Richard Maria Jan Basilius kníže Khevenhüller-Metsch ( Richard Maria Johann Basilius Fürst zu Khevenhüller-Metsch und Aichelberg, Graf zu Hoch-Osterwitz; 23. května 1813 Thalheim, Dolní Rakousy – 29. listopadu 1877 Ladendorf, Dolní Rakousy) byl česko-rakouský šlechtic, politik a velkostatkář. V roce 1837 zdědil titul knížete a majetek v Čechách a Dolním Rakousku, získal dědičné členství v rakouské Panské sněmovně a byl též poslancem Českého zemského sněmu. Zastával též řadu čestných hodností a byl rytířem Řádu zlatého rouna. V Čechách sídlil na zámku Komorní Hrádek.
Život náhled|vlevo|Zámek Komorní Hrádek Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Khevenhüllerů, narodil se jako syn knížete Františka Khevenhüller-Metsche (1762–1837) a jeho třetí manželky Kristiny, rozené hraběnky Zichyové (1792–1830). Studoval filozofii na univerzitě ve Vídni, po otcově smrti zdědil titul knížete a převzal správu rodového majetku. V Rakousku mu patřil hrad Hardegg nebo zámek Ladendorf, v Čechách vlastnil velkostatek Komorní Hrádek. Rakouský majetek zahrnoval téměř 6 000 hektarů půdy, hlavním sídlem byl zámek v Riegersburgu.Přehled majetku Khevenhüllerů v Dolním Rakousku in: TITTEL, Ignaz: Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark, Praha, 1908; s. 112–113 dostupné online Rodina pobývala často také na zámku Komorní Hrádek,Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 202–203 kde k velkostatku patřilo 4 500 hektarů půdy.Přehled majetku Khevenhüllerů v Čechách in: PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen, Praha, 1891; s. 267 dostupné online Na zámku Komorní Hrádek proběhly v polovině 19. století stavební úpravy, k nimž se však nedochovaly žádné záznamy.Historie zámku Komorní Hrádek dostupné online Proběhly také změny v zámeckém parku, kde byl vybudován skleník.HIEKE, Karel: České zámecké parky a jejich dřeviny; Praha, 1984; s. 184 Ve Vídni byl rodovým sídlem Palais Khevenhüller-Metsch v ulici Türkenstrasse postavený v roce 1853.Palais Khevenhüller-Metsch na webu burgen-austria dostupné online
náhled|vlevo|Palác Khevenhüller-Metsch ve Vídni Byl c. k. komořím a čestným rytířem Maltézského řádu, jako držitel fideikomisu se v roce 1861 stal dědičným členem rakouské Panské sněmovny.ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 68 ISBN 80-86781-08-9 V letech 1868–1869 a 1872–1877 byl též poslancem českého zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Do sněmu se dostal v doplňovacích volbách v roce 1868, ale o rok později se mandátu vzdal.Záznam z jednání sněmu Království Českého 25. srpna 1868 na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dostupné online Znovu byl do českého sněmu zvolen v roce 1872, ale krátce před smrtí se mandátu opět vzdal ze zdravotních důvodů.Záznam z jednání sněmu Království Českého 9. dubna 1877 na webu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Mimoto byl uživatelem dědičných hodností nejvyššího hofmistra v rakouských zemích a nejvyššího štolby v Korutansku, dále užíval dědičný titul španělského granda I. třídy. V letech 1851–1861 byl také prezidentem C. k. zoologicko-botanické společnosti ve Vídni. V roce 1873 získal Řád zlatého rouna.LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 273
Rodina Ve Vídni se 8. prosince 1836 oženil s hraběnkou Antonií Marií Lichnovskou z Voštic (18. dubna 1818 Vídeň – 10. ledna 1870 Vídeň), dcerou knížete Eduarda Lichnovského (1789–1845) a hraběnky Eleonory Zichy (1795–1873). Později se stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství se narodilo šest dětí.Rodina Khevenhüller-Metsch in: Gothaischer Hofkalender 1871; Gotha, 1871; s. 141–142 dostupné online
1. Ludvík Emanuel (1837–1838) 2. Marie Antonie (1838–1892), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1862 Rudolf hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (1822–1903), c. k. komoří, dědičný člen uherské Sněmovny magnátů, majitel velkostatků Dolná Krupá a Futog 3. Jan Karel (1839–1905), c. k. tajný rada, komoří, plukovník mexické armády, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, starosta v Riegersburgu, ∞ 1871 Eduardina hraběnka Clam-Gallasová (1851–1925) 4. Zikmund Maria (1841–1879), c. k. komoří, nadporučík, ∞ 1872 Marie Anna hraběnka Herbersteinová (1851–1925) 5. Leontina Antonie Marie (1843–1914), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, I. ∞ 1860 Maxmilián Egon I. kníže z Fürstenbergu (1822–1873), dědičný člen rakouské Panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatků Křivoklát, Lány, Krušovice, Nižbor, II. ∞ 1875 jeho bratr Emil Egon princ z Fürstenbergu (1825–1899), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, poslanec českého zemského sněmu, rytíř Řádu zlatého rouna, majitel velkostatku Králův Dvůr 6. Rudolf Ladislaus (1844–1910), c. k. tajný rada, komoří, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, rakousko-uherský vyslanec v Belgii, velvyslanec ve Francii, rytíř Řádu zlatého rouna
Odkazy
Reference
Literatura POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2003; Praha, 2003; 473 s. ISBN 80-85955-25-3
Externí odkazy
Rodokmen rodu Khevenhüller-Metsch Kníže Richard Khevenhüller-Metsch na webu rakouského parlamentu
Richard Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Knížata Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození v roce 1813 Kategorie:Narození 23. května Kategorie:Narození v Dolních Rakousích Kategorie:Úmrtí v roce 1877 Kategorie:Úmrtí 29. listopadu Kategorie:Úmrtí v Ladendorfu Kategorie:Muži