Od roku 1927 začala ve Zlíně firma Baťa produkovat reklamní, reportážní a dokumentární filmy, od roku 1936 v ateliérech na Kudlově. Postupně se přidala i tvorba animovaných filmů. V roce 1945 byla baťovská filmová produkce znárodněna.

Počátky filmové tvorby ve Zlíně vpravo|náhled|Tržnice, původní sídlo filmového oddělení firmy Baťa Tomáš Baťa se dlouhá léta zajímal o výrobu filmů a mimo jiné v letech 1918–1926 vlastnil několik akcií brněnské filmové společnost Lloyd-Film.

Filmová produkce firmy Baťa začala v roce 1927 výrobou Baťova žurnálu. V roce 1928 přibyly reportáže například „President republiky Dr. T. G. Masaryk návštěvou ve Zlíně a v Baťových závodech v červnu 1928“. V roce 1929 vznikl reklamní film „Bílá gumová obuv“. Natáčení zajišťovalo filmové oddělení Baťových závodů vedené od roku 1928 Jaroslavem Pagáčem. Filmové oddělení tehdy sídlilo ve zlínském Obchodním domě Baťa (Tržnice) a od roku 1929 v budově č. 52 továrního areálu (při reklamním oddělení).

V letech 1930–1934 se natáčely převážně reklamní a reportážní filmy a některé z nich byly již zvukové. V roce 1930 zde svoje první tři filmy (Moderní vyýroba obuvi, Světlo proniká tmou a Zájezd Baťovců do Jugoslavie) režíroval Otakar Vávra. Od roku 1934 začaly vznikat naučné a školní filmy, zejména zásluhou režiséra Jaroslava Novotného. Pro reklamní filmy byly získány i některé pražské osobnosti jako např. režiséři Martin Frič a Svatopluk Innemann nebo herci Adina Mandlová čí Čeněk Šlégl.

V roce 1934 byl získán mladý scenárista Elmar Klos, který do filmového oddělení přivedl Ladislava Koldu a Alexandra Hackenschmieda. Tyto tři osobnosti od roku 1935 zásadně ovlivnily baťovskou filmovou tvorby.

V letech 1935–1939 byly baťovské filmy produkovány společností pod různými názvy, např. Filmový ateliér Baťa Zlín, FAB Zlín, nebo Filmstudio Baťa Zlín. Filmové oddělení firmy Baťa se přetvořilo roku 1938 ve společnost Baťovy pomocné závody, zkráceně Bapoz Zlín.

Ve Zlíně se podařilo v letech 1940 a 1941 uspořádat Filmové žně jako přehlídku celé české tvorby.

Ateliéry na Kudlově a v Hostivaři vpravo|náhled|Hlavní budova ateliérů na Kudlově Tomáš Baťa usiloval o získání vlastního filmového ateliéru už roku 1931 a o dva roky později se plánoval objekt pro ateliér ve Zlíně vedle internátů. Záměr se uskutečnil až v roce 1936 stavbou na Kudlově, kde byly postaveny nové ateliéry podle návrhu Vladimíra Karfíka.

V ateliéru na Kudlově se špičkovým technickým vybavením vzrůstal počet a zejména kvalita nových filmů. Nápadité reklamní filmy upoutávaly diváky, snímky z posledních dnů T. G. Masaryka nebo z bouřlivé atmosféry mnichovské doby se staly důležitým dobovým svědectvím. Podobně důležité byly filmy o baťovských zahraničních továrnách ve francouzském Hellocourtu a indickém Batanagaru natočené roku 1937.

Vedle ateliéru na Kudlově získali baťovští filmaři ještě další působiště – od roku 1939 měli pronajatý ateliér v Praze – Hostivaři. Zde byl natočen celovečerní hraný film Kouzelný dům. Hostivařské pracoviště bylo pod nátlakem okupantů ztraceno již v roce 1940.

V kudlovském ateliéru pokračovala tvorba dokumentárních, naučných, instruktážních, školních a reklamních filmů. Byla zde zahájena i tvorba animovaných filmů. Začali zde pracovat významní tvůrci – Hermína Týrlová sem přišla roku 1941 a Karel Zeman roku 1943.

Od ledna 1942 začal platit zákaz produkce a distribuce filmů pro firmu Baťa (FAB, BAPOZ), Elmar Klos přichází o oprávnění natáčet krátkometrážní díla. O dva měsíce později jsou zlínská studia nuceně prodána německé společnosti Deutsche Schmalfilm Gesellschaft (DESCHEG). Tvorba animovaných snímků stále pokračovala – Hermína Týrlová zde natočila první český loutkový film Ferda Mravenec (1942). V roce 1944 Bořivoj Zeman a Karel Zeman natočili krátký kombinovaný film Vánoční sen. Ve zlínských ateliérech začal svoji uměleckou činnost i Zdeněk Miler, tvůrce Krtečka. Rok zde pracovala i Alena Ladová.

Řada filmů z té doby se však nedochovala, protože byla zničena jednak při požáru filmového studia 9. února 1944, kdy byl zničen i příruční filmový archiv, a potom při požáru Studijního ústavu 2. května 1945 při osvobozování Zlína.

V květnu 1945 se filmová tvorba vrátila do firmy Baťa, nicméně už v srpnu 1945 byla znárodněna a později zde začalo fungovat Filmové studio Gottwaldov.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Dějiny koncernu Baťa Tomáš Baťa Jan Antonín Baťa

Externí odkazy

Kategorie:České firmy Kategorie:Filmová produkce Kategorie:Baťa Kategorie:Kinematografie ve Zlíně