy.

Dne 15. srpna 1957 byla obnovena berlínská eparchie a od roku 1960 byla eparchiálním centrem středoevropského exarchátu.

Dne 24. února 1971 byla rozhodnutím Svatého synodu z části území eparchie zřízena nová eparchie bádenská a bavorská a eparchie düsseldorfská.

Z rozhodnutí Svatého synodu z 30. a 31. ledna 1990 byl zrušen středoevropský exarchát a eparchie přešli pod přímou jurisdikci patriarchy. Po zrušení exarchátu byla eparchie přejmenována na eparchie berlínská a lipská.

Dne 23. prosince 1992 bylo rozhodnuto Svatým synodem, že tři německé eparchie budou sloučeny do jedné eparchie berlínské a německé.

Dne 21. března 1996 eparchie přišla o maďarský děkanát, který byl roku 2000 povýšen na eparchii.

Seznam biskupů 1945–1948 Olexandr (Nemolovskyj) 1948–1950 Sergij (Koroljov) 1950–1954 Boris (Vik) 1954–1957 Nikolaj (Jerjomin), exarcha Západní Evropy 1957–1959 Michail (Čub) 1959–1960 Ioann (Razumov), dočasný administrátor 1960–1962 Ioann (Vendland) 1962–1962 Filaret (Denysenko), dočasný administrátor 1962–1964 Sergij (Larin) 1964–1966 Kiprian (Zjornov) 1966–1967 Ionafan (Kopolovič), dočasný administrátor 1967–1970 Vladimir (Kotljarov) 1970–1973 Leontij (Gudimov) 1973–1978 Filaret (Vachromejev) 1978–1984 Melchisedek (Lebeděv) 1984–1986 Feodosij (Procjuk) 1986–1991 German (Timofejev) 1991–2017 Feofan (Galinskij) 2017–2017 Antonij (Sevrjuk), dočasný administrátor od 2017 Tichon (Zajcev)

Reference

Externí odkazy

Oficiální stránky eparchie Moskevský patriarchát

Berlín